• Italská premiérka Giorgia Meloniová je vzorným evropským příkladem spojence Ukrajiny ve válce proti Rusku. Snaží se zemi zbavit závislosti na ruském plynu, dodává Ukrajině zbraně a osobně také v Kyjevě navštívila prezidenta Volodymyra Zelenského.
• Komplikací je ovšem pro její Bratry Itálie fakt, že jejich voliči inklinují k Rusku a převažují mezi nimi ti, kteří chtějí ukončit dodávky zbraní Ukrajině.
• Podle novináře a historika Davida Brodera je to také důvod, proč vláda dlouhodobý italský problém s nelegální migrací z Afriky nyní svádí na ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Kabinet se tím má podle něj snažit o změnu názoru italské veřejnosti.

Řím 6:53 29. března 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Úterý 21. března 2023: italská vláda čelí kritice tisku i opozice, podle kterých policie a pobřežní stráž jednaly příliš pomalu při záchraně migrantů ze ztroskotané lodi u kalábrijských břehů. Na místě zemřelo nejméně 91 lidí.

„Mám čisté svědomí,“ reagovala premiérka Giorgia Meloniová, podle níž je klíčové zabránit tomu, aby se na nebezpečnou cestu napříč Středozemním mořem vůbec vydávali.

U tuniských břehů se potopila již pátá loď za dva dny. Pohřešuje se 34 migrantů

Číst článek

Středa 22. března 2023: nejméně pět migrantů z Afriky přišlo o život a dalších 28 se jich pohřešuje poté, co se s nimi u tuniských břehů potopila loď, se kterou chtěli přes Středozemní moře doplout do Itálie.

Pátek 24. března 2023: u břehů Tuniska se potopilo pět lodí za dva dny. Při neštěstích zahynulo sedm lidí a dalších 67 stále nebylo nalezeno.

Sobota 25. března 2023: nejméně sedm migrantů přišlo o život při nehodě dvou plavidel ve Středozemním moři. Těla našla italská pobřežní stráž a policie, kterým se také podařilo zachránit asi desítku lidí, pocházejících zřejmě ze subsaharské Afriky.

Neděle 26. března 2023: nejméně 29 migrantů utonulo, když se u Tuniska v rozmezí několika hodin potopily dvě lodě.

Výchozím bodem pro lidi prchající z Afriky do Evropy je v poslední době tuniské přístavní město Sfax. Na nejbližší evropské území – italský ostrov Lampedusa – je to odtamtud 200 kilometrů. Běženci ale do Itálie míří i ze sousední Libye. Pro řadu z nich jde o cestu za smrtí v mořských vlnách místo za šancí na nový život.

Migrace ze severu Afriky je dlouhodobě jedním z hlavních témat italské politiky. Na vážnosti mu přidalo období počínající rokem 2015, kdy do Evropy z Blízkého východu i severu Afriky přišly statisíce lidí. Po poklesu se v posledních letech počty opět zvyšují.

Za první dva a půl měsíce roku 2023 do Itálie připlulo na vratkých člunech i větších plavidlech na 20 tisíc běženců, což je trojnásobek oproti stejnému období v loňském roce. Jen za poslední víkend to bylo 4000 lidí.

„Letošní čísla jsou nepřijatelná,“ uvedl šéf koaliční Ligy a vicepremiér Matteo Salvini, proslulý velmi striktním odmítáním nelegální migrace.

Jsou viníkem wagnerovci?

Před nedávnem italský ministr obrany Guido Crosetto z Bratrů Itálie přišel s překvapivým prohlášením, že migranty z Afriky do Evropy tlačí wagnerovci.

Migrace jako součást strategie Ruska. Za uprchlíky z Afriky z části stojí wagnerovci, tvrdí italští ministři

Číst článek

„Zdá se mi, že nyní můžeme s jistotou říci, že exponenciální růst migrace z afrického pobřeží je také v nezanedbatelné míře součástí jasné strategie hybridní války, kterou Wagnerova skupina, žoldnéři placení Ruskem, vede za použití svého značného vlivu v některých afrických zemích,“ prohlásil Crosetto.

Ministr obrany zároveň vyzval spojence, aby Itálii pomohli. „EU i NATO by si měly uvědomit, jakému tlaku nyní ‚jihoevropská fronta‘ čelí,“ doplnil.

