Majitel Imexu byl den před výbuchem 40 minut u hotelu, kde bydleli agenti GRU. Ukázal to jeho mobil
- Den před výbuchem ve Vrběticích se Petr Bernatík mladší, šéf firmy Imex Group, podle údajů ze svého mobilu pohyboval v blízkosti ostravského hotelu Corrado.
- Tam byli v té době ubytováni agenti ruské GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, kteří jsou podezřelí ze zapojení do exploze muničního skladu.
- Radiožurnálu a týdeníku Respekt to potvrdilo pět důvěryhodných zdrojů obeznámených s vyšetřováním. Informace mají i členové poslaneckého výboru pro bezpečnost.
- Návštěva Corrada není jedinou podezřelou okolností Bernatíkova chování nedlouho před výbuchem.
Bylo 15. října 2014 ráno, když Petr Bernatík mladší vyjížděl služebním autem ze svého bytu v Ostravě. Po půl hodině jízdy se na silnici náhle otočil a zamířil zpět, aby si udělal jednu velmi neobvyklou zastávku. Podle lokalizačních údajů, které zaznamenával jeho mobilní telefon, zastavil u ostravského hotelu Corrado.
„Strávil tam zhruba 40 minut,“ popsaly Radiožurnálu a Respektu zdroje obeznámené s vyšetřováním.
Zda byl v tu dobu přímo v hotelu, nelze s jistotou tvrdit. Mohl být od něj ale vzdálený maximálně do sta metrů. Určit polohu jakéhokoliv telefonu ve velkých městech je možné s odchylkou nanejvýš několik desítek metrů pomocí síťových buněk, do kterých se každý zapnutý mobil automaticky přihlašuje.
Právě v tu dobu byla v hotelu Corrado už podle dřívějších informací týdeníku Respekt ubytovaná i dvojice Rusů.
Reportéři popisují nová fakta ve vrbětické kauze: Nezvyklé chování majitele zbrojařské firmy zaujalo policii
Číst článek
Do knihy hostů se zapsali pod jmény Alexander Petrov a Ruslan Boširov, jak potvrdil Radiožurnálu majitel hotelu Maxmilián Šimek. Ve skutečnosti však šlo o dva agenty ruské vojenské tajné služby GRU Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina, kteří podle protimafiánské centrály a českých tajných služeb stojí za výbuchem vrbětického muničního skladu.
Co přesně Bernatík v okolí hotelu dne 15. října roku 2014 dělal a proč tam jel, není jasné.
On sám na dotazy neodpověděl. Jeho advokát Radek Ondruš nejdříve řekl, že u hotelu mohl stát na křižovatce. „Tak buď tam stál na křižovatce, nebo někde autem, to já nevím,“ nabízel vysvětlení.
Po poradě se svými klientem se nechal slyšet, že tam Petr Bernatík ten den ani nikdy jindy nebyl a s Rusy se prý nikdy nesetkal.
„Já jsem s ním mluvil, říkal, že to rozhodně není pravda. Tvrdí, že jel rovnou do Vrbětic a nikde nestavěl. Uvedený den ani nikdy jindy v hotelu Corrado nebyl a ani tam nejel,“ řekl Ondruš.
Proč mobilní telefon jeho klienta ukazoval 40minutovou zastávku u Corrada, ale vysvětlit nedokázal.
Den před výbuchem ve Vrběticích: brigádníci dostali nečekané volno, do skladu vyrazil jen majitel
Číst článek
Výjimečné volno
O nečekané Bernatíkově zajížďce vědí i poslanci z výboru pro bezpečnost. Hned několik z nich Radiožurnálu a Respektu pod příslibem anonymity potvrdilo, že policie má údaje z jeho telefonu.
Že se detektivové opírají o data z mobilní sítě, oficiálně uvedl i místopředseda výboru Pavel Žáček z ODS.
„Bezpečnostní složky byly schopny vystopovat pohyb určité konkrétní osoby na základě pohybu mobilního telefonu mezi bydlištěm nebo mezi firmou, Vrběticemi – tím skladem a mezi hotelem Corrado,“ potvrdil s tím, že nebude komentovat, kdo je tou konkrétní osobou.
Mobilní operátoři mají ze zákona povinnost uchovávat data z mobilních telefonů pro potřeby policie pouze šest měsíců. V případě vrbětické kauzy je ale měli vyšetřovatelé k dispozici i zpětně. Podle informací Radiožurnálu a Respektu od zdrojů blízkých vyšetřování totiž kriminalisté nechali krátce po výbuších pro jistotu všechna tato data z inkriminované doby plošně zálohovat. I díky tomu tak mohli později Bernatíkovu cestu z 15. října 2014 přesně zrekonstruovat.
Mobil signalizující, že se jeho majitel nacházel v okolí hotelu, kde zrovna byli ubytovaní agenti GRU, není jedinou podezřelou okolností onoho dne.
Žaloba, peníze, omluva. ‚Stát by mohl být vůči Rusku důraznější, Vrbětice byly akt agrese,‘ říká expert
Číst článek
Bernatík pak od hotelu Corrado vyrazil bez zastávky rovnou do Vrbětic, kam přijel podle svědků zhruba ve tři čtvrtě na dvanáct.
Zastavil se na vrátnici a nahlásil, že jede sám, což bylo podle pracovníků krajně neobvyklé. Předtím jezdil na kontrolu zboží ojediněle, a když už se tak stalo, vždy ho doprovázel někdo další – nejčastěji zbrojíř Luděk Petřík.
