Zahraniční tisk o summitu v Janově
Dnešní zahraniční noviny se zabývají summitem G-8 v Janově, vývojem na Blízkém východě, konferencí o světovém klimatu v Bonnu, situací v Makedonii, Verheugen o rozšíření Unie a Česko rok před volbami očima zahraničí.
Tématem číslo jedna je v těchto dnech summit G-8 v Itálii. Španělský El Mundo k tomu poznamenává, že 100-150.000 demonstrantů, kteří se do Janova sjeli z celého světa, je nejlepším příkladem globalizace, proti které bojují. Je zřejmé, že tento jev nelze zastavit. Je však také pravda, že ani "G8", která nemá mandát se tvářit jako světová vláda, ani jiná mezinárodní instituce nejsou schopny dát odpověď na závažné otázky globalizace: Kdo bude řídit globální hospodářství poté, kdy zmizí tradiční hranice států? Jak lze zabránit tomu, aby liberalizace světového obchodu, která je nezbytná pro rozvoj chudých zemí, nerovnost mezi bohatým severem a chudým jihem dále neprohlubovala?
Římská La Repubblica se domnívá, že Evropa na janovském summitu vlastně zastoupena není. Předseda Evropské komise Romano Prodi je podle listu jen "devátým u stolu". Slabost Evropy je globálním zlem, vytvářejícím nedorozumění a dokonce přesvědčení, že globalizace je jen jakýmsi americkým komplotem, který má zahlušit zbytek světa anebo že stačí jen celosvětově omezit konzumaci hamburgerů a Afrika bude zachráněna. Spánek rozumu vytváří obludy. A ty rozežírají sebemenší ideál, který s pomocí Bushova předchůdce Billa Clintona dokázal evropskou levici nakrátko sjednotit.
Britský Daily Mail píše, že je ironií, když šéfové států a vlád nejbohatších zemí světa sedí na turistické výletní lodi, zatímco zuřící dav dobývá janovský přístav. Po mnohaletých demonstracích debatují představitelé G8 o citově nabitých tématech jako je chudoba třetího světa a epidemie AIDS. A s jakým úspěchem? Čím víc diskutují, tím větší a ostřejší jsou protestní demonstrace.
K záměru představitelů G-8 vyslat do palestinských oblastí mezinárodní pozorovatele podotýká švýcarský list Basler Zeitung, že pro Palestince by to byl impuls k zastavení násilí. Nejen zdravotně unavený Jásir Arafat by tak mohl konečně přijít s něčím pozitivním a posílit tak svou autoritu u militantních Palestinců: s politickým ziskem po téměř deseti měsících intifády, která jejich věci zatím jen škodila.
Izrael však tuto ideu G8 podle očekávání promptně odmítl: Vláda Ariela Šarona v tom spatřuje krok k nežádoucí internacionalizaci konfliktu. Izrael by se pak musel obávat, že jeho nezákonná osidlovací politika na obsazených arabských územích by se jen více posunula do středu pozornosti světového společenství.
Ke stupňující se krizi v Makedonii poznamenává rakouský nadregionální deník Salzburger Nachrichten:
Makedonský premiér Lubčo Georgijevskij nezůstává své pověsti zastánce tvrdé linie nic dlužen. Jeho ostrý verbální útok proti Západu, který se podle něj nepatřičně vměšuje do vnitřních záležitostí země, zavádí tento malý balkánský stát do občanské války. Georgijevskij se domnívá, že si lépe udrží moc, když Makedonie upadne do chaosu. Podobně uvažují i ozbrojení Albánci z UČK: z konfrontace mohou totiž vytěžit víc než u jednacího stolu. "Jestřábi" na obou stranách si tak hrají do rukou.
V rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung varoval evropský komisař pro rozšíření Unie Günter Verheugen takzvané "špičkové kandidáty" před příliš velkými nadějemi. Ve všech uchazečských zemích existují podle něho značné mezery mezi teorií a praxí. Nestačí mít zákony jen na papíře, je nutno je i prosazovat a dodržovat. Ani v jednom případě nepřimhouříme oko.
Německý deník Die Welt se v obsáhlém komentáři podrobně zabývá politickou situací v České republice rok před volbami. Mimo jiné naznačuje údajný "velký zlom" táboře liberálních stran a možnost vzniku strany další - údajně pod názvem "Viva". Věci se podle německého listu zatím odehrávají "v hluboké ilegalitě" a jména dvou protagonistů jsou podle listu kníže Jiří Lobkowicz a bývalá mluvčí českého ministerstva zahraničí Monika Pajerová.
Čtyřkoalice má proti sobě dva silné protivníky: Zemanovu ČSSD, Klausovu ODS, které si pochybným "tolerančním paktem" rozdělily moc v zemi. Václav Klaus udělal z ODS motor hospodářských a politických reforem. Prosazoval, aby se "homo sovjeticus" vystřídal s novým typem "homo oeconomicus" a zkrachovalý kolektivismus nahradil osobní odpovědností, čímž by se Česko stalo "normální zemí". Čtyřkoalice je podle listu pouze účelová aliance.
Občanský konzervativní tábor, k němuž inklinuje většina Čechů, by se mohl definitivně prosadit teprve tehdy, kdyby se Václav Klaus rozloučil se svým snem, že znovu usedne do křesla premiéra. Jako Klausovu alternativu deník Die Welt závěrem uvádí, že by se mohl stát nástupcem Václava Havla ve funkci českého prezidenta.
