Ještě před rokem byl Libanon považovaný za bohatou a drahou zemi. Dnes jsou statisíce lidí v bezvýchodné ekonomické situaci. Někteří Libanonci ji řeší i sebevraždou.
Rostoucí ceny a ztráta zaměstnání přivedly řadu Libanonců do zoufalé situace, která je mnohdy nutí k zoufalým činům. Takzvaných „zločinů z hladu“ přibývá. Kritická je ale situace i v sousední Sýrii.
Dijáb pozastavení splátek oznámil v televizním projevu. Doplnil, že vláda bude jednat s věřiteli a usilovat o restrukturalizaci obrovského státního dluhu.
Kabinet premiéra Hasana Dijába, který má podporu libanonského šíitského hnutí Hizballáh a jeho spojenců, získal v hlasování o důvěře podporu většiny přítomných poslanců ve 128členném parlamentu.
Ekonomická krize v Libanonu je nejhorší od občanské války, která skončila v roce 1990. Země je zadlužená, výše dluhu je přes 150 procent HDP, ekonomika stagnuje a bankovní systém se zhroutil.
Miliony syrských uprchlíků žijí v okolních zemích. Ani to pro ně však není zárukou bezstarostného života, soužití s místními obyvateli pro ně může být z mnoha důvodů náročné.
Lidé se v obou zemích bouří proti poválečnému politickému systému a třídě elitních vůdců. Těm se sice v obou zemích podařilo předejít nové občanské válce, ale jinak ničeho zvláštního nedosáhli.
Bezprecedentní vlna protestů proti politickým elitám, kterým nespokojení Libanonci přičítají vinu za ekonomické potíže, se vzedmula v polovině října. V úterý rezignoval premiér Saad Harírí.
Demonstrující Libanonci vládu označují za zloděje. Více než čtvrtina obyvatelstva země, která má na svém území přes milion syrských uprchlíků, žije pod hranicí chudoby.
Po občanské válce údajně zůstalo v zemi 100 000 min a dalších 360 000 jich bylo rozmístěnou u hranice s Izraelem. Od roku 1975 miny v Libanonu zabily 918 lidí a zranily 2886 dalších.
Bezpečnostní služba bejrútského letiště kontaktovala kolegy v Praze a dověděla se, že balíček byl v Česku použit k prověření účinnosti letištních skenerů a také ke školení letištních pracovníků.
Izraelský dron v neděli spadl na jižní předměstí Bejrútu, které je baštou libanonského proíránského povstaleckého hnutí Hizballáh. Druhý dron explodoval blízko nad zemí.
Do soustředěného lékařského ticha se z ničeho nic ozve: „Já vidím!” Ten hlas patří sedmačtyřicetileté pákistánce Zeinat, která po několika měsících úplné slepoty začala vidět na jedno oko.
Izraelské letectvo jako první na světě útočilo stíhacím bombardérem F-35, označovaným za bojový letoun 21. století. Ukázalo také snímky F-35 kroužícího nad libanonským hlavním městem Bejrútem.
Organizátora libanonské akce Beirut Pride zadržela v noci na středu libanonská policie. Propustila ho poté, co slíbil, že akci, která už začala, zruší.
Polsko poskytne deset milionů dolarů, tj. zhruba 205 milionů korun, na pomoc syrským uprchlíkům žijícím v Libanonu. Peníze budou použity k postavení domovů pro asi tisícovku běženců.
Libanonská armáda, která na severovýchodní hranici se Sýrií válčí proti Islámskému státu (IS), vyhlásila klid zbraní. Bejrút věří, že krok pomůže jednání o propuštění vojáků, informovalo Reuters.
Arabská města pro někoho navozují představu nepořádku, hluku, neustálého troubení aut, přelidnění i ucpaných ulic. Tedy prostředí, ve kterém Evropan nutně strádá a ve kterém postrádá své parky nebo klidná místa, kam by se šel ráno nebo večer projít či proběhnout. V případě mnoha orientálních měst je to ostatně představa dost přesná. I arabská společnost se ale mění a s ní i její životní styl a prostředí.
Libanonec Alí Fajád je na svobodě. Muže, o jehož vydání žádaly Česko Spojené státy, pustili z vazby v Bejrútu. Českému rozhlasu to potvrdil advokát Vladimír Řicica, který Fajáda v Česku zastupoval. Alí Fajád byl v Česku zadržen spolu s dalšími dvěma Libanonci v dubnu 2014. Spojené státy všechny tři podezřívají z podpory terorismu.
České aerolinie se vracejí na linku z Prahy do Bejrútu. Bude v provozu zatím do konce září a létat se na ní bude v každém směru dvakrát týdně. První letadlo poletí už dnes večer.
Zdaleka ne všichni muslimové se o ramadánu celý den poctivě postí. Mnohých lidí v arabských zemích se navíc náboženská povinnost netýká, ať už z důvodu nemoci, věku nebo třeba mateřství. Vedle muslimů navíc žijí ve městech také křesťané či židé. Ramadánový půst se tak projevuje jinak třeba v ulicích Káhiry a Bejrútu.
Podle Libanonské bankovní asociace byl večerní bombový útok v Bejrútu namířený proti celému bankovnímu sektoru. Mohutná nálož v neděli večer poškodila budovu banky Blom, útok si ale nevyžal žádné mrtvé. Dva lehce zraněné kolemjdoucí odvezly sanitky do nemocnice.
V ulicích libanonského Bejrútu už několik týdnů hnijí odpadky a tamním obyvatelům už došla trpělivost. Metropole má za sebou neklidný víkend plný demonstrací, které nakonec přerostly až v násilné protivládní protesty. Při střetech s bezpečnostními složkami utrpělo v neděli zranění 40 protestujících a 30 policistů.