V této teorii jej podpořil i vicepremiér a ministr zahraničí Antonio Tajani ze strany Forza Italia. I podle něj může současná migrační vlna souviset s působením wagnerovců v Africe. Italská vláda to považuje za strategii Ruska na oslabení evropských spojenců Ukrajiny.

Postoje kabinetu v Římě, který sestavila premiérka Giorgia Meloniová po zářijových parlamentních volbách, provázely nejistoty ohledně jeho zahraničněpolitické orientace. Meloniová i její Bratři Itálie se sice hlásí k podpoře Ukrajiny, jejich voliči i menší koaliční partneři to ale vnímají jinak.

Liga i Forza Italia jsou ve vztahu k válce na Ukrajině spíše opatrní, což vychází především z dlouhodobě proruských postojů jejich předsedů Mattea Salviniho a Silvia Berlusconiho.

„Itálie bude pokračovat v podpoře Ukrajiny, i kdyby to mělo srazit naše preference,“ řekla premiérka minulé úterý. „Budeme pokračovat, protože je to v našem národním zájmu a na základě našich hodnot.“

Pokud by se voliči skutečně měli podle vládního postoje k tomuto tématu rozhodovat, vysoké preference pro Bratry Itálie přesahující 30% hranici by skutečně nemusely být věčné.

Podle únorového průzkumu deníku Corriere della Sera je 47 % voličů Bratrů Itálie proti dodávkám zbraní na Ukrajinu, zatímco pro pokračování je 39 % a zbylých 14 neví. I v celé italské populaci je více lidí, kteří posílání zbraní a munice Kyjevu odmítají: 45 % proti, 34 pro a 21 neví.

„Italská společnost je jednou z nejvíce proruských v Evropě,“ řekl před časem pro iROZHLAS.cz odborník na Itálii Martin Mejstřík z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Meloniová a její Bratři Itálie se nyní snaží své voliče přesvědčovat o tom, že je podpora Ukrajiny nutná a že z Ruska se příliš dobrého nedá očekávat. Jedním z pokusů, jak myšlení svých voličů změnit, předvádí v poslední době právě ministr obrany Crosetto ohledně wagnerovců.

Vyzvat na souboj premiérku, naklonit si Italy i vlastní stranu. Kdo je Elly Schleinová?

Číst článek

„Ministrovy výroky mají voliče přimět změnit názor. Snaží se tak téma, které italského voliče tradičně znepokojuje (migrace z Afriky), přetvořit v podporu Ukrajiny za pomoci toho, že obviňuje Rusko z posilování migračního tlaku na Itálii,“ popsal pro iROZHLAS.cz historik zaměřující se na Itálii a editor magazínu Jacobin David Broder.

„Věří tomu opravdu? To si nemyslím. Wagnerovci sice kontrolují klíčové oblasti ve střední i severní Africe, migrace z těchto oblastí ale trvá roky,“ podotkl Broder.

Majitel Wagnerovy skupiny blízký Kremlu Jevgenij Prigožin v reakci na slova italských ministrů na svůj telegramový účet napsal: „Nevíme nic o tom, co se děje s migrační krizí. Nezajímá nás to.“ Wagnerovci ovšem na ministra Crosetta záhy vypsali odměnu 15 milionů dolarů.

Aktivity wagnerovců

Wagnerovci začali v roce 2014 bojovat na východě Ukrajiny, kde nyní nadále pomáhají ruské armádě, v posledních měsících zejména v bojích kolem města Bachmut.

Wagnerova armáda: nezávisle na hierarchii Kremlu si vybudovala významnou pozici v ruském systému

Číst článek

Žoldnéřská armáda působila v Sýrii a dnes operuje ve značné části Afriky. Kromě jiného v Mali, Středoafrické republice, Mosambiku, Súdánu či právě Libyi.

„Skupina odborníků potvrdila, že vojáci Wagnerovy armády jsou v Libyi od října 2018,“ uvedla v roce 2020 zpráva OSN o dodržování zbrojního embarga v Libyi. Podle OSN skupina podporovala armádu maršála Chalífy Haftara, který bojoval proti ústřední vládě.

USA Wagnerovu skupinu označují za nadnárodní zločineckou organizaci a Evropská unie ji za lidskoprávní zločiny nebo porušování zbrojního embarga zařadila na svůj sankční seznam.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít