Invaze na Ukrajinu byla Putinovou chybou. Jeho pád je ale v nedohlednu, tvrdí západní činitel
Rozhodnutí napadnout Ukrajinu oslabilo ruského prezidenta Vladimira Putina, ale změna u kormidla moci v Rusku je v dohledné době nepravděpodobná kvůli autokratické povaze politického systému. Uvedl to ve středu podle agentury Reuters západní představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, aby se mohl vyjadřovat svobodně.
Putin je nejdéle sloužícím vládcem Kremlu od dob komunistického diktátora Josifa Stalina, ovládá Rusko téměř 23 let od chvíle, kdy mu první ruský prezident Boris Jelcin v poslední den roku 1999 předal jaderný kufřík a pravomoci hlavy státu.
‚Riskujeme životy a stát nám nechce zaplatit, co Putin slíbil.‘ V ruském Uljanovsku se vzbouřili vojáci
Číst článek
Po předloňských změnách v ruské ústavě pozorovatelé očekávali, že Putin bude vládnout až do roku 2036. Invaze na Ukrajinu zahájená 24. února však toto vnímání změnila. „Putina oslabila tato opravdu katastrofální chyba,“ řekl západní představitel. „Vidíme, že ruskou armádu pokořila na bojišti Ukrajina,“ dodal.
Upozornil, že válka posílila ukrajinskou státnost a podnítila další rozšiřování Severoatlantické aliance, čímž oslabila Putina, který 7. října oslavil své sedmdesátiny.
„Lidé vidí, že udělal velkou chybu,“ řekl. „(V Kremlu) neměli záložní plán. Mysleli si, že to (porazit Ukrajinu) bude opravdu snadné.“
„Znamená to, že lidé více mluví o nástupnictví, mluví více o tom, co přijde potom, představují si život po něm. Ale nenaznačuji, že to bude v dohledné době,“ dodal.
Ačkoli je nepravděpodobné, že by se v brzké době změnil vůdce v Kremlu, dotyčný představitel odhadl, že druhá polovina této dekády začíná vypadat „zajímavěji“. Příští prezidentské volby v Rusku se mají konat v roce 2024. Putin zatím neřekl, zda bude znovu kandidovat.
,Nejpopulárnější politik v Rusku‘
Kreml, který odmítl okomentovat poznámky západního představitele, tvrdí, že Putin je zdaleka nejpopulárnějším politikem v Rusku, vyhrál již čtyři prezidentské volby.
Sám Putin prohlásil, že nelituje rozpoutání toho, co nazývá ruskou „speciální vojenskou operací“ proti Ukrajině. Válku považuje za zlomový okamžik, kdy se Rusko po desetiletích ponižování po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 konečně postavilo arogantní západní hegemonii.
2:05
Z ukrajinské Boroďanky zbyly ruiny. Místní trpí nedostatkem elektřiny a plynu, obávají se zimy
Číst článek
Poté, co Západ kvůli válce uvalil na Moskvu nejpřísnější sankce v moderních dějinách, Putin tvrdí, že se Rusko po staletích, kdy na Západ hledělo jako na klíč k hospodářskému růstu a moderním technologiím, obrací k Asii a zejména Číně.
Ruská válka proti Ukrajině připravila desítky tisíc lidí o život a vyvolala největší konfrontaci se Západem od kubánské raketové krize v roce 1962, kdy se velmoci za studené války nejvíce přiblížily jadernému konfliktu. Ukrajinské i ruské síly se zakopávají na zimu.
Západní představitel uvedl, že po Putinově rozkazu o „částečné“ mobilizaci z 21. září opustilo zemi nejméně 400 tisíc Rusů. Kromě toho první vlna Rusů emigrovala hned po zahájení invaze na Ukrajinu.
Ruská ekonomika letos klesne nejméně o 4,5 procenta a pokles bude pokračovat také v příštím roce. „Čísla zakrývají skutečně významné narušení ekonomiky kvůli přechodu na válečnou výrobu,“ uvedl.
Prozatím ale nic nenaznačuje, že by Rusko bylo připraveno skutečně vážně jednat o Ukrajině. „Bude to i nadále dlouhý, obtížný a krvavý konflikt,“ dodal.
