• Jana Mračková Vildumetzová (ANO), volební obvod 2 – Sokolov
• Přemysl Rabas (za Senátor 21), volební obvod 5 – Chomutov
• Miroslav Kros (STAN), volební obvod 8 – Rokycany
• Jan Látka (ANO), volební obvod 11 – Domažlice
• Zbyněk Sýkora (ODS), volební obvod 14 – České Budějovice
• Pavel Fischer, volební obvod 17 - Praha 12 
• Jiří Drahoš (za STAN), volební obvod 20 – Praha 4
• Vladimíra Ludková (ODS), volební obvod 23 – Praha 8
• Miroslav Bárta (STAN), Volební obvod 26 – Praha 2
• Ondřej Štěrba (ANO), volební obvod 29 – Litoměřice
• Jan Schiller (ANO), volební obvod 32 – Teplice
• Lena Mlejnková (SLK), volební obvod 35 – Jablonec nad Nisou
• Ondřej Lochman (STAN) volební obvod 38 – Mladá Boleslav
• Zdeněk Hraba (za ODS), volební obvod 41 – Benešov
• Jan Tecl (ODS) volební obvod 44 - Chrudim
• Martin Červíček (ODS), volební obvod 47 – Náchod
• David Šimek (KDU-ČSL), volební obvod 50 – Svitavy
• Hana Žáková (za STAN), volební obvod 53 – Třebíč
• Róbert Šlachta (Přísaha), volební obvod 56 – Břeclav
• Břetislav Rychlík (TOP 09), volební obvod 59 – Brno-město
• František Jura (ANO), volební obvod 62 – Prostějov
• Stanislav Balík, volební obvod 65 – Šumperk
• Tomáš Navrátil (ANO), volební obvod 68 – Opava
• Martin Bednář (ANO), volební obvod 71 - Ostrava
• Petr Vícha (SOCDEM), volební obvod 74 – Karviná
• Jiří Čunek (KDU-ČSL), volební obvod 77 – Vsetín
• Oldřich Hájek (ANO), volební obvod 80 – Zlín

Jana Mračková Vildumetzová (ANO), volební obvod 2 – Sokolov

Bývalá místopředsedkyně Sněmovny a v letech 2016 až 2019 hejtmanka Karlovarského kraje. V minulosti působila na ministerstvu vnitra, byla starostkou Horního Slavkova. Byla i předsedkyní Asociace krajů.

V roce 2017 byla poprvé zvolena do Sněmovny, mandát obhájila i v roce 2021 a byla zvolena místopředsedkyní Sněmovny. Předloni z funkce odstoupila, byla totiž terčem kritiky v souvislosti s kauzou Dozimetr, která se týká možné korupce kolem pražského dopravního podniku.

Přemysl Rabas (za Senátor 21), volební obvod 5 – Chomutov

V září 1990 nastoupil do zooparku v Chomutově, který v letech 1992 až 2008 vedl. Zoopark se mu podařilo přetvořit v oblíbenou turistickou atrakci a centrum komunitního života. V letech 1998 až 2014 byl zastupitelem Chomutova a v letech 2006 až 2010 poslancem za Stranu zelených.

V letech 2010 až 2012 byl i prvním místopředsedou strany. V letech 2012 až 2014 byl také zastupitelem Ústeckého kraje. V roce 2014 neuspěl na kandidátce Strany zelených ve volbách do Evropského parlamentu.

Už v roce 2012 se těsně nedostal do druhého kola senátních voleb v Chomutově, před šesti lety ve finále porazil lékařku Martinu Chodackou z ANO, letos komunistu Jaroslava Komínka.

Miroslav Kros (STAN), volební obvod 8 – Rokycany

Věnoval se školství, vědě a výzkumu, sportu a také sociální a zdravotní oblasti. Na vnitru působil i v době českého předsednictví v EU v roce 2009.

Do komunální politiky se poprvé zapojil v roce 1994, kdy byl jako nestraník za ODS na jedno období zvolen do zastupitelstva Břas. Znovu se - už na místní nezávislé kandidátce - stal zastupitelem až v roce 2014, kdy se stal starostou. Funkci poté dvakrát obhájil. Od roku 2020 zasedá Kroc také v zastupitelstvu Plzeňského kraje, zvolen byl jako nestraník na kandidátce ODS, letos kandidoval za STAN, mandát získal díky preferenčním hlasům.

