Izraelsko-libanonské rozhovory o sporné námořní hranici začaly s přispěním americké diplomacie loni, ale nyní stagnují. Mají vyřešit spory o těžbu plynu ve východním Středomoří.
Loď Rhosus zakotvila v roce 2013 v Bejrútu s nákladem 2700 tun dusičnanu amonného. Později byl náklad přeložen do přístavního skladu, kde loni v srpnu vybuchl a zabil na 200 lidí.
Při masivní explozi 4. srpna zahynulo v Bejrútu 190 lidí, tisíce utrpěly zranění. Tlaková vlna pak poničila stovky budov v okruhu několika kilometrů. A škody se nevyhnuly ani památkám.
Počet případů rychle stoupá v celé zemi - v pátek tamní úřady ohlásily 685 nových nakažených za minulých 24 hodin. Pětimilionový Libanon má dosud 26 700 nakažených a 263 úmrtí.
Bejrút doufal v zázrak a nasazené síly kus po kusu odklízely trosky. Práce postupovaly pomalu, protože hrozilo zřícení dalších částí budovy. Zázrak se nakonec nekonal.
Skupina záchranářů složená z dobrovolníků a členů civilní obrany rozebírá hromady betonu a dalšího zničeného stavebního materiálu, protože zaznamenali, že pod sutinami možná někdo dýchá.
Libanonští dobrovolníci mažou doma stovky sendvičů. Rozdávají je v oblastech postižených tragickou explozí. K lidem se už dostala i mezinárodní pomoc. Armáda ji balíčkuje a rozdává lidem.
36 hasičů hledalo několik dní v troskách bejrútského přístavu přeživší. V týmu byli psovodi a také specialisté na statiku budov, kteří pomáhali vyhodnocovat stav poškozených obytných domů.
Libanonský prezident Michel Aún následně v televizním projevu uvedl, že rezignaci premiéra přijal a požádal ho, aby zůstal ve funkci jako úřadující předseda vlády, dokud nebude sestaven nový kabinet.
„Děláme tak zvaný rapid assessment, to znamená, že to procházíme zvenku. Zatím nás lidé vždy pozvali, vždy to chtěli konzultovat,“ řekl Radiožurnálu plukovník Jiří Kovalský.
Úterní výbuch připravil o život téměř 160 lidí a dalších 20 se stále pohřešuje. Exploze po sobě zanechala 43 metrů hluboký kráter a poškodila domovy asi 300 tisíc obyvatel libanonské metropole.
Libanonští demonstranti v noci obsadili několik ministerstev v centru Bejrútu. Policie ale budovy vyklidila. Mohutný protivládní protest žádal potrestání viníků úterního výbuchu a rezignaci politiků.
Mnozí Libanonci protestují proti vládě již od loňského října. Během demonstrací žádali, aby odešlo celé vedení země. Přičítají mu rozsáhlou korupci, která Libanon přivedla k hluboké ekonomické krizi.
Obětí exploze, která poničila několik čtvrtí, je zatím 154. Z více než 5000 zraněných je přes sto v kritickém stavu. Mezi oběťmi je i manželka nizozemského velvyslance v Libanonu.
„Je tam suť, hodně plechy, hromady střepů, takže tady hrozí pořezání tlapek, celých nožiček, pořezání šlach. Musí mít nestále na nohách botičky, aby se jim nespálily tlapky,“ vysvětluje psovod.
Vyšetřovatelé pracují i s možností, že k výbuchu došlo kvůli nedbalosti nebo že se jednalo o nehodu. Mnozí Libanonci tvrdí, že výbuch odráží rozsáhlou korupci a bratříčkování vládnoucích elit.
V bejrútu pokračují pátrací akce, při kterých pomáhají i čeští hasiči. V pátek se do libanonského hlavního města vydá i odborník na krizové řízení Miroslav Lukeš.
Vláda by Bejrút neuklidila ani za deset let. Tak vysvětlují mladí Libanonci, proč se s košťaty a lopatami pustili do úklidu města sami. Úterní výbuch zničil stovky domů a pokryl ulice vrstvou střepů.
Ghází Arídí byl ministrem veřejných prací v roce 2013, kdy do bejrútského přístavu dorazila loď s nákladem dusičnanu amonného. Podle agentury AP jej armáda vyslechne v pátek.
Libanon zavřel do domácího vězení všechny pracovníky bejrútského přístavu, kteří měli na starosti bezpečnost a skladování dusičnanu amonného za posledních šest let.
Mluvčí hasičů uvedla, že nasazení přišlo po „dlouhých průtazích ze strany libanonské armády“, která od rána nepovolovala nasazení mezinárodním týmům. Tým hasičů začal s pomocí po 15. hodině.