Olympijské trasy jsou vyznačené fialovými čtverci s heslem „Paris 2024“. Městem vede úplně nová cyklostezka a nově tu postavili také velké parkoviště pro kola.
„Její výstavba měla skončit v minulém roce, ale bohužel se na místě objevily nevhodné zeminy, které bylo potřeba zlepšit. Aby do budoucna ta cyklostezka nesedala,“ objasňuje Josef Richter.
Zrušit parkovací místa bez náhrady, jako to teď smí udělat Curych, je v Česku těžko představitelné. Tvrdí to oslovení urbanisté. Města v západní Evropě jsou totiž na tuto změnu lépe připravená.
Strážci národních parků řeší rostoucí počet neukázněných turistů. Ti v přírodě rozdělávají oheň a nocují, přestože to je zakázané, píše regionální Deník. Více ve výběru z médií od Radiožurnálu.
„Na vybraném vzorku zjistili, že jeden kilometr cyklostezky stál 1,5 milionu korun, ale také 31 milionů korun,“ informovali kontroloři na svých stránkách.
V České republice dělníci ročně postaví desítky kilometrů nových cyklostezek. Za posledních 15 let jich vybudovali zhruba 2 800 kilometrů. Obce nebo města na výstavbu cyklostezek mohou získat dotace třeba ze Státního fondu dopravní infrastruktury nebo z Evropské unie. Prodlužovat by se teď měla třeba cyklostezka Greenway podél toku řeky Jizery.
Více peněz na stavbu cyklostezek a další stojany na kola. To je způsob, jak chce ministerstvo dopravy dostat lidi z aut na bicykly. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy počítá s tím, že do roku 2020 budou právě kola představovat 10 procent dopravy.
Sedm kilometrů nových cyklostezek vybudovaly Lesy České republiky kolem Černé Vody a Vidnavy na Jesenicku. Jejich výstavba stála více než 2,5 milionu korun. Jsou součástí již hotových úseků známých jako Rychlebské stezky.
Město Ústí nad Labem podpoří cyklisty. Postaví pro ně zázemí u nádraží, nové stezky a ještě o prázdninách by se měli dočkat i speciálního stojanu. Bude zastřešený a napojený na mechanismus, který z energie ze šlapání vyrobí elektřinu.
V lesích u Hradce Králové vzniká unikátní okruh pro cyklisty a in-line bruslaře. Po dokončení by měl měřit 16 kilometrů a být nejdelším svého druhu v republice. Pro stavbaře je stezka srdeční záležitostí a chtějí ji mít hotovou už do konce léta.
Moravská Třebová se letos pouští do stavby cyklostezek. Má na to dvanáct milionů korun. Cyklistům by měly zajistit nejen bezpečnější jízdu, ale i rychlejší propojení s centrem města.
Švihov dokončil poslední úsek cyklostezky vedoucí do Klatov. Cyklostezka má 11 kilometrů, vede mimo silnice a posledních několik let na ní chybělo už jen zhruba 600 metrů mezi Malechovem a Švihovem. A právě i tento úsek se teď podařilo dokončit.
Moravská Třebová chce ještě letos propojit jižní a východní část města cyklostezkami. Radnice počítá s tím, že na první etapu výstavby nových tras za osm milionů korun získá dotaci. Stavět chce začít hned po odsouhlasení příspěvku ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Cyklostezka Varhany mezi Kamenickým Šenovem a Českou Lípou by potřebovala po zimě pořádný úklid. Pohyb sportovcům tam komplikují větve, listí i střepy. Díky hezkému počasí už ji využívají cyklisté, bruslaři i pěší, čistá ale bude nejdřív na začátku dubna.
Sdružení obcí Orlicka se dohodlo na rozšíření cyklostezek ve svém regionu. Je to jedna z priorit, které chce realizovat v příštích šesti letech. Obce už mají konkrétní plány a trasy.
V Berouně začaly opravy cyklostezek poničených povodněmi. Stavební firma musí dokončit práce do 15. prosince, jinak bude mít město problém s čerpáním dotací. Počasí ale opravám nepřeje.
V Pardubickém kraji chybí cyklistické trasy. Myslí si to krajský radní René Živný, který regionem projížděl na kole v rámci letní prázdninové soutěže Letní pecky – poznej všecky. Podle Živného panuje velký rozdíl mezi skvělými cyklistickými stezkami na Orlicku a stezkou z Pardubic do Chrudimi.
Podle mínění členů iniciativy Jablonecyklistika je v Jablonci nad Nisou málo tras a speciálních pruhů pro cyklisty. Název Jablonecyklistika skrývá nejen slova Jablonec a cyklistika, ale také zápor necyklistika, na nějž chce iniciativa upozornit především.
Tři miliony korun bude stát obnovení cyklostezek po povodních v Ústeckém kraji. Zbytek peněz půjde z kapes pojišťoven. Pro cyklisty jsou sjízdné všechny trasy, kvůli opravám ale musejí často vyjíždět i na silnice. Bruslaři mohou využít vždy jen několikakilometrové úseky s vhodným povrchem.
Přes horské obce v Beskydech si zkracují cestu polské kamiony se dřevem či štěrkem. Šoféři vjíždějí dokonce i na cyklostezky, aby si zkrátili trasu. Mají přitom speciální fintu, aby je policisté nedopadli.
Jen co opadne voda, vydají se zástupci obecních a městských úřadů kolem Berounky na obhlídku cyklostezek. Na Berounsku totiž panují obavy, že po povodních budou chybět celé úseky a to hlavně v místech, kde řeka tvoří meandry nebo kde nebylo možné stavět asfaltový povrch.
Letošní cyklistická sezóna s sebou přináší řadu novinek. V polovině května se například otevře nová cyklostezka Hradec Králové – Jaroměř – Kuks. Hlavní dálkové trasy se navíc postupně přečíslují tak, aby jejich značení bylo jednodušší a přehlednější. Nejvýznamnější z nich tak budou mít maximálně dvouciferné označení.
Stále více lidí jezdí do práce na kole, prokazatelně se zvyšuje například počet cyklistů jezdících za prací nebo do školy ze středních Čech do Prahy. Vyplývá to z dopravních statistik i z údajů automatických sčítačů na některých cyklostezkách na okraji hlavního města.
Nejvyšší kontrolní úřad upozorňuje, že stát vydával peníze na budování cyklostezek bez řádného porovnání kvality, účelnosti a ceny staveb. Za různé trasy proto platil různé částky – od 500 až do 4000 korun za metr čtvereční. Kontroloři se zaměřili na 23 staveb, které vznikly v letech 2007 až 2011 a za které Česko zaplatilo 850 milionů korun.
Je Pražan na kole budoucností pražské dopravy? Nebo je naopak nezodpovědným hazardérem? Nejen těmto otázkám bude věnovaný hodinový Speciál Martina Veselovského dnes v 17 hodin.
V podvečer odstartovala v Praze na Vinohradech velká jarní cyklojízda. Stovky cyklistů se vydaly na projížďku městem, aby tak ukázaly, že i v ulicích naší metropole se dá efektivně cestovat na kole. Přidat se mohl každý, jehož stroj měl jedno, dvě nebo i více kol. Podmínka byla snad jen jedna, aby všechna kola poháněl jezdec vlastní silou.