Jan Látka (ANO), volební obvod 11 – Domažlice

V politice se angažuje od druhé poloviny 90. let. V roce 1997 vstoupil do ČSSD (nyní SOCDEM), jejímž členem byl do roku 2022, poté vstoupil do ANO. Mezi roky 1998 a 2022 byl zastupitelem Domažlic, první dvě volební období působil jako starosta.

V letech 2006 až 2012 zasedal ve Sněmovně, kde působil mimo jiné jako místopředseda výboru pro životní prostředí. Na podzim 2012 se stal senátorem, ve finále porazil klatovského starostu Rudolfa Salvetra (ODS). Mandát v roce 2018 neobhájil, porazil jej Vladislav Vilímec z ODS, který byl letos jeho soupeřem ve finále volby.

Zbyněk Sýkora (ODS), volební obvod 14 – České Budějovice

Jako sedmnáctiletý ochrnul po nehodě na motocyklu na spodní polovinu těla, během rehabilitace se začal intenzivně věnovat sportu.

Pracoval na různých pozicích, mimo jiné jako IT manažer, v energetické společnosti E.ON. Začal se také věnovat podnikání, zaměřil se na sportovní pomůcky pro hendikepované.

Od roku 2015 je členem ODS, o tři roky později byl zvolen do českobudějovického zastupitelstva. V komunálních volbách v roce 2022 mandát obhájil, stal se také radním. Na podzim 2020 neuspěl v krajských volbách, letos do regionálního zastupitelstva nekandidoval. V roce 2021 kandidoval do Sněmovny, ani tehdy mandát nezískal.

Pavel Fischer, volební obvod 17 - Praha 12

Poprvé se dostal do Senátu v roce 2018, kam byl zvolen s podporou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Stejné strany ho letos podpořily znovu, kdy mandát obhájil už v prvním kole. Působil v týmu Václava Havla a později jako velvyslanec ve Francii a Monaku, byl také ředitelem Ústavu empirických výzkumů STEM. Dvakrát neúspěšně kandidoval na funkci českého prezidenta, naposledy v roce 2023.

Jiří Drahoš (za STAN), volební obvod 20 – Praha 4

V roce 1994 se Drahoš stal docentem pro obor chemické inženýrství na VŠCHT a o pět let později obhájil doktorát věd, od roku 2003 je profesorem.

Ve vedení Akademie věd působil nejprve v letech 2005 až 2009 jako místopředseda, zodpovídal tehdy za oblast chemických věd a věd o živé přírodě. V čele akademie stanul v březnu 2009 a instituci vedl dvě funkční období.

Do povědomí širší veřejnosti se dostal poté, co koncem března 2017 ohlásil kandidaturu na prezidenta v druhé přímé volbě hlavy ČR. Dostal se až do finále, v souboji s Milošem Zemanem ale nakonec v lednu 2018 neuspěl. Na podzim 2018 byl zvolen do Senátu.

Vladimíra Ludková (ODS), volební obvod 23 – Praha 8

Vladimira Ludková je místostarostka Prahy 8 pro sociální oblast a zdravotnictví. Jako předsedkyně oblastní ODS napsala v roce 2020 předsedovi ODS Petru Fialovi otevřený dopis, v němž napsala, že nesouhlasí s vytvořením předvolební koalice s TOP 09 a lidovci.

„Obávám se, že naše rudozelené zítřky mohou přinést absolutně pekelnou záležitost,“ řekla v prosinci 2022 v rozhovoru pro Mf Dnes s tím, že to považuje za velký experiment s kampaní a voliči ODS. „Nesouhlasím s názory, že nás to spojení posílí. Naopak se obávám se, že tento experiment může přinést opačný efekt a posunout ODS dál do záporných čísel,“ řekla také.

Miroslav Bárta (za STAN), volební obvod 26 – Praha 2

V roce 1997 obhájil doktorát, od roku 2003 je docentem pro obor egyptologie a v roce 2009 byl jmenován profesorem egyptologie. Kromě archeologické činnosti v Egyptě, kterou zahájil v roce 1991, vedl první detailní satelitní mapování pyramidových polí, výzkumy v egyptské Západní poušti a stal se zástupcem vedoucího výzkumu lokality Abúsír.

