Hankuk Chemi plul z petrochemických závodů, když na něj 4. ledna zaútočila ozbrojená jednotka íránských revolučních gard, donutila ho změnit kurs a zakotvit v íránském přístavu.
Incident se stal v ochranném pásu jihoíránského přístavního města Džásk v Ománském zálivu v neděli při cvičení íránského námořnictva. To původně informovalo o nejméně jednom mrtvém námořníkovi.
Íránské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek uvedlo, že vyšetřování tankeru a jeho posádky stále trvá. Povolení k opuštění Íránu na tom podle tamní vlády nic nemění.
Kdo může být pachatelem útoku? Přihlásili se k němu povstalci z řad jemenských šíitů. Saúdi skutečně jsou zapojeni do jemenských bojů na straně sunnitů. Podle Američanů je skutečným původcem Írán.
Americko-britská spolupráce se bude týkat výhradně zabezpečení obchodní trasy, nikoli sjednocování postupu k dohodě z roku 2015, uvedly zdroje agentury Reuters.
„Zdá se, že chtějí testovat naše odhodlání a naše reakce. Budou říkat, že naše přítomnost je nelegální, i když jsme legálně v mezinárodních vodách,“ řekl King.
Podle sobotní informace poskytnuté tímto činitelem posádku tankeru tvoří 18 indických státních příslušníků a dalších pět členů je z Ruska, Lotyšska a Filipín.
„Stena Impero, Stena Impero. Opakuji moje poslední… Je vám nařízeno změnit okamžitě kurz na tři-šest-nula. Jestli uposlechnete, budete v bezpečí. Přepínám,“ opakuje íránská válečná loď tankeru.
Velká Británie, Írán, USA, revoluční gardy, Hormuzský průliv, tankery, drony... Vzrůstající napětí v Perském zálivu začíná být nepřehledné. Proto pro vás iROZHLAS připravil otázky a odpovědi.
Čtvrteční oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o sestřelení íránského dronu blízko americké výsadkové lodi popřel v noci na pátek i íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.
„Neztratili jsme žádný dron v Hormuzském průlivu ani nikde jinde. Obávám, že loď USS Boxer omylem sestřelila vlastní bezpilotní letoun omylem,“ uvedl íránský náměstek ministra zahraničí.
Podle dohody se světovými mocnostmi smí Írán disponovat 300 kilogramy obohaceného uranu. Podle agentury potvrdili překročení limitů nízko obohaceného uranu také mezinárodní pozorovatelé.
Kvůli pokračujícímu napětí na Blízkém východě si íránský prezident telefonoval s francouzským prezidentem Macronem. Ujistil jej, že si Írán válku s nikým nepřeje.
Nové sankce, hrozby vojenským úderem, obvinění z agrese – mezi USA a Íránem se vyostřují vztahy. Podrobnosti vysvětluje expert na Blízký východ, Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.
Úřad nejvyššího íránského duchovního vůdce „nebude sankcí ušetřen“, konstatoval Trump. Zasažení finančními sankcemi by měli být i lidé z Chameneího okolí.
Trump se domnívá, že Spojené státy by neměly zajišťovat bezpečnost Hormuzského průlivu bez kompenzace od států, které tuto námořní cestu pro transport ropy využívají. Pomoci má ochranná koalice.
Agentura Reuters s odvoláním na zdroje z íránské vlády uvedla, že Írán dostal varování před útokem od Trumpa skrze Omán. „Nechceme válku ale rozhovor,“ měla znít.
Na trase, kudy pluje velká část světových ropných tankerů, vypukly námořní manévry. Írán dnes zahájil rozsáhlé cvičení, které má podle oficiálního prohlášení posílit obranyschopnost země. Bude trvat šest dní a podle Teheránu se do něj zapojí bitevní lodě, ponorky, letadla, ale i raketové jednotky. Jeho centrem má být Hormuzský průliv, tedy vodní cesta, kudy se k odběratelům dostává pětina světové produkce ropy.
Při námořní bezpečnostní operaci u Hormuzského průlivu se srazily dvě lodě. Americký torpédoborec a japonský tanker. Srážka se obešla bez ekologické havárie a nikdo při ní nebyl zraněn.
Írán připravuje zákon, který umožní zablokování Hormuzského průlivu. Přes úžinu by se tak nedostaly ropné tankery, které zásobují svět ropou z Perského zálivu. Blokace Hormuzského průlivu má být odvetou státům, které se připojily k protiíránským sankcím vyhlášeným Evropskou unií.
Ministři zahraničí evropské sedmadvacítky vyhlásili embargo na dovoz íránské ropy do EU. Chtějí tak přinutit Teherán k návratu k jednáním o jeho kontroverzním jaderném programu. Podobně jako například Spojené státy totiž nevěří, že obohacování jaderného paliva v íránských laboratořích má sloužit jen k mírovým účelům.