Odložené operace, zmatek a finanční škody. To je výsledek úterního kyberútoku na londýnské nemocnice. Hackeři vyřadili z provozu firmu, která se starala o krevní testy. Stát se to může i v Česku.
Se začátkem eurovoleb došlo k několika DDoS útokům na stránky nizozemských politických stran. Jak velkou škodu mohou ale DDoS útoky během voleb způsobit?
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) Česko zaznamenává zvýšené aktivity Ruska v oblasti kyberútoků a kyberšpionáže již delší dobu, registruje vyšší desítky útoků na infrastrukturu.
„Polsko, které je rovněž jedním z cílů útoků APT28, důrazně odsuzuje opakované, nepřijatelné a škodlivé aktivity prováděné v kybernetickém prostoru ruskými subjekty,“ uvedla Varšava.
Útočníci se vydávají za známé doručovací společnosti a rozesílají falešné SMS zprávy. Vybízejí ke zpřesnění údajů adresáta, ve skutečnosti však dokážou zneužít zadané údaje z platební karty.
Pachatelé byli aktivní například také na inzertních webech, kde předstírali, že od lidí chtějí koupit určitý produkt. Pokud s tím prodávající souhlasili, okradli je.
„Platbou výkupného podporujeme kriminální činnost a činnost ransomwarových gangů. Neexistuje garance, že úhradou oběť získá data zpět nebo že nebudou zveřejněna,“ říká cyber atašé Berta Jarošová.
V posledních letech se výrazně zvyšuje velikost a rozsah kybernetických útoků KLDR proti podnikům spojeným s kryptoměnami. To se časově shoduje se zjevným zrychlením jaderného programu.
Finance klientů bank nejsou v ohrožení, jedinou komplikací pro klienty je dočasně nefunkční webový přístup k bankovnictví. Vyplývá to z vyjádření expertů na kyberbezpečnost.
„Když předáte data TikToku, zpřístupníte je Číně, která je využije ve své globální ofenzivě. Každá kapička osobních dat tvoří oceán, ke kterému Čína potom má přístup,“ přibližuje Emily de la Bruyère.
Téměř každý podvodný telefonát skončí škodou pro klienta, lidé přicházejí o vysoké částky. Stále častěji se ale objevují i podvody na sociálních sítích, kdy pachatelé lidem kradou identitu.
Vládní bezpečnostní středisko neupřesnilo, co vládu k uvedenému kroku vedlo. Nicméně agentury připomínají, že minulý týden ve čtvrtek a v pátek zasáhl rozsáhlý kybernetický útok Ukrajinu.
Důchody nedosahují ani poloviny průměrného platu, píše deník Právo. E15 informuje, že Praha prověřuje městské studny. V příštím roce v Česku zdraží voda, v Praze o šest procent, píše o tom Deník.
„Řada subjektů napříč republikou ve zdravotním sektoru i mimo zachytila různé pokusy o útoky, naštěstí ve všech případech se to podařilo zachytit ještě v rozumné fázi,“ uvedl Řehka.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost před hrozbou kyberútoků varoval 16. dubna. Za poslední tři měsíce evidoval úřad celkem 23 útoků, výstraha proto zůstává v platnosti.
Nejsou to ani dva týdny, co Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost vydal varování, že by se zdravotnické instituce měly mít na pozoru před možnými útoky. Zdrojem nákazy může být přitom e-mail.
Nemocnicím hrozí útok hackerů, může k němu dojít v současné době prakticky kdykoli, varuje NÚKIB. Nejnovější varování dopadá na šestnáct velkých nemocnic, které spadají pod kyberzákon.
Úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) varoval před kyberútoky na nemocnice a jiná zařízení v nejbližších dnech, útočníci mohou zneužít krize způsobené pandemií.
Už v srpnu, poté, co iROZHLAS.cz informoval o tom, že se vnitro proti lepšímu zabezpečení postavilo, ministr Jan Hamáček (ČSSD) připustil, že některé systémy bude třeba lépe zabezpečit.
V běžném životě člověka probíhá autocenzura, ale na sociálních sítích se to ještě učíme. Aktuálně tak probíhá někdy i dost bolestivý proces vymezování hranic, míní psycholog.