V roce 2009 začal s výzkumy i v Súdánu. V letech 2013 až 2019 byl ředitelem Českého egyptologického ústavu. Zabývá se také studiem tzv. kolapsů, vzestupy a pády civilizací. Je autorem či spoluautorem řady knih (např. Něco překrásného se končí, Kolaps a regenerace, Civilizace a dějiny, Člověk a dějiny, Příběh civilizace) a držitelem mnoha ocenění, např. Česká hlava za rok 2019.

Bárta přenášel a přednáší na řadě zahraničních univerzit, od roku 1998 přednáší na Filozofické fakultě UK. V letech 2019 až 2022 byl prorektorem pro vnější vztahy UK. V roce 2023 byl zvolen členem Americké akademie umění a věd.

Ondřej Štěrba (ANO), volební obvod 29 – Litoměřice

Byl předsedou hnutí ANO na Litoměřicku. V roce 2014 byl za ANO zvolen do litoměřického městského zastupitelstva a jeho členem je dodnes, v současnosti je jedním z radních. V letech 2013, 2017 a 2021 za ANO neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny.

V roce 2018 neuspěl ani jako kandidát do Senátu, postoupil do druhého kola, kde se stejně jako letos utkal s Ladislavem Chlupáčem z ODS. Neúspěšně kandidoval i do zastupitelstva Ústeckého kraje.

Od června 2021 byl předsedou představenstva Krajské zdravotní, která sdružuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji, letos v červenci na funkci rezignoval z rodinných důvodů; zůstal řadovým členem představenstva.

Jan Schiller (ANO), volební obvod 32 – Teplice

V politice se začal angažovat až po vstupu do hnutí ANO, stal se například místopředsedou ústecké krajské organizace. Od roku 2017 byl poslancem za hnutí ANO. Na post ale rezignoval v roce 2020, kdy se stal hejtmanem Ústeckého kraje. K tomu tehdy řekl: „Pokud má člověk pracovat naplno, má sedět pouze na jedné židli.“ Od října 2014 je také zastupitelem města Most, v letech 2014–2015 byl radním města.

Jako hejtman Ústeckého kraje se zajímal mimo jiné o způsob a vliv těžby lithia v Dubí či podporoval vysokorychlostní železnici přes kraj. Letos nekandidoval do zastupitelstva Ústeckého kraje, soustředil se na Senát. První kolo voleb do Senátu před týdnem jasně vyhrál, získal 41,32 procenta hlasů.

Lena Mlejnková (SLK), volební obvod 35 – Jablonec nad Nisou

Starostkou Semil je Mlejnková od března 2015 (předtím byla v letech 2010-2014 místostarostkou města), kdy nahradila Věru Blažkovou z hnutí ANO. Zastupitelkou města je již od října 2006, mandát obecní zastupitelky obhájila i v dalších volbách, naposledy v roce 2022.

Od října 2012 je také zastupitelkou Libereckého kraje, mandát krajské zastupitelky obhájila i ve volbách 2016, 2020 a letos.

Členkou hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK) je od roku 2011, od listopadu 2017 je místopředsedkyní SLK.

V letošních senátních volbách ji podporovalo i hnutí STAN. „V Senátu chci hájit zájmy lidí v našem kraji. Lidí, kteří žijí na venkově, kde jsou kvalitní zdravotnictví, školství a sociální služby často špatně dostupné,“ řekla letos ke kandidatuře.

Ondřej Lochman (STAN) volební obvod 38 – Mladá Boleslav

V letošních volbách do Senátu byl kandidátem hnutí STAN a SLK. Jeho prioritami byla například pomoc v rozvoji malých obcí a pomoc klíčovým projektům regionu, zejména dopravním.

Členem STAN je od roku 2020, do politiky ale vstoupl již v roce 2014, kdy byl jako nezávislý v komunálních volbách zvolen zastupitelem města Mnichovo Hradiště a následně se v listopadu 2014 stal starostou města.

