Američané první máj neslaví. A to přesto, že Svátek práce 1. května vznikl jako připomínka krvavých dělnických nepokojů v Chicagu v roce 1886. Zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka přesto jednoho organizátora klasického prvomájového průvodu našel.
V Rusku je 1. máj tradičně oslavou svátku práce, ale také příchodu jara. Po celé zemi přišly na manifestace politických stran, odborů a různých spolků a hnutí desetitisíce lidí. Nejpočetnější akce se odehrály v Moskvě, do centra města podle úřadů přilákaly nejméně třicet tisíc lidí.
Nejhorší pouliční násilnosti za posledních několik let očekává na prvního máje berlínská policie. Tento den je v německé metropoli tradičně doprovázen výtržnostmi. Katalyzátorem násilností je tentokrát hospodářská krize.
|Vilém Janouš, Jiří Kokmotos, Miroslav Panuška|Zprávy z domova
Srazy různých uskupení - komunistů, sociálních demokratů, pravicových radikálů nebo anarchistů - k 1. máji v Praze byly klidné. Nepřestoupily hranu zákona, policie nemusela přikročit k razantním zásahům. Jak Radiožurnálu potvrdil mluvčí pražské policie Tomáš Hulan, v ulicích hlavního města nedošlo k žádným střetům. Policisté předvedli jediného muže kvůli neonacistickým symbolům na oblečení.
První máj bez komunistů a nikdy jinak - to je heslo prvomájové akce, kterou na pražské Letenské pláni uspořádala Konfederace politických vězňů. Po letech tak Letenská pláň nepatřila komunistům - ti slavili u Křižíkovy fontány na holešovickém Výstavišti.
Na prvního máje naplní ulice německých měst už tradičně tisíce demonstrantů. Tak jako v minulých letech došlo i letos k výtržnostem mezi neonacisty a levicovými radikály. Nejtvrdší srážky hlásí tentokrát Lipsko, kde neonacisté uspořádali hned dva pochody.