Vracet majetek sudetským Němcům není možné, jsem pro smíření, říká Posselt
Sudetoněmecké krajanské sdružení se proměňuje. Předsednictvo nedávno z jeho stanov vyškrtlo požadavek na znovuzískání vlasti, restituci a odškodnění a také přijalo nové programové prohlášení o dalším směřování spolku. „Jsem pro smíření,“ řekl Českému rozhlasu šéf sudetoněmeckého spolku a také iniciátor změn Bernd Posselt. Nový přístupu k věci však má mezi sudetskými Němci i kritiky, podle nich jdou změny příliš daleko.
„Doba se mění a my se o změnu stanov snažíme už patnáct let. Navrhoval jsem to poprvé v roce 2000. Jde o to, že formulace ‚znovuzískání domova‘, ‚odškodnění‘ a ‚restituce‘ pocházejí z 50. let a dnes se prostě nehodí. Zažíváme přechod od generace pamětníků k mladším generacím, které vyhnání nezažily. Musíme proto mluvit jazykem, který je 70 let po vyhnání srozumitelný,“ říká Posselt.
Dosud neměla tato změna ve vedení krajanského sdružení většinovou podporu. Pro to, proč to trvalo tak dlouho, však má Posselt pochopení.
S šéfem sudetoněmeckého spolku Berndem Posseltem mluvil zpravodaj ČRo v Německu Pavel Polák
„Nemůžete přece vyhodit miliony lidí z jejich domů, připravit je o vlast a majetek a pak si myslet, že nad tím jen mávnou rukou. Dnes jsou realisté a vědí, že to, v co po druhé světové válce doufali – že se za několik let opět vrátí domů – není vůbec možné. Proto je namístě, abychom hledali moderní, evropské formulace,“ uvažuje Posselt.
Změna hranic nebo navracení majetku je podle Bernda Posselta nesmysl, nikdo soudný to prý nemůže požadovat.
On sám, a s ním prý i většina sudetských Němců, chce mít citový vztah ke svému domovu. Vědět, odkud pocházejí.
„Pojem znovuzískání domova považuji za škodlivý, protože zavání územními požadavky. Ale znovuoživení domova je duchovně-kulturní proces, který prospívá oběma stranám,“ nastínil.
„Je třeba občas říct i nepříjemné věci“
Změnu stanov odsouhlasilo více než 70 procent předsednictva. Třeba vyškrtnutí požadavku na navrácení majetku ze stanov však narazilo na odpor, zejména v hornobavorském a švábském sudetoněmeckém sdružení.
„Odpor je velký. Jsem masivně kritizovaný, objevují se požadavky na mou rezignaci. Já jsem ale pro smíření a porozumění s českým národem, jsem pro společnou evropskou budoucnost Čechů a sudetských Němců. A to znamená, že je také potřeba svým vlastním lidem občas říct i nepříjemné věci,“ říká Posselt.
Dá se proto očekávat, že tento víkend v Augsburku, kde se koná pravidelné svatodušní setkání sudetských Němců, bude vládnout poněkud napjatá atmosféra.
Nejvíce a nejhlasitěji protestuje nacionalisticky založený spolek Witiko, který změny ve stanovách zpochybňuje dokonce u soudu. Ten však na letošním srazu sudetoněmeckého sdružení bude chybět.
„Witikobund je národně konzervativní sdružení. Máme s ním potíže už několik let, protože pochybujeme o jeho vymezení se proti pravicovým extremistům. V předsednictvu našeho krajanského sdružení jsme se domluvili, že dokud se Witikobund od pravicových extremistů nedistancuje, nebude mít na našich sudetoněmeckých dnech žádný stánek ani možnost se prezentovat,“ poznamenal Posselt.
„Čechům nic předepisovat nebudeme“
Co se českých kroků v procesu smiřování a sbližování týká, Posselt prý na nic nečeká.
„Neočekávám vůbec nic, nejsme přece na tržnici, kde se smlouvá. Tak možná funguje diplomacie, ale rozhodně tak nefunguje proces smíření v Evropě. To je možné jen tehdy, když se člověk snaží dívat pravdě do očí a být velkorysý,“ řekl.
„Tak jako my se musíme postavit k chybám a zločinům Němců a také sudetských Němců, tak se musí Češi vyrovnat se svými temnými částmi dějin. Ale to my jim předepisovat nebudeme, stejně tak jako Češi nám nepředepisují, co my máme říkat. Každý si musí zamést před svým prahem. My, jako sudetští Němci, jsme v našem novém programovém prohlášení jasně vyjádřili, že přebíráme svůj díl zodpovědnosti za zločiny nacistů,“ dodal Posselt.