Neuspěl ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 (tehdy kandidoval jako nestraník za hnutí STAN), uspěl až ve volbách do Sněmovny v roce 2021, kdy kandidoval jako člen hnutí STAN na čtvrtém místě kandidátky koalice Piráti a Starostové ve Středočeském kraji. Díky 27 656 preferenčních hlasů skončil druhý, a byl tak zvolen poslancem.

Zdeněk Hraba (za ODS), volební obvod 41 – Benešov

Hraba byl do Senátu zvolen jako nezávislý za hnutí STAN v říjnu 2018. Koncem září 2022 oznámil odchod z hnutí STAN a přešel do klubu ODS a TOP 09.

Hraba tehdy zdůvodnil odchod ze STAN tím, že vládní hnutí se podle něj posunulo od hájení zájmů a řešení problémů běžných lidí k prosazování postojů v podstatě opačných, k aktivistické politice. Uvedl, že nechce nést zodpovědnost za „přešlapy a sporné kroky“ jiných reprezentantů STAN, které nemůže nijak ovlivnit. Členem hnutí STAN byl v letech 2019-2022.

Hraba byl v letech 2016-2020 zastupitel ve Středočeském kraji. V komunálních volbách v roce 2010 byl Hraba zvolen jako nezávislý zastupitelem Říčan, do roku 2014 byl radním města. Ve volbách v roce 2014 mandát obhájil, následně jej v listopadu 2014 zvolili prvním místostarostou města, kterým byl do roku 2018.

Říčanským zastupitelem je stále. Neuspěl ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017, kdy kandidoval jako nestraník za hnutí STAN ve Středočeském kraji.

Jan Tecl (ODS), volební obvod 44 - Chrudim

Senátorem je Tecl od října 2018, kdy ve druhém kole voleb těsně porazil Daniela Hermana z KDU-ČSL. V letech 2016-2020 byl zastupitelem kraje Vysočina a v letech 2010-2022 starostou Havlíčkova Brodu (zastupitelem města je stále, od roku 2006).

Členem ODS je od roku 2004, o dva roky později byl zvolen poprvé do zastupitelstva města, v letech 2006-2010 byl radním. V krajských volbách v roce 2012 kandidoval za ODS, ale neuspěl, zastupitelem Vysočiny se stal až v následujících volbách o čtyři roky později.

Na kandidátce byl původně na 10. místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil nakonec čtvrtý. V letech 2010, 2013 a 2017 neúspěšně kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Martin Červíček (ODS), volební obvod 47 – Náchod

V roce 2012 se stal policejním prezidentem po Petru Lessym, v říjnu 2013 jej prezident Miloš Zeman jmenoval brigádním generálem. V lednu 2014 rozhodla poradní komise, že Červíček byl do funkce policejního prezidenta jmenován neoprávněně a ministr vnitra v demisi Martin Pecina jej odvolal. Poté byl Červíček šéfem krajské policie v Hradci Králové.

V říjnu 2018 byl zvolen senátorem za obvod č. 47 – Náchod a letos mandát obhájil. V listopadu 2020 byl zvolen hejtmanem Královéhradeckého kraje. V krajských volbách v roce 2020 byl lídrem vítězného bloku ODS, STAN a Východočeši. V krajských volbách v roce 2016 byl lídrem kandidátky ODS v Královéhradeckém kraji a stal se zastupitelem. V letech 2016-2020 byl prvním náměstek hejtmana pro oblast dopravy a silničního hospodářství.

David Šimek (KDU-ČSL), volební obvod 50 – Svitavy

Od roku 2011 je členem hnutí Nestraníci, ve kterém nyní zastává funkci místopředsedy. V roce 2021 byl zvolen poslancem Sněmovny jako člen hnutí Nestraníci za KDU-ČSL na šestém místě kandidátky koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Pardubickém kraji.

Ve Sněmovně je místopředsedou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Od roku 2012 je zastupitelem Pardubického kraje. Původně neuspěl, ale později nastoupil do zastupitelstva jako náhradník za Marka Výborného, který těsně po volbách rezignoval na svůj zastupitelský post z důvodu neslučitelnosti jeho mandátu s funkcí ředitele gymnázia.

V letech 2016 a 2020 mandát obhájil. Od roku 2010 je starostou Svitav, od roku 2006 je městským zastupitelem.

