Slyšení se konalo v tělocvičně přísně střežené věznice, která je asi 70 kilometrů od Osla. Breivik se ponde AFP na rozdíl od svých předchozích veřejných vystoupení zdržel jakýchkoli provokací.
Řada Norů útočníkovo jméno nevyslovuje. „Jeho přáním bylo zůstat slavný na věky věků. Takže říkám, muž, který to provedl. Nebo jen iniciály jeho jména,“ podotýká Bodil Haug.
Theodore Kaczynski žil jako poustevník a vyráběl pumy, jimiž útočil proti svým domnělým nepřátelům. Nakonec zabil tři lidi a do dějin vstoupil pod přezdívkou Unabomber.
„Riziko násilí je reálné a významné a je stejné jako v době, kdy byl poprvé odsouzen,“ uvedl okresní soud. Podle něj se psychický stav Anderse Behringa Breivika od jeho uvěznění nezměnil.
„Domnívám se, že Breivikova diagnóza se nezměnila,“ řekla psychiatrička Rosenqvistová soudu. Podle ní trpí Breivik poruchou osobnosti, kterou popsala jako „asociální, histriónskou a narcistickou“.
Na vzpomínkovou akci dorazili přeživší útoku i generální tajemník NATO a tehdejší norský premiér Jens Stoltenberg. Ten vzkázal, že by Norsko nemělo zapomenout, že šlo o politicky motivovaný atentát.
Za veřejné schvalování spáchaného teroristického trestného činu nebo za veřejné vychvalování jeho pachatele ukládá zákoník odnětí svobody od dvou do deseti let.
Psychologické peklo v kontinuálním záběru. Norský režisér Erik Poppe v Utøya, 22. července nechává diváky prožít ukrutných 72 minut teroru po boku vystrašených mladých táborníků.
Norský vrah Anders Behring Breivik, který si odpykává 21letý trest vězení za to, že v červenci 2011 zabil 77 lidí, si legálně změnil jméno na Fjotolf Hansen.
Norsko neporušuje při věznění teroristy Anderse Behringa Breivika lidská práva. Uvedl to ve středu norský odvolací soud, který tak zvrátil loňský verdikt soudu první instance, jenž uznal některé Breivikovy stížnosti a označil jeho držení v izolaci za nelidské a ponižující zacházení.
Norové si připomenuli nejhorší masakr v poválečných dějinách. Před čtyřmi roky zavraždil extrémní nacionalista a odpůrce muslimů Anders Breivik 77 lidí. Většina jeho obětí byli nezletilí účastníci tábora sociálně-demokratické mládeže na ostrově Utoya.
Soud odmítl žádost státních zástupců, aby Anders Breivik putoval do léčebny. Podle zdůvodnění rozsudku je plně příčetný. Jeho názory i činy jsou výrazem pravicového extremismu a nikoli chorobné mysli. Breivik se proti verdiktu odmítl odvolat s tím, že autoritu soudu neuznává. Odvolání nakonec nepodá ani prokuratura.
Odsouzený norský atentátník Anders Breivik své loňské útoky a zabití 77 lidí obhajoval i tím, že chtěl svými činy vyburcovat Norsko a ochránit ho před lidmi, kteří podle něj zemi a její tradice zrazují. Měl tím na mysli především politiky, kteří podporují přistěhovalectví a multikulturalismus. Podle odborníků však Breivik velkou odezvu v Norsku ani jinde v Evropě nenašel, až na výjimky dokonce ani u extremistů.
Dnes se dozvíme, jaký trest žádá obžaloba pro norského pravicového extremistu Anderse Breivika. Možnosti jsou dvě – buď 21 let vězení s možností prodlužovat trest až do konce života, nebo ochranná léčba. Záleží, zda je za své činy zodpovědný. Z dosavadního průběhu závěrečné řeči vyplývá, že Anders Breivik není trestně zodpovědný a patří do léčebny.
Soud s norským teroristou Andersem Breivikem vstoupil do nejdůležitější fáze. Vypovídají psychologové a bude se rozhodovat o pachatelově duševním stavu. Breivik se dnes hádal se soudkyní, že není blázen – obhajoba se totiž paradoxně snaží prokázat jeho trestní odpovědnost.
Anders Breivik se u soudu chlubí nejvelkolepějším útokem norské poválečné historie. Prý by ho zopakoval znovu, kdyby dostal příležitost. Soudu přitom přihlížejí stovky obětí a pozůstalých, kterým Breivik navždy změnil život. Doufají, že jeho útok bude mít přesně opačný účinek, než jaký zamýšlel, a Norsko posílí.
Anders Breivik se dnes chystá šokovat svět svou výpovědí u soudu. Asi doufá, že přesvědčí veřejnost o své pravdě. Zatím ale svými činy dokázal spíš pravý opak.
Norský atentátník Anders Behring Breivik opustí totální izolaci, ve které ho soudy drží od zatčení na ostrově Utöya, kde v červenci postřílel 69 lidí. Dalších 8 zabil bombou nastraženou v autě před vládními budovami v Oslu. Pro vězně ovšem změna podmínek vazby nebude patrná.
Blahobytné Norsko žilo dlouhé roky v poklidu a dostatku, jakoby stranou od globalizovaného světa a jeho temných stránek - finančních otřesů, bídy, terorismu. Spisovatel Jo Nesbo o své severské vlasti napsal, že působila na Nory jako panna, neposkvrněná společenským zlem. Toto období nevinnosti a jistoty skončilo 22. července letošního roku, kdy fanatický nacionalista Anders Breivik sám povraždil během několika málo hodin skoro osmdesát lidí, většinou na prahu dospělosti nebo ještě před ním. Pravicový extremista zaútočil symbolicky také na vládní politiku solidarity a otevřenosti vůči přistěhovalcům.
Měsíc po teroristickém útoku Anderse Breivika v Norsku končí oficiální část vzpomínkových akcí. Třídenní truchlení v Oslu završil ceremoniál, kterého se zúčastnili jak pozůstalí, tak i královská rodina, politici a záchranáři, kteří zasahovali na ostrově Utöya.
Norský soud uvalil podle očekávání osmitýdenní vyšetřovací vazbu na Anderse Behringa Breivika, který byl obviněn ze dvou teroristických činů. Přiznal se jak k atentátu na vládní budovy v Oslu, tak k masakru na ostrově Utöya. Podle vlastních slov při přípravě spolupracoval se dvěma dalšími extremistickými buňkami. Tato nová informace určitě prodlouží vyšetřování.
