Buddhismus platí za jedno z nejvíce mírumilovných náboženství. Jak je tedy možné, že stále častěji toleruje a na některých místech světa dokonce otevřeně podněcuje násilí, vraždy a nespravedlnost?
Jeden z obyvatel řekl, že mnoha lidem hrozí smrt, protože „nemají jídlo, čistou vodu, ani nouzové prostředky. Nejsou tu žádné pátrací a záchranné týmy“, uvedl.
Cyklon si vyžádal kromě šesti obětí také 700 zraněných. Podél západního pobřeží museli záchranáři evakuovat tisícovku lidí, které uvěznila mořská voda dosahující na některých místech výšky 3,6 metru.
Ulice a přízemí některých domů ve městě byly zatopeny a jejich obyvatelé jsou odříznuti od okolního světa. Vichr strhával střechy domů, ničil lodě, porážel pouliční lampy a sloupy elektrického vedení.
Evakuace téměř 500 tisíc lidí začne podle očekávání v sobotu. Připraveno je přes 570 provizorních přístřešků, sdělil bangladéšský vládní představitel Muhammad Šahín Imran.
Armáda si za cíl raketového útoku vyhlídla slavnost při příležitosti otevření kanceláře odpůrců barmské vojenské junty. Počet střetů mezi vojáky a povstaleckými skupinami v poslední době roste.
Národní liga pro demokracii je mezi čtyřicítkou politických stran, které nesplnily podmínky registrace do voleb, jejichž vypsání vojenská junta slíbila.
Vojenský soud znal Su Ťij vinnou v pěti případech obžaloby z korupce. Su Ťij soudí vojenské tribunály v neveřejných řízeních, o kterých nesmí mluvit na veřejnosti ani její advokáti.
Ve všech procesech, kterým Su Ťij čelí, političce hrozí až 120 let vězení. Podle agentury AP v zahraničí převažuje názor, že procesy mají zabránit, aby se Su Ťij vrátila do politiky.
Podle nové zprávy Amnesty International selhal Metou vlastněný Facebook při kontrole nenávistného obsahu proti etniku Rohingů v Myanmaru. Nenávist vyeskalovala v roce 2017 v genocidu.
Stejně vysoký trest dostal také Australan Sean Turnell, který působil jako poradce Su Ťij. Státní televize loni uvedla, že měl přístup k „tajným státním finančním informacím“.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij byla zatčena loni v únoru, kdy se k moci v Barmě dostala armáda a svrhla civilní vládu její Národní ligy pro demokracii.
V zemi od loňského únoru vládne vojenská junta, která svrhla demokraticky zvolený parlament. Političku ihned poté uvěznili a od té doby s ní vedli několik soudů.
Ruský ministr zahraničí Lavrov přesvědčuje státy jihovýchodní Asie, aby dál nepodporovaly protiruské sankce, kvůli válce na Ukrajině. Ve čtvrtek se zúčastní jednání zemí ASEAN a regionálních partnerů.
„Pokud nebude tamní armáda hnána k odpovědnosti, bude i nadále brutálním způsobem pošlapávat životy lidí,“ upozorňuje organizace Amnesty International.
Ve věznici byly kvůli tomu vybudovány nové prostory. Budou se tam konat i zbývající soudní řízení, jimž čelí. Původně byla politička držena v domácím vězení, poslední měsíce strávila na tajném místě.
„Pokud se nemá současná tragédie dál prohlubovat, musí se armáda vnitřně rozštěpit. Armáda totiž nemůže zvítězit nad národem a odpor národa nemůže zvítězit nad armádou,“ říká Igor Blaževič.
Nositelka Nobelovy ceny byla už loni v prosinci odsouzena ke čtyřem letům za mřížemi mimo jiné za podněcování násilí. Šéf vojenské vlády ji následně částečně omilostnil a trest snížil na dva roky.
Politička byla už začátkem prosince odsouzena na čtyři roky vězení. Vojenská junta později uvedla, že jí trest zkrátila na dva roky. V případě, že soud Su Ťij shledá vinnou, jí hrozí až 14 let vězení.
Představitelé menšiny Rohingů žalují sociální sítě společnosti Meta. Ta vlastní sociální sítě jako Facebook nebo Instagram. Firma podle nich v roce 2017 podporovala etnické násilí na Rohinzích.
Národní liga pro demokracii Su Ťij vyhrála s převahou volby v listopadu loňského roku. Vojenský převrat přišel těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát.
Číňané teď slíbili další pomoc za jeden a půl miliardy dolarů a v příštích pěti letech od členských zemí Aseanu nakoupí zemědělské produkty na minimálně 150 miliard dolarů.
Podle Reuters to jsou nejhorší násilnosti od úterního vyhlášení obranné války stínovým kabinetem. V Barmě vznikají takzvané lidové obranné milice tvořené odpůrci vojenské junty a etnickými menšinami.
„Exploze případů covidu včetně varianty delta, kolaps zdravotnictví a hluboká nedůvěra lidí ve všechno, co je spojené s vojenskou juntou, vytváří dokonalou bouři, která vede k úmrtím“ varuje OSN.
Su Ťij čelí již z dřívějška obviněním například z nelegálního dovozu vysílaček, šíření informací, jež vedly ke společenským nepokojům, či z porušování restrikcí spojených s šířením covidu-19.