Hana Žáková (za STAN), volební obvod 53 – Třebíč

Ve volbách do Senátu v roce 2018 kandidovala jako nestranička za hnutí STAN v Třebíči s podporou SNK ED, ODS a Pro Třebíč. Se ziskem 28,49 procenta hlasů vyhrála první kolo voleb a ve druhém kole porazila s velkou převahou nestraníka za hnutí ANO Miroslava Michálka. Minulý týden vyhrála první kolo senátních voleb, získala 41,22 procenta hlasů.

Od roku 1998 do roku 2022 byla zastupitelkou a v letech 2000 až 2018 starostkou obce Koněšín, která leží nedaleko Třebíče. Bývalá členka KDU-ČSL byla v krajských volbách v roce 2004 zvolena za lidovce zastupitelkou kraje Vysočina.

Poté do krajského zastupitelstva neúspěšně kandidovala jako nestraník za SNK ED. Dvakrát také neúspěšně kandidovala do Sněmovny, v roce 2002 jako členka KDU-ČSL, v roce 2010 jako nestraník za Věci veřejné.

Róbert Šlachta (Přísaha), volební obvod 56 – Břeclav

V lednu 2021 oznámil rozhodnutí založit politické hnutí Přísaha, hnutí bylo zaregistrováno v dubnu téhož roku. Šlachta je jeho předsedou. V parlamentních volbách v roce 2021 hnutí pod jeho vedením získalo 4,68 procenta hlasů a nedostalo se tak do Sněmovny. Od roku 2022 je zastupitelem města Pohořelice v okrese Brno-venkov.

Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 Šlachta kandidoval na 21. místě kandidátky uskupení Přísaha a Motoristé a získal třetí největší počet preferenčních hlasů.

Nejvíce pozornosti získal ÚOOZ vedený Šlachtou v červnu 2013, když zasáhl na úřadu vlády i dalších místech v kauze týkající se mimo jiné blízké spolupracovnice expremiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové (nyní Nečasové) a údajné politické korupce. Zásah vedl až k pádu vlády.

Břetislav Rychlík (TOP 09), volební obvod 59 – Brno-město

V roce 1989 byl jedním ze signatářů petice Několik vět, patřil i ke spoluzakladatelům Občanského fóra. Od roku 1997 byl Rychlík dramaturgem České televize a stal se duší televizního cyklu dokumentů, známého pod názvem Intolerance.

V roce 2005 natočil dokument Kamenolom boží - s podtitulem „Někdo Gotta, někdo satana, někdo uhlí, jiný Klause, ale každý svého štěstí strůjcem mezi hlušinou“, který vypráví o životě lidí v severních Čechách.

O rok později natočil další dokument s názvem Skaut má holá kolena. Podílel se také na seriálu Fenomén underground, v roce 2019 natočil oceněný dokument Strážce paměti Ján Langoš, v němž připomíná výjimečnou osobnost slovenského katolického disentu. Celkem Rychlík podle svých slov natočil přes 350 snímků.

František Jura (ANO), volební obvod 62 – Prostějov

Zastupitel a primátor Prostějova od roku 2018 a od listopadu 2016 zastupitel Olomouckého kraje. Do Senátu se dostal letos poprvé, když v druhém kole získal 70,8 procenta hlasů.

Dlouhodobě působí ve vedení fotbalového klubu 1. SK Prostějov, kde byl do letošního dubna předsedou klubu a nyní je členem představenstva. V letech 2016 až 2018 byl náměstkem hejtmana Olomouckého kraje, v letech 2018 až 2020 byl krajským radním.

Juru ve druhém kole senátních voleb podpořil svým hlasem i vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Hlas odevzdaný Jurovi je menší zlo, než by byla volba Dopity, řekl v pátek Jurečka.

Stanislav Balík, volební obvod 65 – Šumperk

V letech 2001 až 2003 působil jako odborný pracovník v brněnském konzervativně-liberálním think tanku a nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), kde také byl výkonným ředitelem a předsedou dozorčí rady.

V letech 2008 až 2013 byl členem vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Od roku 2014 je editorem konzervativně-liberální revue Kontexty.

V letošním prvním kole senátních voleb skončil na druhém místě se ziskem 44,38 procenta hlasů za dosavadním senátorem a starostou Šumperka Miroslavem Adámkem (za ANO), který obdržel 48,24 procenta hlasů.

