Na Slovensku, v Německu nebo Rakousku je přitom podle Zikána mají. Tyto léky totiž dokážou riziko četných zlomenin a invalidity oddálit i o 15 let. U některých lidí dokonce zlomeniny potlačí úplně.
V sídle Evropské unie v Bruselu měl podle lživého článku vzniknout plán na miliardové investice do ukrajinského farmaceutického průmyslu místo do toho evropského.
„Léčivo bez destiček poškozuje i zdravé buňky, zatímco destička je nasměruje k nádorovým buňkám a těm zdravým neublíží,“ říká Ludmila Žárská z Univerzity Palackého.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka mají situaci zlepšit dvě novely zákona o léčivech. Ty zvyšují dohled nad distribucí léků, ale i sankce pro ty, kteří s nimi ilegálně kšeftují.
„(Pacienti) mají nejčastěji pocit, že mají mnoho léčiv. Jejich dotaz směřuje k tomu, zda všechna léčiva potřebují. Nebo jim některé z léčiv nedělá dobře,“ přibližuje Jana Gregorová.
Jméno novináře Josefa Klímy bylo opakovaně zneužito na podvodných webech nabízejících preparáty na léčbu kloubů. Stránky mají za cíl pouze získat osobní údaje a peníze z lidí, kteří reklamě uvěří.
„Lékaři velmi často spolupracuji s některými lékárnami, takže mohou ověřit, zda je léčivo dostupné či nikoliv,“ navrhuje pacientům náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Do čistírny ve větším městě se ročně dostane odpadní voda, která v průměru obsahuje asi 27 000 tablet ibalginu. Ale po technologických procesech zpátky do přírody odteče 300 tablet.
„Tímto způsobem můžeme dopravit léčivo přímo k rakovině, jenom na místo, kde působit má,“ vysvětluje Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Radiožurnálu se podařilo zmapovat, kam léčiva proudí, jakými cestami a proč k tomu dochází. Zastavit nelegální vývozy by podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv pomohly vyšší sankce.
Pokud firma nabídne lék na trhy všech členských států, může být doba jeho tržní ochrany prodloužena až na 12 let. Dosud je ochrana stanovena na deset let.
„Současný nedostatek některých léčiv s válkou na Ukrajině nesouvisí, protože žádný z darovaných léků nebyl určen pro český trh a v Česku nechybí,“ vysvětluje mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob.
Lék Paxlovid je určen pro osoby krátce po prokázání nákazy koronavirem a jeho cílem je předejít zhoršení symptomů a vyhnout se tak hospitalizaci či úmrtí.
Podle mluvčího resortu zdravotnictví Daniela Köppla je v Česku je v současnosti přes 8000 dávek monoklonálních protilátek, což by mělo stačit na týden.
Pandemie může mít i některé pozitivní dopady – například rychlejší vývoj a schvalování nových léků. Klinická hodnocení byla dosud velmi zdlouhavá a finančně náročná.