Dramatický snímek o útěku odbojové skupiny kolem Ctirada a Josefa Mašínových z komunistického Československa na Západ proměnil jen jednu z patnácti nominací.
Je určitým paradoxem, že právě na 16. výročí bolševické revoluce se narodila žena s příjmením, které se velmi často objevuje v odborných statích i diskusích o protikomunistickém odboji.
Je určitým paradoxem, že na 16. výročí bolševické revoluce se narodila žena s příjmením, které se velmi často objevuje v odborných statích i diskusích o protikomunistickém odboji - Zdena Mašínová.
Znala se rodina Mašínů s Miladou Horákovou? Plánovali bratři své činy dopředu? A jak vypadal útěk odbojové skupiny do Západního Berlína? Server iROZHLAS.cz srovnává film Tomáše Mašína s realitou.
Vnímání historie a peripetií odbojové skupiny bratří Mašínů je podle dokumentaristy Martina Vadase výrazně ovlivněno komunistickou propagandou. Ta se snažila vládnoucí garnituře zachovat tvář.
Po 13 letech Epstein dokončil scénář k filmu Bratři. Zajímavý je pro něj otázkou odvahy a hrdinství. Každý si podle něj někdy položí otázku, jak by se choval v nějaké době, obzvlášť když v ní není.
Film Bratři neselhává v dramatickém líčení útěku. Ale i velmi dramatické filmy dokážou nabídnout hutnější potravu pro přemýšlení, než je hrdost na nositelství odkazu, píše Pavel Sladký.
Zatímco v novinách oslavovali Den československé armády jako svátek bratrství vojáků a všech pracujících v zemi, pětičlenná skupina v čele s bratry Mašíny v noci tajně přešla přes hranice do NDR.
Zabití příslušníků SNB po celý život obhajoval: „Jinak to prostě nešlo. Lidé si to neuvědomují a považují to za nelidské,“ řekl v rozhovoru pro časopis Týden v květnu 2000.
„Byli to lidé ochotní se za jakoukoliv cenu postavit proti zločinnému komunistickému režimu,“ popisuje spisovatel Jiří Padevět Mašíny, kteří před 70 lety podnikli dramatický útěk do Západního Berlína.
Veřejnost i historikové jsou rozděleni postojem k opodstatněnosti obětí činnosti bratří Mašínů: mělo zabíjení skutečně význam pro třetí, protikomunistický odboj?
Sedmdesát let nás dělí od doby, kdy se antikomunistická odbojová skupina bratří Mašínů probila z Československa přes východní Německo do Západního Berlína. A v jejich stopách zůstali mrtví.
Prostříleli se na svobodu. A to přesně před 70 lety. Skupina bratří Mašínů a její velký útěk na Západ. Jeden z nejrozporuplnějších příběhů studené války.
Režisér Tomáš Mašín dokončil po deseti letech příprav film o Mašínech nazvaný Bratři. Jejich příběh podle něj rezonuje mužskou odvahou. Zároveň ale za ním vidí i hodně ženské statečnosti.
Film natočil režisér Tomáš Mašín, vzdálený příbuzný bratrů Mašínových. Snímek vypráví o období mezi lety 1950 a 1953, kdy režim rodině zabere majetky a mladí bratři se rozhodnou k odporu.
48:56
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Rambousek pracoval jako agent pro americkou tajnou službu. Při své poslední cestě zpět do Československa ho zradil spolupracovník. Za velezradu a vyzvědačství byl odsouzen k doživotnímu trestu vězení.
Rod Mašínů hospodařil na nejstarším statku v Lošanech od konce 17. století. Statek na počátku 50. let zabavili komunisté. Děti Josefa Mašína ho získaly zpět až v roce 2018.
Dolní komora naopak neschválila snahu Pavla Žáčka (ODS), aby mezi kandidáty na medaili Za hrdinství figurovala šestice členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů.
Při průzkumné sondě hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově našli archeologové dvě zachovalé kostry dospělých lidí. Vyloučili ale, že by patřili Zdeně Mašínové starší.
Činnost odbojové skupiny bratří Mašínů vnímal Hradec jako snahu bránit nezávislé Československo jako svobodný stát před komunistickou zvůlí. Režim ho za zradu poslal na deset let do ve vězení.
Nejznámějšími představiteli ozbrojeného odporu proti komunistickému režimu byli bratři Mašínové a jejich skupina. Těch, kdo se proti totalitě postavili se zbraní v ruce, ale bylo mnohem víc.
Druhou nejvyšší podporu, deset milionů korun, přiřkla rada artovému snímku SvětlonoC režisérky Terezy Nvotové. Celkem rada osmi projektům zaslala 64 milionů.