Napsal řadu knih na téma moderní české politiky i církevní historie. Je aktivním skautem.

Tomáš Navrátil (ANO), volební obvod 68 – Opava

Primátorem Opavy se Navrátil stal v roce 2018, o čtyři roky později post obhájil. Opava pod Navrátilovým vedením například odkoupila za 39,5 milionu korun chátrající a nevyužívaný objekt bývalého obchodního domu Breda, který je kulturní památkou a loni se začal opravovat.

Do zastupitelstva Opavy byl Navrátil zvolen v roce 2014 ještě za ČSSD, kdy byl dvojkou kandidátky. V březnu 2017 se ale po názorových sporech s vedením Opavy rozhodl ukončit své členství v sociální demokracii. V zastupitelstvu poté působil jako nezávislý, poté se stal členem ANO.

Opava patří k městům, které byly v uplynulých dnech citelně zasaženy ničivými povodněmi. Navrátil 18. září požádal dopisem vládu, aby vyhlásila nouzový stav a odložila krajské a senátní volby v zaplavených oblastech. Primátor opakovaně tvrdil, že připravit volby v situaci krátce po ničivých záplavách bude velmi náročné.

Martin Bednář (ANO), volební obvod 71 - Ostrava

Starosta a zastupitel městské části Ostrava-Jih od roku 2014, o čtyři roky později v roce 2018 se stal zastupitelem a radním města Ostrava.

V Senátu chce Bednář podle svého vyjádření hájit zájmy nejen Ostravy, ale všech slušných občanů. „Vždy jsem se řídil principy poctivosti, otevřenosti a odpovědnosti. Mým cílem je přinést do Senátu nový pohled a přístup, který spočívá v dialogu a spolupráci napříč politickým spektrem. Musí platit podaná ruka, chlapské slovo a férovost,“ napsal ve svém programu.

Petr Vícha (SOCDEM), volební obvod 74 – Karviná

Petr Vícha je senátorem už od roku 2006 a letos mandát obhájil už v prvním kole voleb. Od roku 1994 je také starostou Bohumína, kde se podílel například na vymýcení hazardu.

Patří mezi nejdéle sloužící starosty v ČR (v říjnu 2022 byl zvolen poosmé) a mezi služebně nejstarší senátory, déle než on jsou v horní komoře jen občanští demokraté Tomáš Jirsa a Jiří Oberfalzer. V období 2005 až 2009 byl místopředsedou SOCDEM zodpovědným za komunální politiku.

Jiří Čunek (KDU-ČSL), volební obvod 77 – Vsetín

Dlouholetý člen a předseda lidovců mezi lety 2006 až 2009. Senátorem je od roku 2006, letos mandát obhájil už v prvním kole. Dvakrát zasedal v koaliční vládě Mirka Topolánka (leden - listopad 2007, duben 2008 - leden 2009). Jeho ministerské působení je spojeno hlavně s trestním stíháním, které skončilo za nestandardních okolností.

Čelil podezření, že v únoru 2002 ještě ve funkci starosty vzal úplatek, po obvinění z korupce v listopadu 2007 opustil vládu, v dubnu 2008 se ale do kabinetu vrátil, údajnou korupční kauzu totiž státní zastupitelství na podzim 2007 nadvakrát odložilo, Nejvyšší soud po letech konstatoval (již ale bez vlivu na samotný případ), že při vyšetřování byl porušen zákon.

Oldřich Hájek (ANO), volební obvod 80 – Zlín

Po studiích pracoval jako ekonomický redaktor pro Českou informační agenturu, dále byl vedoucím oddělení koncepcí a analýz odboru strategického rozvoje Zlínského kraje.

V letech 2004 až 2016 působil na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (FaME UTB), mimo jiné i jako děkan od roku 2015. O rok později se stal děkanem Fakulty veřejnosprávních a ekonomických studií v Uherském Hradišti. Hojně přednáší a publikuje.

V prvním kole senátních voleb získal nejvíce hlasů. Podporu mu vyjádřilo 36,94 procenta voličů z části Zlínska a Uherskobrodska. „V Senátu budu pilný jako včelička,“ uvedl Hájek po postupu druhého kola.

hof, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít