Vláda chce režim jako v Rusku. Lidem platí za protidemonstrace bramborami, říká Gruzínka
Má zdravotní problém a mohla by si hodně ublížit. Přesto zvažuje, že se zúčastní protestů proti takzvanému ruskému zákonu, jehož případným schválením se gruzínská vláda snaží omezit opozici a nevládní organizace. A to i přes to, že policie masové demonstrace tvrdě rozhání. „Jde o hodně,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz 24letá Gruzínka. Její jméno redakce zná, ale s ohledem na její bezpečnost nezveřejní.
Co je možné říci o zákonu, proti kterému se teď v Gruzii protestuje?
Je to zákon o zahraničních agentech, který se vláda snažila prosadit už minulý rok. Když tehdy lidé protestovali, vláda jednání o něm zrušila. Teď to zkouší znovu, jen už nepoužívá přímo pojem „agent“. Znovu na protesty reaguje opakováním ruské rétoriky, lidé jim to ale nevěří.
Lidé protestují, protože nás to žene do života v režimu podobnému Rusku. I proto tomu v Gruzii říkáme „ruský zákon“. Mnoho institucí, jednotlivců nebo nevládních neziskových organizací, které získávají peníze ze zahraničí, by tím bylo označeno za zahraniční agenty. Platilo by to třeba i pro lidi, kteří takhle dostávají finance na léčbu Downova syndromu nebo jiných vážných nemocí.
Asi 50 000 lidí protestovalo v Tbilisi. Důvodem je kontroverzní zákon, který chce prosadit vláda
Číst článek
Kdyby byl schválen, tyto instituce a lidé by časem ztratili svůj hlas, protože by jim naše vláda mohla říct: vždyť jste zahraniční agenti se zahraničními zájmy, co máte co říkat o naší zemi?
Gruzie například dostává hodně financí z US Aid, ze které jde třeba většina financí pro startupy, a to by časem také začalo být problematické. Myslím, že se dostaneme do bodu, kdy většina gruzínských organizací nebude moct nic říct, což může vést k informačnímu vakuu. A to je jedna z nejhorších věcí, která se může stát.
Jak velká část lidí s tím nesouhlasí?
Většina obyvatel je proti tomu, ale pořád je tu asi 20 procent lidí, kteří věří, že tenhle zákon je dobrý a povede ke transparentnosti. Ta je ale spíš potřeba třeba v soudnictví nebo ve financování vládních představitelů, kteří mají platy v tisících dolarech měsíčně.
Spojeni přes facebook
Ze zahraničí vidíme, že ty protesty jsou velké, jak to vnímáte přímo v Tbilisi?
Na protesty opravdu chodí tisíce lidí, hlavně mladých. Původně nebyly moc organizované, ale jak rostly, začalo to být potřeba. Teď už se našlo několik lidí, kteří je organizují a brzy by měli vládě dát jasný seznam požadavků. Lidé se také propojují v jedné velké facebookové skupině, kde je dnes asi 200 tisíc členů. Navzájem si pomáhají, aby každý, kdo chce, mohl bezpečně vyjádřit svůj nesouhlas.
Dobrým příkladem je aktivismus novinářky Nanuky Žoržolianyové, která spravuje spolu s malou dozorčí radou nadaci pro pomoc nemocným lidem. Má transparentní účet, kam lidé posílají peníze. Když se ale ukázalo, že mnozí chtějí finančně podpořit ty současné protesty, veřejně ohlásila, že vytvoří další účet jen na ně. Ze zaslaných peněz koupila jídlo, ochranné masky a brýle na ochranu proti slznému plynu a vodním dělům. O všem také otevřeně komunikuje na facebooku.
Je čas přehodnotit západní politiku vůči Gruzii, píše ústavní právník z Tbilisi uprostřed protestů
Číst článek
Jak na to reaguje vláda?
Situace je hodně vyhrocená, protože protesty potlačuje policie a vláda dělá spoustu věcí, které nejsou v pořádku.
Třeba se stalo to, že vláda svezla několika dodávkami chudé z různých částí Gruzie do Tbilisi, aby udělali protidemonstraci. Platí jim za to i naturáliemi, třeba bramborami. Takhle chudí tu někteří lidé jsou a vláda toho využívá.
Zapojila jste se do protestů?
Já osobně ne, protože mám zdravotní problém s plícemi a mohlo by mi hodně ublížit, kdybych se ocitla v některé z těch vyhrocených situací. Znám ale desítky lidí, kteří na protesty chodí každý den. Já osobně už také zvažuji, že se zapojím. O politiku jsem se doteď zajímala velmi okrajově, ale tohle vzbudilo můj zájem, protože jde o hodně.
Mělo by přijetí nového zákona vliv přímo na vás?
Já pracuji pro zahraniční společnost, ne neziskovou organizaci nebo nějaké médium, takže by to moji práci neovlivnilo. Ale věřím, že bych časem pocítila to omezení hlasů těch, kterých se to týká. Obávám se, že by tenhle zákon omezil svobodu slova a volný přístup k informacím. Mladší generace mluví anglicky a může se podívat na zahraniční zdroje, ale lidé nad 30 let mluví spíš rusky a tuhle možnost by měli víc omezenou.
Další důležitá věc je, že bychom všichni pravděpodobně ztratili bezvízový přístup do Evropské unie, před čímž teď varují její představitelé. Taky bych řekla, že mnoho lidí by se po zavedení toho zákona mohlo rozhodnout pro emigraci.
Ve hře je veto
Myslíte, že zákon projde, i když prezidentka říká, že by ho vetovala?
