„Abyste mohli podrobně simulovat počasí, potřebujete vysoké rozlišení. Řada zemí v Africe nemá tyto možnosti. Jsou odkázaní na globální modely,“ popisuje jihoafrická meteoroložka Mary Jane Bopapeová.
Z Vandenbergovy základny v Kalifornii v pátek odstartovala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se satelitem, který v následujících letech prozkoumá a zaznamená stav pozemských oceánů a povrchové vody.
„Už loni jsme se shodli, že se současnými závazky míříme k oteplení asi o 2,4 stupně. Vědecké modely nám ukazují, že to by bylo strašné pro společnost, planetu i systému,“ varuje Stupka.
Hodiny budou v provozu do 12. prosince. Mají varovat, že pokud se výrazně nesníží celosvětová produkce skleníkových plynů, dělí svět od nezvratných klimatických změn méně než sedm let.
Aby měli studenti nějakou šanci stát se v klimatické agendě „transformační silou“, nezbývá jim, než přesvědčit větší část společnosti, že ani řešení klimatické změny se nedá odkládat.
Rozporuplné reakce: na jedné straně zklamání, na druhé - aspoň částečně - radost z úspěchu. Změní se světový boj proti klimatickým změnám po summitu v Egyptě?
„Populace pěnic černohlavých se rozdvojila. Máme část pěnic černohlavých, které stále standardně létají do Středomoří, a stále rostoucí část, která létá do Británie,“ říká ornitolog.
Lula také uvedl, že bohaté státy musí splnit své dřívější sliby, v nichž se zavázaly poskytovat sto miliard dolarů ročně pro boj s klimatickými změnami.
„Lidé na planetě budou potřebovat nějaké podmínky ke svému životu a je v zájmu nás všech, abychom si tyto podmínky zachovali, i pro naše děti. A o tom jsou klimatická vyjednávání,“ říká Jan Dusík.
Potápěč Ahmad Gabr chce zachránit korály metodou transplantace. „Rozhodli jsme se založit stovku školek pro rozmnožování a pěstování korálů,“ popisuje. Mahmúd Hanafí, egyptský oceánolog, je ale proti.
Česko letos na summitu zastupuje také celou Evropskou unii. Úkolem české delegace je tak koordinovat společný postup sedmadvacítky. Situaci letos zkomplikovala mimo jiné i ruská invaze na Ukrajinu.
„Od ledna do května bylo v Pákistánu docela sucho. Léto zde běžně začíná v květnu, ale letos přišlo už v dubnu. A pak se najednou v červnu počasí změnilo,“ popisuje pákistánský novinář Khan.
„Vojska už teď mají kvůli klimatické změně problémy. Jde třeba o zaplavování námořních základen nebo požáry na vojenských cvičištích, které trpí suchem,“ říká Michael Rühle.
Účinek emisí skleníkových plynů je globální. O aerosolech, částicích, které vznikají spalováním, dlouho panovalo přesvědčení, že škodí jen tam, kde unikly do vzduchu.
Manifestace na závěr Týdne klimatu byla i protestem proti prezidentům podporujícím těžařské společnosti a čelícím obviněním z genocidy – Ukrajinců v případě Putina či brazilských domorodců.
„Shoda na tom, že klimatická změna je problém, je jasná,“ vysvětluje analytička agentury STEM Jitka Uhrová s tím, že je tento postoj ke změně klimatu v české společnosti relativně pevně ukotvený.
