Poláci si nehrají jako čeští běžkaři na závodníky, berou to jako odpočinkovou turistiku, žádné blýskavé kombinézy nebo svítivé dresy a ve stopě spíš našlapují, než jedou.
„Do těch minus dvaceti to jde. Jediné, co mi vadí, je déšť a teplota kolem nuly. To se na mně vytvoří krusta, vypadám jak vodník a to nejezdím,“ říká otužilec Jan pro Radiožurnál.
Údržba lyžařských tras často stojí na lidech, kteří nejdou po práci domů, ale sednou do rolby a vyrazí na sníh. Jedním z takových nadšenců je Kryštof Částka, který udržuje zhruba 50 km bílé stopy.
Maringotka má klasické rozměry tři krát osm a půl metru, vchází se do ní po šesti strmých schůdcích, nalevo je výdejní pult s malou kuchyní, kde se jídlo jen ohřívá, a vpravo stůl tak pro osm lidí.
Neděle byla slunečná, což se projevilo i na parkovištích. Plná byla v horském sedle pod Šerlichem na hřebeni Orlických hor nebo krkonošských střediscích, dopravu tam proto mnohdy řídili policisté.
Už po osmnácté bojovali elitní běžci a běžkyně na lyžích se stoupáním na sjezdovce Alpe Cermis a závěr prestižní Tour de Ski měl i dvojí české zastoupení.
Svaz lyžařů České republiky hledá způsob, jak od lidí získat peníze na úpravu běžeckých stop a případné doplňkové služby, protože dobrovolné příspěvky náklady nepokryjí.
„Věcí, které by mohly přípravu stopy zkvalitnit je celá řada, peníze nemají sloužit tomu, abychom sanovali stávající stav,“ říká ředitel Regionální rozvojové agentury Miloš Picek.
Běžkaři z Ruska a Běloruska poběží Jizerskou 50 pod vlajkou RAW/BAW (Russians/Belarusians against war - Rusové/Bělorusové proti válce), což musejí zvolit při registraci.
Běžkování zažívá boom. Nebývalý zájem o zimní sport vyvolalo loňské zavření sjezdovek kvůli koronaviru. Lidé skoupili veškeré zásoby a letos obchodníci čekají na nové zboží často marně.
Projekt Sport bez limitů na Fakultě tělesné výchovy Univerzity Karlovy momentálně vede Filip Hruša. Vysportovaný mládenec převzal žezlo po svém otci Janovi, který na fakultě založil celý obor.
„Už v pondělí se běžkaři rozcvičovali na stadionu. To jsme trochu kroutili hlavou, ale je vidět, že lidé jsou natěšení. Dnes jsou to už desítky běžkařů,“ sdělil ředitel Jizerské o.p.s.
Fuksa pravidelně před Vánoci mění pádlo za běžky a místo na vodě najíždí potřebné kilometry na sněhu. Společně se svým týmem se dvojnásobný mistr světa aktuálně připravuje v italském Livignu.
Jizerská padesátka má už víc jak pět tisíc přihlášených účastníků. A to není vůbec jasná podoba 54. ročníku. Zájem o registrace je podobný, jako v předchozích letech. Jen zahraničních účastníků ubylo.
V „Brádlerce“ je osmdesát postelí, sprchy a toalety na chodbě a pokoje jednoduché jako tenkrát, když se ještě jmenovala Fučíkova a jezdili sem běžkaři. Petr Bárta tento styl měnit nechce.
Jedna z nejstarších turistických horských chat, která vydržela všechny pohromy lidské i klimatické až do dnešních dnů, stojí pod Pradědem v Jeseníkách.
Dobrá horská chata je zvláště v zimě k nezaplacení. A chatu dělá chatař. Jedním z nejdéle sloužících chatařů na českých a moravských horách je Miloslav Mika.
Dlouhodobě patří Martin Fuksa mezi nejlepší světové kanoisty. Kromě toho ale dokáže být velmi rychlý také na lyžích. Dvojnásobný světový šampion v neděli opět pojede hlavní závod Jizerské padesátky.
Náklady na úpravu běžkařských tras stojí ročně statisíce korun. Dobrovolný systém fnancování nefunguje kvůli neochotě českých běžkařů za sport platit. Šumava chce nyní zavést zpoplatnění tratí
Běžkyně na lyžích Kateřina Razýmová končí na Tour de Ski. Nejlepší Češka v průběžném pořadí Světového poháru odstoupila z etapového závodu kvůli střevním problémům a zvýšené teplově.