Výměna poloostrůvků na řece Máze. Belgie a Nizozemsko změnily státní hranice
Belgie je od 1. ledna co do rozlohy o něco menší a Nizozemsko naopak o kousek větší. Začala totiž platit dohoda mezi těmito zeměmi o drobné úpravě hranice. Nizozemsko díky smlouvě z roku 2016 získává dva poloostrůvky na řece Máze o rozloze 16 hektarů a Belgie jeden tříhektarový poloostrůvek, informovala agentura DPA.
Dohoda se týká neobydlených území na Máze a má vyřešit komplikace, které způsobily úpravy této řeky v 60. až 80. letech minulého století.
Nizozemci založili sbírku na Čechy, kterým při požáru zemřely děti. Už vybrali 1,5 milionu korun
Číst článek
Řeka, která byla od poloviny 19. století přirozenou hranicí mezi Belgií a Nizozemskem, se totiž kvůli zlepšení splavnosti kanálů před padesáti lety „narovnávala“. Tím se ale část belgického území ocitla na nizozemské straně a naopak.
Belgie tak měla od té doby přístup k části svého území (poloostrůvkům Ilal a Eijsden) jen po vodě a stejně na tom byli Nizozemci v případě poloostrůvku Petit-Gravier. Ze situace tak podle DPA těžili například pašeráci drog.
„Museli jsme tam jet na lodi, s celým forenzním a vyšetřovacím týmem, což bylo opravdu velmi nepraktické,“ vzpomínal loni pro agenturu AP belgický policejní komisař Jean-Francois Duchesne na nález mrtvoly na jednom z belgických poloostrůvků.
Smlouva o úpravě hranice mezi Belgií a Nizozemskem byla připravována několik let a v listopadu 2016 byla podepsána při návštěvě belgického krále v Nizozemsku. Poté musela být ratifikována, než vstoupila v platnost.