Podle mě ano. Prezidentka veto sice může použít, ale to neznamená, že ten zákon zmizí ze stolu. Myslím, že by se jen vrátil do parlamentu, který potom usoudí, jestli bylo její veto na místě, nebo ne. Gruzínci se podle mě ještě více vzepřou a situace se o to víc vyhrotí, ale jenom potom by třeba mohl být zákon odvolán. Nevím, jestli se to stane, ale dokážu si to představit.
Kontroverzní návrh zákona prošel v Gruzii druhým čtením. Protestovaly proti němu desetitisíce lidí
Číst článek
Co dalšího se v Gruzii děje, co jiného vláda Gruzínského snu dělá? Je to všechno jen špatné? Gruzie během jejího mandátu přece získala třeba kandidátský status do EU.
Vláda například v prvním čtení schválila zákon o offshorových společnostech, který by dobře posloužil oligarchovi Ivašvilimu. (Pozn.: Ivanišvili byl premiérem Gruzie mezi lety 2012 a 2013, ale stále zastává vlivnou pozici ve vládnoucí straně Gruzínský sen, kterou založil, údajně má také finanční vazby na Rusko). Ten má v daňových rájích 12 firem a nedávno se rozhodl peníze z nich z nějakého důvodu převést zpátky do Gruzie. Díky tomuhle zákonu by se ale první převod ze zahraničí nemusel danit a já si opravdu nemyslím, že to je pro Gruzii výhodné – vždyť chceme, ale tu lidé platili daně.
Myslím, že pro Gruzínský sen hlasovali chudí lidé, kterých je v naší zemi opravdu hodně, protože viděli, že má hodně peněz. Mysleli si, že díky němu stát zbohatne, ale to byl velký klam, protože se nic takového nestalo. Ze začátku udělal nějaké dobré věci, ale potom to rychle sklouzlo k tomu, že začal využívat gruzínské zákony a instituce pro svůj vlastní prospěch a pro Gruzínce se nic nezlepšilo.
Lidé v Gruzii mají velmi malé platy, přibližně 300 až 500 amerických dolarů (přibližně 7000 až 11500 korun) měsíčně. K tomu tu velmi rostly ceny, na což vláda moc nereagovala.
Překročení rámce ústavy. Gruzínci znovu protestují proti spornému zákonu o zahraničních agentech
Číst článek
Před dvěma roky dokonce nechala do parlamentu přijít dva ruské politiky – proti tomu tu také byly protesty. Spousta Gruzínců Rusy nesnáší, protože proti nám Rusko roku 2008 vyvolalo válku a od té doby okupuje některá naše území. Ta zabraná území se navíc postupně zvětšují. Rusové ale žijí v takovém informačním vakuu, že jim to přijde v pořádku. Podobně to teď vypadá ohledně Ukrajiny.
Obecně si nemyslím, že vláda pracuje ve prospěch lidí, někteří lidé v Gruzii jí říkají „ruská vláda“. Tohle všechno se navíc děje v kontextu toho, že máme v ústavě jasně dané směřování do EU – vláda nemá dělat kroky, které by náš vstup mohly oddalovat.
A co prezidentka, která je ve světě vnímána jako politička, která chce přivést Gruzii do EU.
Prezidentce Salome Zurabišviliové se tu často říkalo „loutka vlády“. V zahraničí je sice známá kvůli tomu, že podporuje vstup Gruzie do EU, ale tady se proslavila hlavně tím, jak špatně mluví gruzínsky – dlouho totiž žila a studovala ve Francii. Se znovuotevřením jednání o ruském zákonu se ale začala od vlády víc oddělovat, ale někteří lidé říkají, že je to jen póza.
Gruzínská státní bezpečnostní služba vykresluje protesty a jejich účastníky jako násilné a o organizátorech říká, že povzbuzují lidi k tomu, aby na demonstrace nosili výbušniny typu Molotovu. Jak moc je to součástí veřejné diskuse v Gruzii?
Ta diskuse je hodně rozjetá na facebooku, ale chtěla bych říct, že protestující s tím násilím nikdy nezačínají. Demonstrace jsou vždy mírové, trvají dlouho do noci a organizátoři apelují na to, aby se účastníci chovali slušně a nevyvolávali střety.
V noci ale policie obyčejně ohlásí, že protestující neodcházejí a ospravedlní tím násilný zásah. Pak začínají používat slzný plyn, vodní děla nebo gumové projektily – to poslední sice popírají, ale je o tom hodně důkazů. Na sociálních sítích kolují také videa, která ukazují, jak policisté šlapou po protestujících, kteří upadli, nebo jak v jeden moment vyskakují z dodávky a začínají zničehonic na demonstrující útočit.
Také se děje to, že násilí během protestů začnou zamaskovaní lidé, kteří na demonstraci přijíždějí jen kvůli rozpoutávání nepokojů (informovala o tom například gruzínská redakce RFE – pozn. red.). To potom podporuje ty, kteří protestující označují za nebezpečné.
Rusko de facto okupuje od roku 2008 část Gruzie – jižní Osetii a Abcházii. Myslíte, že se to odráží v současné diskuzi o budoucnosti Gruzie? Ozývají se hlasy, že by Gruzie neměla Rusko ničím provokovat v době, kdy na Západě upadá podpora Ukrajiny.
Tenhle argument může být v něčem pravdivý, ale podle mě je zásadní, že pro ty, kteří ho používají, není hlavním motivem pro to, co teď dělají. Tohle není o bezpečnosti, ale o akumulaci moci.
Co byste přála Gruzii?
Spravedlnost, mír a vyšší životní úroveň.
