Bulharští novináři kvůli Vrběticím nově zpochybnili vyšetřování výbuchu muničního skladu v roce 2012
Poté, co česká vláda oznámila, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stojí ruští agenti GRU, přišli ve čtyřech případech s podobnými scénáři i Bulhaři. Minulý týden navíc investigativní bulharský server BIRD přinesl podrobnou zprávu o dalším podezřelém výbuchu muničních skladů z roku 2012. Zbraně z nich měly putovat do Gruzie, státní zastupitelství ale v incidentu sabotáž nespatřuje. Odlišně ovšem mluví svědectví očitých svědků.
5. června 2012 otřásla zemí nedaleko křižovatky Petolachkata u bulharského města Sliven série výbuchů. Do vzduchu vyletěly muniční sklady podnikatele Desislava Deleva a jeho firmy Beretta Trading. Samotný Delev využíval však pouze dva sklady ze sedmi a zbytek pronajímal společnosti Sage Consultants, která v halách skladovala zbraně určené pro Gruzii. Píše to server The Bureau for Investigative Reporting and Data (BIRD) s odvoláním na dokumenty, jež má k dispozici.
Ve skladech tak byly uchovány jak zbraně Kalašnikov tak například i houfnice. Podle serveru se hodnota zboží pohybovala v řádu desítek milionů dolarů a měla putovat – jako předchozí transakce – přes přístav v Burgasu do Gruzie.
Jak zní oficiální verze státního zastupitelství? V den výbuchu tři pracovníci demontovali bojovou jednotku protiletadlové rakety Dvina. To se jim ale nepovedlo a došlo k výbuchu, při kterém všichni tři přítomní zemřeli. Policie obvinila majitele Deleva a vedoucího výroby Ivana Peeva. Ani po devíti letech se však případ dosud neuzavřel, píší bulharští novináři.
Zpochybnění oficiální verze
Očití svědci – pracovníci skladů – ale vypověděli odlišně, a zpochybnili tak verzi vyšetřovatelů. Podle nich totiž nezačal celý incident výbuchem, ale požárem.
„Neslyšel jsem zvuk připomínající výbuch. Jelikož jsem měl dojem, že něco vzplanulo, ne že to explodovalo, řekl jsem své skupině, aby šla na místo pomoci. Vystoupili jsme z auta a vyšli po schodech, když bylo slyšet velký výbuch. Tlaková vlna nás všechny tři zvedla do vzduchu a odhodila nás pět až 10 metrů od schodiště,“ citoval server bývalého zaměstnance Anatolije Todorova.
Stopy ruských agentů v Bulharsku. Data naznačují možné spojení GRU s výbuchy v tamních skladech
Číst článek
Stejně se vyjádřil i další svědek, kterého server nejmenoval. Uviděli požár, vydali se s kolegy na místo hasit, když došlo k velkému výbuchu. „Vystoupili jsme z Citroenu a začali stoupat po schodech. V tu chvíli následovala velká exploze, vzduchová vlna nás odhodila a od té doby jsme se pokoušeli o vlastní záchranu,“ popisoval.
Právě v těchto výpovědích bulharský BIRD nachází podobnost s ostatními čtyřmi výbuchy na území Bulharska, u kterých státní zastupitelství připustilo účast ruských tajných služeb. Vyšetřování navíc mělo prokázat, že ne všechny haly zničily exploze. U většiny budov totiž například zůstaly nepoškozené okolní šachty, které mají chránit sklady před šířením ohně a možnou tlakovou vlnou.
Rozšíření požáru?
I když na těchto valech nedošlo ke spálení trávy a jednotlivé budovy stojí daleko od sebe, požár zasáhl všechny sklady. Server tak zpochybňuje oficiální závěry, že šlo o průmyslovou havárii, ale přiklání se k možnosti, že každý objekt někdo zapálil samostatně.
Již před několika týdny se objevily zprávy, že ruské tajné služby mohly operovat i na území Bulharska, a mohly tak způsobit výbuchy několika muničních skladů. Rádio Svobodná Evropa upozornilo na šest let starý incident Iganova, ale i další výbuchy. Investigativní skupina Bellingcat navíc doložila, že v roce 2014 byl v Bulharsku nejméně čtyřikrát ruský občan Vladimir Mojsejev s krycím jménem Vladimir Popov.
Stalo se tak poté, co český premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že na základě šetření Bezpečnostní informační služby mají české tajné služby důvodné podezření o zapojení ruské tajné služby GRU na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Na základě toho se Česká republika rozhodla vyhostit 18 ruských pracovníků ruského velvyslanectví. Hromadně je totiž bezpečnostní služby označily za ruské špiony.
