„Vůbec jsme nevěděli, že se ochranný dohled zneužívá. Netušila jsem, co Josef Urválek dělal v padesátých letech, kdy jsem se narodila,“ řekla v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Helena Válková.
Jeden ze článků na obhajobu ochranného dohledu napsala Helena Válková s Josefem Urválkem, který je nechvalně známý jako komunistický prokurátor z procesu s Miladou Horákovou.
Han Dongfang patřil před 30 lety k významným účastníkům protestů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Založil první nezávislé odbory v Číně. Za své prodemokratické úsilí dostal několik ocenění.
Trvalo sedm let, než komunistický režim dovolil věřícímu mladíkovi studovat vysněnou právnickou fakultu. Za to se mu „odměnil“ tím, že až do listopadu 1989 pravidelně hájil známé moravské disidenty.
Chuang Čchi v roce 1998 založil centrum pro lidská práva Tchien-wang a na jeho internetových stránkách zaznamenává příběhy lidí, kteří si stěžují na porušování svých práv ze strany čínských úřadů.
Hellerová, která byla židovského původu, přežila holokaust. V roce 1968 podepsala protest proti potlačení pražského jara v Československu. V 70. letech pak emigrovala z Maďarska.
Battěk, Dienstbier, Hájek, Havel a další čtyři českoslovenští disidenti před 30 lety posnídali s tehdejším francouzský prezidentem Francoisem Mitterandem.
Alexejevová se v době Sovětského svazu zapojila do disidentského hnutí. V únoru 1977 musela pod hrozbou zatčení vlast opustit a uchýlila se do Spojených států.
Komunistická vláda na Kubě považuje všechny členy opozice za agenty Spojených států. Policie je často i krátkodobě zadrží, zejména proto, aby nemohli demonstrovat v ulicích.
Pavel Litvinov byl mezi těmi, kdo se odhodlali protestovat na Rudém náměstí proti okupaci Československa. Teď se zájmem pozoruje, jak se proměnila ruská práce s informacemi.
Bývalý disident Tomáš Hradílek ukončil pod tlakem své rodiny protestní hladovku, kterou držel kvůli tomu, aby současný prezident Miloš Zeman už podruhé nekandidoval na funkci hlavy státu.
Pět českých poslanců v pátek večer odletí na týdenní návštěvu Číny, kterou organizuje a platí čínská strana. Radiožurnál zjistil, co tam budou dělat - a proč další dvě poslankyně cestu odmítly.
Čína oznámila, že tělo zemřelého nositele Nobelovy ceny za mír, disidenta Liou Siao-poa bylo zpopelněno. Obřadu se zúčastnila disidentova rodina a přátelé, dodaly podle agentury AP čínské úřady.
Liou Siao-po umírá. Stručná zpráva čínských lékařů, kteří dohlížejí na nejznámějšího aktivistu a disidenta. Do jejich „péče“ se ale dostal až poté, co mu ve vězení byla diagnostikována rakovina jater.
Nemocný čínský disident, básník a nositel Nobelovy ceny za mír Liou Siao-po může být bezpečně převezen k ošetření do zahraničí. V neděli to uvedli lékaři, kteří pacienta navštívili v nemocnici.
Kubánská společnost se vydá o krok dál směrem k vlastní historii prostřednictvím vzpomínek a příběhů, kterým v oficiálních dějinách země patří bílá místa. Na cestě k vlastní paměti Kubáncům bude pomáhat česká organizace Post Bellum. Ta natočí ve spolupráci s Programem Václava Havla na Floridské mezinárodní univerzitě osudy 20 kubánských aktivistů a disidentů.
UVNITŘ DOKUMENT. O Chartu 77, od jejíhož vzniku uplynulo v těchto dnech 40 let, se živě zajímaly mnohé země, mezi jinými i Spojené státy. Odtajněná diplomatická korespondence ukazuje, jak americká ambasáda tehdy vnímala snahu chartistů, odkud získávala informace o dění i to, jak se postupně měnil názor Američanů na dokument.
Oleg Vorotnikov, jeho žena Natalija Sokolová a Taťána Praskevičová. To jsou osoby, které se nacházejí v České republice a o jejichž vydání požádala ruská vláda. Lev Ponomarjov ale žádá českou vládu, aby je nevydala.
Pražští policisté v neděli zadrželi ruského disidenta a výtvarníka Olega Vorotnikova na základě mezinárodního zatykače Interpolu. Městské státní zastupitelství teď podalo návrh na jeho předběžnou vazbu. Pražský městský soud by měl o vazbě rozhodnout do 24 hodin od obdržení žádosti. Českému rozhlasu informaci potvrdila mluvčí zastupitelství Štěpánka Zenklová.
Policisté obvinili další příslušníky někdejší Státní bezpečnosti. Podle zjištění MF Dnes začali tři bývalé estébáky stíhat letos na jaře. Měli se podílet na šikaně disidentů při takzvané akci Asanace. Mezi stíhanými jsou bývalí důstojníci i řadoví příslušníci.
Když se v srpnu 1968 v ulicích Československa objevily tanky armád Varšavské smlouvy, světové mocnosti se nezmohly na odpor. Víc odvahy mělo osm sovětských občanů, kteří se pokusili demonstrovat na Rudém náměstí v Moskvě. Za trest strávili léta ve vězeních nebo ústavech. Mezi nimi i překladatelka a novinářka Natalja Gorbaněvská. Jedna z „osmi statečných" se narodila právě před 80. lety.
