Začal se houpat lustr, v koupelně popadala kosmetika, popisuje reportérka zemětřesení na Tchaj-wanu
V noci na středu zasáhlo Tchaj-wan zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy škály. Vyžádalo si nejméně devět mrtvých a více než 1000 zraněných. Podle místních úřadů to bylo nejsilnější zemětřesení za posledních 25 let. Nejvíce bylo zasaženo město Chua-lien na východě ostrova. Přírodní živel na Tchaj-wanu zažila i reportérka Radiožurnálu, která popsala okamžiky, kdy se země začala třást, a co následovalo.
Ráno mne vzbudilo divné chvění a vibrace. Když jsem byla ještě v polospánku, na mobil mi přišla výstraha. Upřímně nevím, co dřív…
Za chvíli se začal houpat lustr, v koupelně spadlo několik lahviček kosmetiky. „Je to silné zemětřesení, nebo jen takové to obvyklé, kterých tu lidi zažijí ročně i dvě stovky?“ problesklo mi hlavou. Intuitivně jsem se přesunula blíž schodišti, které má být nejpevnější součástí domu.
Venku se zatím evakuují školy. Někteří studenti se za skřípotu oken schovávají pod lavice.
V Tchaj-peji se zastavuje metro. Lidi v nadzemní lince pociťují otřesy tak trochu podobně jako turbulence v letadle. Na několika místech na Tchaj-wanu vyhlašuje evakuaci továren i čipový gigant TSMC, bez kterého se neobejde značná část elektroniky na světě.
Včetně mobilu, na kterém si googlím intenzitu zemětřesení. Přes 7 stupňů Richterovy škály. Vzpomínky z hodin o geomorfologii říkají, že to je hodně. Záleží ale i na hloubce a toto zemětřesení patřilo k těm hlubším. Což je ta lepší varianta. Budova se mezitím zase uklidnila. Postupně ji ale ještě trochu rozechvívají mírnější dotřesy.
Následky zemětřesení
Japonsko a Filipíny vydávají varování před možnou vlnou tsunami. Později ho po dalším pozorování ruší. O trochu vyšší vlny dorazí na pobřeží jihojaponských ostrůvků. Nejsou ale ničivé.
V Tchaj-peji se lidi vrací do běžnějšího všedního tempa. Z předměstí přicházejí fotky poškozených domů a zprávy o zhroucení továrny na předměstí v Nové Tchaj-peji, ve které bylo asi 60 dělníků. Jeden je zraněný.
Otřesy poškodily i několik místních památek. „V důsledku zemětřesení byly na povrchu Chuangova oblouku nalezené praskliny,“ stojí na cedulce nedaleko kamenné brány obehnané páskou v jednom z tchajpejských parků. „Prosíme veřejnost, aby se k oblouku kvůli zachování bezpečnosti nepřibližovala.“
Dočasně se zastaví i vysokorychlostní železnice propojující hustě osídlené západní pobřeží ostrova.
Epicentrum zemětřesení je na opačné straně blízko Chua-lienu. Jednoho z větších měst na jinak řídce osídleném hornatém východním pobřeží Tchaj-wanu u Tichého oceánu. Asi sto kilometrů od Tchaj-peje. Běžně tam lidi míří do národního parku Taroko. Po zbytek dne sleduji zprávy hlavně z této oblasti.
Záchranné akce
Několik zhroucených budov, další nahnuté v ostřejším úhlu do ulice. Na místo vyráží hasiči a vyprošťují uvíznuté lidi. Popisují, jak každý jejich pohyb domy dál destabilizuje a hrozí tak jejich kolaps.
Asi 70 havířů zemětřesení uvěznilo ve dvou uhelných dolech. V okolí města jsou navíc na dálnici a na silnicích desítky tunelů. Uvízne v nich asi 130 lidí. S 50 turisty v několika minibusech ztratí úřady kontakt. Záchranáři se snaží závaly vyčistit. Spadl taky jeden most na sever od města, které je pro auta z tohoto směru odříznuté.
Později úřady oznámily, že padající kameny v horách zabily na jedné ze stezek procházející tamní majestátní soutěskou tři turisty.
Tchaj-wan zasáhlo nejsilnější zemětřesení za 25 let. ‚Cítila jsem pohyby budovy,‘ popisuje zpravodajka
Číst článek
Sesuvy půdy a kamení zastavily i vlaky. „Desítky spojů,“ ukazuje mi pracovnice na přepážce hlavní tchajpejské vlakové stanice. Potom sepne ruce a oznámí: „Říkají, že zítra už by to mohlo jezdit. Snad… kéž by…“
Odpoledne mluvím s místní akademičkou Jolan Hsieh, která učí v Chua-linu. Ukazuje mi video školy, ze které stoupá černý dým. „Možná se něco při otřesech vznítilo v laboratořích katedry chemie,“ odhaduje.
Naposledy v roce 1999
Poslední takto rozsáhlé zemětřesení zasáhlo Tchaj-wan v roce 1999. Epicentrum bylo v horách ve středním Tchaj-wanu v oblasti známé mimo jiné pro čajové terasy, ze kterých pochází kvalitní druh čaje oolong. Při katastrofě tehdy zemřelo asi 2400 lidí. Mnoho z nich z původních kmenů. Tehdy ještě mnohdy státem neuznaných.
Právě zemětřesení, které poničilo i horské vesnice, ve kterých žili, vedlo k tomu, že začali bojovat za uznání své identity, vysvětluje mi Jolan. Původně Tchaj-wan uznával devět původních kmenů, po zemětřesení v roce 1999 jejich počet vzrostl na 16 a další o uznání dál usilují.
Řecko zasáhlo zemětřesení o síle 5,7 stupně. Otřesy byly cítit i na Krétě a v Aténách
Číst článek
Prevence neštěstí
Posunuly se i věci na poli připravenosti na zemětřesení. Ostrov, který leží na rozhraní dvou litosférických desek, a seizmická aktivita tu proto není neobvyklá, za poslední roky ještě zpřísnil stavební předpisy. I jejich vynucování. Ve školách i v zaměstnání lidé nacvičují, jak se při zemětřesení zachovat.
Fungují i výstrahy posílané do mobilů připojených na tchajwanské mobilní sítě. I když tentokrát ne všem dorazily. A vláda za to sklidila kritiku na sociálních sítích.
Do Chua-lienu přes den dorazil zvolený prezident William Laj. Před zhroucenou budovou říká, že hlavní priorita je záchrana lidí. Končící prezidentka Cchaj Jing-wen oznamuje, že se záchrannými pracemi pomůže i armáda. Odklízení následků bude trvat týdny. A Tchajwanci vědí, že zemětřesení v zemi, která leží v takzvaném Ohnivém kruhu Tichého oceánu, není rozhodně poslední.
