Londýn, Paříž a Berlín chystají námořní misi v Perském zálivu. Moskva chce likvidaci zahraničních základen
Paříž, Londýn a Berlín plánují zahájení „námořní pozorovatelské mise v Perském zálivu“. Podle agentury AFP to v úterý prohlásil francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. Učinil tak v době rostoucího napětí, které minulý týden umocnilo zadržení britského tankeru v Hormuzském průlivu íránskými revolučními gardami.
Agentura Reuters s odvoláním na diplomaty uvedla, že misi by měla velet Francie s Británií a podporují ji také další evropské země. Vlastní koncepci zajištění bezpečné námořní plavby v Perském zálivu v úterý představilo Rusko.
Válka nervů mezi Íránem a USA, zadržené tankery i zničené drony. Co se děje v Hormuzském průlivu?
Číst článek
„Momentálně zahajujeme evropskou iniciativu s Brity a Němci s cílem vytvořit pozorovací misi v Perském zálivu,“ řekl francouzský ministr ve francouzském parlamentu. Nezmínil se však, že by plán byl součástí „obranné námořní mise“ v Perském zálivu, kterou v pondělí navrhl jeho britský protějšek Jeremy Hunt.
Návrat k dohodě
Spojené státy 9. července vyzvaly ke zvýšení úsilí o zajištění strategických vod v blízkosti Íránu a Jemenu, které obvinily z útoků na tankery. Írán obvinění popírá.
„Toto je opak americké iniciativy, v níž jde o vytvoření maximálního tlaku na Írán,“ řekl Le Drian s tím, že záměrem mise má být skutečné uvolnění napětí.
Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová uvedla, že francouzská diplomacie usiluje o to, aby se Teherán vrátil k dodržování jaderné dohody z roku 2015, kterou loni jednostranně vypověděl americký prezident Donald Trump; Írán v reakci na to přestal dodržovat některá její ustanovení.
Jaderná dohoda s Íránem
Dohoda z roku 2015 se připravovala deset let a omezila íránský jaderný program. Teherán dříve tvrdil, že jeho jaderný program je civilní a slouží k energetickým účelům, jaderný materiál ale obohacoval na úroveň využitelnou jen k vojenským účelům. Dohoda tuto fázi íránského jaderného programu omezila a Teherán výměnou za zrušení části protiíránských sankcí zároveň souhlasil s pravidelnými kontrolami Mezinárodní agentury pro jadernou energetiku. Izraeli a části amerických politiků ale tato dohoda nestačila a prezident Donald Trump ji loni jednostranně vypověděl a sankce obnovil a zpřísnil. Letos pak prohlásil, že sankce se dotknou každé země i firmy, která bude nakupovat íránskou ropu a nově i další průmyslové výrobky.
Vysoce postavení evropští diplomaté v Bruselu podle Reuters potvrdili, že chystanou námořní misi, jejímž cílem bude chránit důležité námořní cesty, podporují také Itálie, Nizozemsko a Dánsko. Má jí velet Francie spolu s Británií a nebude podléhat Evropské unii, NATO nebo Spojeným státům. Zájem o účast v misi podle nich projevily také Španělsko, Švédsko, Polsko a Německo.
Ruská vize
Ruský plán, který v úterý představila Moskva, počítá s vytvořením systému kolektivní bezpečnosti za účasti všech států regionu, tedy i Íránu, a vyzývá k likvidaci všech stálých vojenských základen cizích zemí. Bahrajn, který v Perském zálivu leží, je sídlem americké páté flotily, základny mají USA i v Kataru a v Kuvajtu.
V regionu by podle Ruska měla vzniknout „jednotná protiteroristická koalice“, která by se kromě boje s extremisty a teroristy v Perském zálivu zabývala i urovnáním konfliktů a sporných problémů. První etapou ruského plánu by bylo nastolení míru v Sýrii, Jemenu a Iráku.
V Perském zálivu by podle ruského plánu měly být pravidelně organizovány „subregionální schůzky ministrů obrany“, měly by být zřízeny horké komunikační linky a státy by se měly předem vzájemně informovat o operacích vojenského letectva a o nákupech zbraní.
Zhoršení situace
Situace v Perském zálivu a Hormuzském průlivu se zhoršila v posledních několika týdnech, kdy došlo k útokům na několik tankerů. Spojené státy uvedly, že v červnu zaútočily íránské revoluční gardy minimálně na dva tankery, k čemuž využili přísavné miny.
Íránské revoluční gardy
Íránské revoluční gardy jsou velice vlivnou složkou íránské armády. Mají na starosti národní bezpečnost. Tedy vlastně skoro vše, včetně pořádku uvnitř země. Jsou také zodpovědné za raketovou výzbroj.
Gardy poskytují peníze i výbavu spřáteleným militantním organizacím na Blízkém východě. Spojené státy je v dubnu zařadily na seznam zahraničních teroristických organizací. Nejde pouze o vojenskou organizaci, gardy jsou také ekonomicky významné. Podle amerického deníku The New York Times mají vazby na společnosti, které vydělávají ročně asi 20 miliard dolarů (kolem 457 miliard korun). O část peněz by přitom mohly přijít kvůli sankcím.
Britský server BBC připomíná, že mají vliv na výstavbu domů, přehrad i dopravní infrastruktury, i na projekty týkající se ropy nebo zemního plynu. Neméně vlivné jsou také politicky; kromě domácí mají podstatný vliv i na zahraniční politiku.
Ve čtvrtek 4. července navíc britské námořnictvo zadrželo u Gibraltaru íránský supertanker. Ten vezl 2,1 milionů barelů lehké ropy, uvedla americká stanice CNN. Dosud je zadržován do Gibraltaru, tamní soud prodloužil zákonný termín do 15. srpna.
V pátek večer Írán zadržel tanker plující pod britskou vlajkou a donutil ho odplout do íránského přístavu. Došlo tak k dalšímu incidentu ve strategicky důležité oblasti Hormuzského průlivu.
Sestřelení dronu
Dosavadním nejvážnějším vojenským incidentem byl íránský sestřel amerického bezpilotní průzkumného letounu MQ-4C Triton v hodnotě 130 milionů dolarů (téměř tři miliardy korun) 20. června. Spojené státy zase ve čtvrtek oznámily, že sestřelily íránský dron, který se přiblížil na 900 metrů k americké výsadkové lodi USS Boxer.
Napětí se zvýšilo poté, co došlo ke zhoršení vzájemných vztahů mezi Íránem a Spojenými státy. Ty jsou napjaté už od íránské revoluce v roce 1979, poslední incidenty ale odráží stupňující se napětí, které vyvolala asertivnější politika Teheránu a zároveň oznámení odstoupení Washingtonu od jaderné dohody v květnu 2018.
Následně obnovil vůči Íránu sankce, které citelně doléhají na íránskou ekonomiku a zejména pak na jeho ropný sektor. Írán zase podporuje spřátelené militantní organizace na Blízkém východě, jako například Hizballáh. Zároveň má silný vliv na dění v Iráku.
Zhoršení vztahů mezi USA a Íránem
8. května 2018 - Americký prezident Donald Trump oznámil, že USA odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Podle něj je neúčinná, neboť nezabránila tomu, aby Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. Trump zároveň řekl, že obnoví sankce, a to na „nejvyšší úrovni“.
6. srpna 2018 - Trump podepsal exekutivní příkaz k obnovení protiíránských sankcí ve dvou etapách. První vlna sankcí se zaměřila především na automobilový průmysl a obchody se zlatem a dalšími kovy.
5. listopadu 2018- USA začaly uplatňovat další sankce vůči Íránu. Kromě energetického sektoru se týkají lodní dopravy či bankovního sektoru. Osmi státům Washington umožnil dál dovážet z Íránu ropu.
14. února 2019 - Americký viceprezident Mike Pence označil Írán za největší hrozbu Blízkého východu a požádal evropské partnery, aby také odstoupili od dohody o jaderném programu.
8. dubna 2019 - USA zařadily íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Teherán v odvetném kroku označil americké ozbrojené síly za teroristickou organizaci.
20. června 2019 - Íránské revoluční gardy sestřelily, údajně nad íránským územím, americký bezpilotní stroj RQ-4 Global Hawk. Podle Washingtonu se ale incident odehrál v mezinárodním vzdušném prostoru. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) po incidentu vydal zákaz přeletů civilních letadel nad Hormuzským průlivem a Ománským zálivem, přelety nad oblastí zrušily aerolinky i z dalších zemí.
21. června 2019- Trump na poslední chvíli zrušil odvetu za sestřelený dron. Následky včetně obětí by podle něj byly neúměrné. Údery měly směřovat na tři cíle včetně radaru či raketové baterie.
24. června 2019 - Trump oznámil zavedení nových, údajně tvrdých sankcí proti Íránu v reakci na nedávné sestřelení amerického dronu. Podle agentur bude jejich terčem i íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.
