Přípravy na zdolání průlivu La Manche nezahrnují jen fyzickou přípravu, ale také značnou administrativu. Nefunguje to tak, že přijedete na břeh, naskáčete do vody a plavete.
Příběh plavkyně Diany Nyadové, která ve svých 64 letech za 53 hodin přeplavala z Kuby na Floridu, se dočkal filmového zpracování. Odkrývá nejen mimořádný sportovní výkon, ale i životní trauma.
Kvůli koronavirovým opatřením si museli všichni účastníci sobotního závodu před startem nechat změřit teplotu. Do vody vcházeli jeden po druhém, aby dodrželi bezpečnostní odstupy.
České reprezentantky nenavázaly na sobotní čtvrté místo Matěje Kozubka z pětikilometrové trati. Alena Benešová obsadila v korejském Kwangdžu 34. místo se ztrátou tří minut.
Dálková plavkyně Alena Benešová obsadila na mistrovství Evropy v Glasgow 17. místo na trati 10 kilometrů a nenavázala na životní šestou příčku ze středečního polovičního závodu.
Šesté místo je jedním z nejlepších výsledků českých plavců na mistrovství Evropy. Na pětikilometrové trati ho vybojovala dálková plavkyně Alena Benešová.
Dálková plavkyně Alena Benešová vybojovala na mistrovství Evropy v Glasgowě šesté místo v úvodní disciplíně na pět kilometrů a dosáhla životního úspěchu.
Benoit Lecomte je francouzský dálkový plavec, kterému se jako prvnímu a zatím poslednímu povedlo přeplavat Atlantik. I když říkal, že nic takového už nikdy, teď se se vypravil překonat Tichý oceán.
Polák Sebastian Karaś jako první člověk na světě přeplaval Baltské moře. Bez přerušení překonal stokilometrovou trasu z polského Kolobřehu na dánský ostrov Bornholm nedaleko břehů Švédska.
Ani závěrečný den dálkoplaveckých soutěží na mistrovství světa nepřekročili čeští reprezentanti příliš svůj stín. V nejdelším závodě na 25 kilometrů sice dvěma patnáctými místy vytvořili svá výsledková maxima v Kazani.
Život bez výzev nejde označit snad ani za život! Přesně téhle věty se drží, seč může devatenáctiletá česká dálková plavkyně Lucie Leišová, která loni jako nejmladší Evropanka udivila svět smělým přeplaváním Gibraltarského průlivu.
Není to tak dávno, co se ke konci srpna vraceli čeští plavci z mistrovství Evropy bez medaile, dnes ale už mohou opět slavit. Alespoň jedna z nich. Silvie Rybářová totiž vyhrála letošní sezonu maratonských závodů série Grand Prix, když svůj triumf potvrdila nedělním čtvrtým místem v závodě Capri-Neapol.
Závodem na 25 kilometrů vyvrcholil pro české dálkové plavce letošní evropský šampionát a nutno dodat, že mezi ty nejúspěšnější se rozhodně nezařadí. Devítičlenná výprava nejen, že odjede z Berlína bez medaile, ale navíc s jediným umístěním v nejlepší desítce.
Loni na mistrovství světa v Barceloně byl Jan Pošmourný výsledkově nejlepším českým dálkovým plavcem, když na trati 25 kilometrů skončil desátý. Dnes na mistrovství Evropy by na tuto pověst rád navázal a to i přesto, že se během letošní sezóny musí potýkat s nepříjemnými zdravotními problémy.
Čeští dálkoví plavci zatím na mistrovství Evropy čekají na úspěch, kterým by pro ně byla účast v nejlepší desítce výsledkové listiny. Jak všichni doufají, dočkat by se měli ale už zítra, kdy je v Berlíně na programu nejdelší závod na 25 kilometrů. V úspěch na této trati doufá hlavně plavkyně brněnské Komety Silvie Rybářová.
Šest z deseti českých dálkových plavců zasáhne ve středu do úvodního dne plaveckého mistrovství Evropy. Oproti původním předpokladům se ale na veslařském kanále v Berlíně nepředstaví Jan Micka. Nejmladší český olympionik z londýnských Her totiž přehodnotil plány a nakonec se vrací k bazénovému plavání.
Už zítra brzy ráno vyrazí z pražské Florence deset českých dálkových plavců na blížící se mistrovství Evropy. Šest z nich se na berlínském veslařském kanále představí hned ve středu, v úvodním klání žen na 10 a mužů na 5 kilometrů.
Gibraltarský průliv je úžina mezi Evropou a Afrikou, z jednoho břehu na druhý se běžně dostanete lodí, výjimečně tak, že průliv přeplavete. Tak jako to nedávno dokázala osmnáctiletá Češka Lucie Leišová. Druhá nejmladší Evropanka, které se povedlo Gibraltarský průliv zdolat.
Kvalifikací synchronizovaných plavkyň a také závodem mužů a žen na 5 kilometrů byl dnes v Barceloně zahájen program letošního mistrovství světa v plavání. Zasáhlo do něj hned pět českých zástupců, tři z nich ve zmíněném pětikilometrovém závodě.
Dlouhých 16 let patřil Rostislav Vítek mezi největší světové hvězdy dálkového plavání. Od letošního roku ale přesedlal na pozici trenéra reprezentačního týmu, a že by šlo o úlohu lehčí než ještě nedávno ve vodě, se rozhodně říct nedá.
Plavecké mistrovství světa se sice v Barceloně koná až na přelomu července a srpna, dálkoví plavci si na něj generálku odbyli ale už včera. Závod Světového poháru v Mexiku se českým reprezentantům nevydařil podle představ, hlavy před vrcholem sezony ale rozhodně ani tak neskládají.
Nejtěžší závod kariéry, přesně tak označila své vystoupení ve Světovém poháru v Mexiku česká dálková plavkyně Silvie Rybářová. Ta si z ostrova Cozumel odvezla nakonec 12. místo, ale mohlo být mnohem lépe. Do poloviny závodu se totiž pohybovala na medailových příčkách a to až do té doby než byly ženy dostiženy mužským startovním polem. Ve vodě má totiž Rybářová na plavání s muži doslova alergii.
Ivan Smolka si říká ‚krmič‘ a jeho hlavní pracovní pomůckou je tzv. krmítko. Se zemědělstvím ale jeho profese nic společného nemá. Krmit totiž bude například i dnes, jako už tolikrát předtím, svého osmadvacetiletého, zcela zdravého syna. Libor Smolka je totiž reprezentační dálkový plavec, který bude na služby svého otce spoléhat i v dnešním závodě Světového poháru v Mexiku na 15 kilometrů.
Celou řadu zajímavých paradoxů nabízí svět dálkového plavání. Na první pohled jde totiž o velice zajímavý sport, ve kterém se ti nejlepší z nejlepších potkávání v exkluzivních destinacích, které by jim mohli závidět sebevětší boháči. Samotní účastníci závodů v Brazílii, Mexiku nebo Izraeli přitom mají hodně hluboko do kapsy. A výjimku v tomto směru netvoří ani české dálkové plavání.
Zatímco turisté si při výběru zájezdů k moři pečlivě hlídají, aby teplota vody ve vybrané destinaci byla patřičně na výši, dálkoví plavci teplou vodu nijak nemilují. Přesto jim to není příliš platné. Závody Světového poháru se totiž v posledních letech konají čím dál častěji v oblastech, kde teploty moří šplhají až k hodnotám, které mohou ohrožovat jejich zdraví. Ne příliš jinak tomu bude i při dnešním maratónském klání u břehů Mexika.