Zakladatelce liberální mešity chodí nenávistné e-maily. 'Důkaz, že dělám správnou věc,' říká
Zakladatelka liberální mešity Ibn Rušd-Goethe v Berlíně je odhodlána v projektu pokračovat, přestože v Egyptě byla na instituci vydána fatva a turecké autority ji odsoudily ani ne týden po jejím otevření. V mešitě se muži i ženy modlí společně, což podle Turecka není v souladu s islámem. O mešitě a reakcích na ni psal německý tisk i britský deník Guardian.
Mešita Ibn Rušd-Goethe zahájila činnost předminulý pátek v berlínské čtvrti Moabit. Pojmenována byla na počest středověkého arabského filosofa, který obhajoval řeckou filosofii, a německého básníka, kterého zase fascinovala blízkovýchodní poezie. Nachází se v postranní budově protestantského kostela a je přístupná sunnitům, šíitům, alevitům, súfijům i jiným větvím islámu.
Nikáby a burky nesmí přes práh
Mešita se nachází v postranní budově protestantského kostela a je přístupná sunnitům, šíitům, alevitům, súfijům i jiným větvím islámu. K modlitbě naopak nepřipouští ženy v burce nebo nikábu. Úplné zahalení je totiž podle zakladatelky liberální mešity Seyran Ateşové politickým stanoviskem a s náboženstvím nesouvisí.
Do nové mešity v Berlíně mohou ženy i homosexuálové. Všichni si tu jsou rovni
Číst článek
První modlitbu společně vedli dva imámové - muž a žena. Při otevření byla modlitební místnost plná, o týden později návštěvnost výrazně poklesla. Mnoho věřících se neodvážilo přijít znovu, vysvětluje Ateşová. Bojí se možných důsledků pro sebe nebo svoji rodinu. I její vlastní rodina v Turecku ji prosila, aby od projektu upustila.
"Reakce, které mešita vyvolala, jsou pro mě důkazem, že dělám správnou věc," řekla Ateşová Guardianu. Právnička tureckého původu bojuje za práva žen a nenosí hidžáb. Budoucí imámka podle svých slov dostává tři sta e-mailů denně, ve kterých lidé její činnost oceňují.
Nenávistných zpráv chodí každý den tři tisíce, jsou mezi nimi i výhrůžky smrtí. Pro Ateşovou to není nic nového, už léta bojuje s nenávistí, která v jejím případě přichází ze dvou stran. Na jedné jsou konzervativní muslimové, kterým její pojetí islámu přijde příliš liberální. Na druhé straně nenávist vůči muslimům obecně, píše německý týdeník Der Spiegel.
Liberalismus jde proti tradici
Egyptská státní instituce pro náboženské otázky vydala prohlášení, podle kterého je v islámu nepřípustné, aby se ženy modlily společně s muži. Právní oddělení káhirské univerzity al-Azhar reagovalo vydáním fatvy na zakládání liberálních mešit obecně. Turecký úřad pro náboženské záležitosti zvaný Diyanet prohlásil, že praktiky nové mešity se neshodují se čtrnáct set let trvající islámskou tradicí, metodami a zkušenostmi. Praktiky nové mešity odsoudil jako experimenty namířené proti islámu.
Některá turecká média mešitu obvinila z vazeb na náboženské hnutí teologa Fethullaha Gülena. Gülenovi přívrženci jsou od nezdařeného pokusu o puč v červenci loňského roku v zemi stíháni.
Ateşovou by podle jejích slov ani v nejtemnějších snech nenapadlo, že se ji turecký tisk pokusí vylíčit jako gülenistku. "Nemám s nimi co do činění. Naopak, jejich interpretace islámu je pro nás příliš konzervativní," namítla Ateşová pro Guardian.
Gülenistický funkcionář Ercan Karakoyun, jehož jméno se objevilo v tureckých médiích v souvislosti s berlínskou mešitou, se ohradil stejně důrazně. "Mešita neodpovídá našim představám [o islámu]," řekl týdeníku Spiegel.
Dospívání v alternativním Berlíně
Ateşová přišla do Německa jako dítě a dospívala v berlínské alternativní kultuře osmdesátých let. V jednadvaceti letech těsně unikla střelbě při útoku na turecké ženské centrum ve čtvrti Kreuzberg. Principy mešity Ibn Rušd-Goethe popsala následovně: "Na rozdíl od ortodoxních a konzervativních muslimů si nemyslíme, že by se písemná forma koránu měla v jednadvacátém století brát doslovně."
Jejich pojetí islámu spočívá v kritickém, historickém čtení koránu. "Klademe otázku, jaké byly záměry v době vzniku písemného zápisu a jak by se daly co nejlépe přenést do současnosti," pokračuje Ateşová. Zasazuje se o zdůraznění nenásilné stránky islámu. Chce ukázat, že to je pokojné, mystické, spirituální náboženství. S konzervativci hodlá spolupracovat v boji proti islamistickému terorismu.
"Každý muslim si dnes musí být ochoten položit otázku, co dělá s tím, že je jeho nebo její náboženství zneužíváno a diskreditováno?" Je to těžká otázka, pocit bezmoci je velký, uznává Ateşová. V nově otevřené mešitě se pokusí najít odpověď.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
