Vědcům se podařilo prokázat, že předchozí erupce na poloostrově Reykjanes nejsou náhodné. Místo toho se vyskytují v obdobích trvajících celá staletí a podél stejných sopečných zón.
Město, ve kterém obvykle žije bezmála 4000 obyvatel, v posledních dvou měsících potemnělo. Mnoho rodin, překvapených rozsahem destrukce, se ocitlo ve finanční tísni.
Sopečná aktivita byla delší dobu očekávána kvůli otřesům. Obyvatelé nejbližšího města Grindavíku ze svých domovů zmizeli už v listopadu. Už tehdy jim tedy úřady nařídily evakuaci.
Na Islandském poloostrově Reykjanes vybuchla sopka. Z víc než tříkilometrové trhliny nyní vytéká láva. Pro Radiožurnál o situaci mluvila geoložka Pavla Dragsson Waldhauserová.
Otřesy půdy z posledních dnů vedly k víkendové evakuaci rybářského přístavu Grindavík s téměř 4000 obyvateli. V ulicích města se objevily široké pukliny a popraskaly i některé domy.
Jihozápadní část Islandu v posledních dnech sužují stovky menších zemětřesení, která vyvolávají obavy z výbuch sopky. Výstavba bariéry zatím čeká na oficiální schválení vlády.
Na Islandu sílí obavy z výbuchu sopky Bárdanbunga. Země už kvůli tomu vyhlásila nejvyšší, tedy červený stupeň varování. Podle odborníků se láva už zřejmě dostala na zemský povrch. Zatím jí zadržuje led. Islandští vědci mluví o podledovcové erupci.
Letecká doprava nad Evropou může být opět v ohrožení. Známky aktivity začala jevit islandská sopka Katla, která se obvykle probouzí každých 80 let a naposledy vybuchla v roce 1918.
Sopečný mrak z Islandu už je nad Českou republikou. Leteckou dopravu by ale neměl výrazně omezit. Koncentrace sopečného popela je nízká, proto se krizový štáb na pražském ruzyňském letišti rozhodl vzdušný prostor nad Českem neuzavírat. Obnoven už byl také provoz na letištích v Německu, kde byl uzavřený prostor nad Berlínem, Hamburkem a Hannoverem a proto také ruzyňské letiště zrušilo šest letů z Prahy a do Německa.
2:46
|Zdenka Turková, Milan Kocourek, Alice Kottová|Zprávy ze světa
První evropské země mimo Island dnes musely omezit letový provoz kvůli aktivitě islandské sopky Grímsvötn. Sopka vypouští do atmosféry obrovské množství prachu a popela. Nejvíc je zatím postiženo Skotsko a Irsko. Některé spoje zrušilo i Dánsko a Norsko. Naproti tomu sám Island mohl kvůli příznivým větrům lety obnovit, včetně hlavního letiště Keflavíku. Oblak a jeho další pohyb bedlivě monitorují úřady pro letecký provoz i meteorologové.
3:22
|Milan Kocourek, Martin Hromádka, Jan Piroch|Zprávy ze světa
Sopečný prach z Islandu nadále narušuje letecký provoz nad britskými ostrovy. I když londýnská letiště Heathrow a Gatwick obnovila provoz, řada dalších letišť je stále ochromených.
Nové komplikace působí nad Evropou sopečný prach z islandského vulkánu. Mrak se teď pohybuje přes jižní Francii, Švýcarsko a severní Itálii. Do večera by měl dorazit nad jižní část Německa, Rakousko a Česko. Pokud se tak stane, hrozí opětovné zavření vzdušného prostoru nad střední Evropou.
Podnikatelé v cestovním ruchu chtějí pomoc od státu kvůli ztrátám způsobeným sopečným prachem nad Evropou. Sejdou se dnes kvůli tomu s ministrem pro místní rozvoj Rostislavem Vondruškou. Tvrdí, že zastavením leteckého provozu přišli o stovky milionů korun.
Aktivita islandské sopky pod ledovcem Eyjafjallajökull pomalu slábne. Z ovzduší nad Českou republikou tak zmizely poslední zbytky sopečného prachu. Stejná situace by měla vydržet minimálně další dva dny.
Většina britského nebe se začala otevírat s noční 23tou hodinou. Mluvčí největšího londýnského letiště Heathrow ale cestující vyzval, aby se nejprve kontaktovali se svými aerolinkami. Letecké společnosti nezahájí provoz najednou, ale postupně. Otevírání letišť oznámilo také Norsko, Polsko a dokonce i Německo otevřelo svá severní letiště Hamburk a Brémy.
Obnova letecké dopravy v Evropě postupuje jen pomalu. Evropská letová služba Eurocontrol nicméně oznámila, že se dnes podaří odbavit asi polovinu běžných letů nad kontinentem, což je výrazné zlepšení proti předchozím dnům. Ruzyně zatím počítá přibližně se sto deseti přílety a stejným počtem odletů, což je asi šedesát procent běžného úterního provozu.
Nebylo to všechno zbytečné nebo přinejmenším přehnané? To je otázka, kterou začínají šest dní po přerušení letecké dopravy nad Evropou pokládat letečtí odborníci a meteorologové.
Tři měsíce chystala společnost Hand for Help z Liberce cestu na zemětřesením poničené Haiti. Pro tamní obyvatelstvo jsou už na lodi v kontejnerech nachystané komponenty polní nemocnice. Členové mise ale kvůli přerušení leteckého provozu nad Evropou museli zůstat nedobrovolně ve Franci.
S pokrytím ztrát by evropským leteckým společnostem mohly pomoci členské země Unie. Odhaduje se, že uzavření vzdušného prostoru nad Evropou denně stojí aerolinie asi 250 milionů dolarů.
Popel, který se šíří z Islandu, nadále komplikuje leteckou dopravu v Evropě. Velká část evropských letišť zůstává zavřená, některé země zatím neotevřely své vzdušné prostory a řeší, jak dostat zpět domů své občany, kteří kvůli prachu z Islandu zůstávají v zahraničí.