Ve skladech se Bernatík mladší zdržel asi tři hodiny. Nikdo ze zaměstnanců ani brigádníků tam nebyl, i když firma zrovna v tom týdnu připravovala k expedici velkou zásilku. Brigádníci, kteří v areálu pracovali, totiž dostali právě na 15. října 2014 nečekaně volno. To byla třetí podezřelá okolnost toho dne.
Právník Imexu Ondruš připustil, že brigádníci opravdu 15. října 2014 volno dostali, ačkoli se vyskladňovala velká zásilka. Zdůvodnil to tím, že na ně neměl kdo dohlížet. Zbrojíři firmy Luděk Petřík a Vratislav Havránek podle něj zrovna pracovali v Ostravě.
„Brigádníky si organizoval Petřík. On je tedy logicky nechal doma, protože měl něco jiného na práci v Ostravě a oni tam bez něj nemohli,“ tvrdí Ondruš. Podle něj je jen náhoda, že zrovna den před výbuchem jel majitel do skladu sám a ještě firma dala volno brigádníkům.
Zda jim dal volno přímo Petřík, nebo to byl příkaz majitele, už zpětně nelze ověřit. Petřík i Havránek zahynuli při výbuchu. Faktem zůstává, že den před výbuchem brigádníci ve skladech firmy Imex nebyli.
Pozoruhodné bylo i to, že Petřík s Havránkem dostali právě na 15. října práci v Ostravě. Podle Havránkova syna Ondřeje to nebylo běžné. „Většinou, když jel do Vrbětic, strávil tam tři dny. Aby se nemusel každý den vracet do Ostravy, měl ve Vrběticích zajištěné ubytování. A vždy to bylo od pondělí do středy,“ popisuje Havránek.
V onom říjnovém týdnu 2014 to bylo jiné. „Do Vrbětic jel v úterý 14. října, ve středu 15. října dostal práci v Ostravě a ve čtvrtek 16. října musel zase do Vrbětic,“ vzpomíná Ondřej Havránek. Právě 16. října sklad vybuchl.
2:38
Účet za výbuchy ve Vrběticích: nejvíce peněz šlo na platy policistů či vojáků, stamiliony spolkla i technika
Číst článek
Pomoc agentům?
Nezvyklé chování majitele firmy zaujalo při vyšetřování kauzy i policisty. Letos v únoru Petra Bernatíka mladšího zadrželi a skončil na 48 hodin v cele předběžného zadržení.
„Byl zadržen a bylo to na základě předchozího souhlasu státního zástupce. Rovněž u něj doma i ve firmě Imex Group provedla policie prohlídku,“ uvedl zdroj.
Bernatíkovo zadržení naznačuje, že ho policie nebere jen jako svědka, ale že ho podezřívá, zda v souvislosti s výbuchem něco netají. Konkrétně kriminalisté a tajné služby zjišťují, jestli nepomohl ruským agentům dostat se do areálu ve Vrběticích. Ať už vědomě, nebo nevědomě.
Jeho advokát Ondruš ale popírá, že by Bernatík mohl některému z Rusů tajně umožnit, aby se dostal nepozorovaně do skladu. „V autě byl sám, nikdo s ním v autě nebyl, a tedy ani při průjezdu vrátnicí. Sám byl i ve skladu ve Vrběticích,“ řekl.
Už dříve navíc zdůrazňoval, že ostraha na hlavní bráně každého zaměstnance i návštěvníka důkladně kontrolovala. Jenže Václav Irovský, tehdejší ředitel Vojenského technického ústavu, který muniční areál ve Vrběticích spravoval, připustil, že jiné to mohlo být v případě, kdy návštěvníka doprovázel někdo, kdo měl sklad uvnitř areálu pronajatý.
Agenti pro ‚mokrou‘ práci, které Putin ocenil za hrdinství. Co víme o podezřelých z výbuchu ve Vrběticích?
Číst článek
„Když přijel nájemce skladu a řekl, že za hosty ručí, mohli projít, záruku nesl on, odpovědnou osobou byl nájemce. My jsme neměli žádnou pravomoc, nejsme složka policie. Když pronajmete byt a nájemce si tam pozve návštěvu, tak si ji tam také vezme na vlastní odpovědnost,“ popsal Irovský.
Jak nedávno upozornil Respekt a server mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat, na výbuchu ve Vrběticích se v roce 2014 mohlo podílet nejméně osm příslušníků ruské tajné jednotky 29155, která spadá pod velení GRU. Do akce byl podle týdeníku zapojen i velitel jednotky, generálmajor Andrej Averjanov.
NCOZ i tajné služby pracují s verzí, že cílem útoku byl materiál bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva. Podle policejního vyšetřování mohlo jít o zásilku připravenou pro export na Ukrajinu na podporu boje proti ruským separatistům.
Zda do areálu vstoupili přímo dva příslušníci týmu Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, zatím vyšetřování neprokázalo. Faktem ovšem je, že oba se jako inspektoři do skladu objednali.
Po akci byli oba oceněni nejvyšším ruským státním vyznamenáním Hrdina Ruska a také nejméně čtyři další členové týmu dostali od ruské vlády bezprostředně po operaci zdarma byty.
Podle britských vyšetřovatelů stojí Čepiga s Miškinem za otravou dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém Salisbury v roce 2018.
