Vatikán prohlásil Jana Pavla II. za blahoslaveného
Jan Pavel II. byl prohlášen za blahoslaveného. Stalo se tak na mši, kterou ve Vatikánu sloužil jeho nástupce Benedikt XVI. Jan Pavel II. se stává blahoslaveným šest let a jeden měsíc po své smrti v roce 2005. Blahoslavení je nutný předpoklad k dalšímu kroku - svatořečení, tedy prohlášení za svatého. Přímo na místě je zvláštní zpravodaj ČRo Martin Dorazín.
Nálada na Svatopetrském náměstí je velmi radostná. Přijeli sem katolíci z celého světa, aby oslavili velký svátek blahořečení Jana Pavla II. Jsou tu katolíci z Chorvatska, Španělska, Francie i Latinské Ameriky. Nejvíce je ale přirozeně přítomno polských poutníků.
Polští skauti zde mají také své rozhlasové vysílání. Takže ti, kteří nemohou dohlédnout na Svatopetrské náměstí, poslouchají přenos z rozhlasových přístrojů.
„Nálada je velice přátelská a radostná. Teď skončil obřad, začala eucharistie,“ popisuje dění na náměstí Martin Dorazín.
Za zpěvu náboženských písní se poutníci začínají pomalu rozcházet.
Radost Poláků z blahořečení Jana Pavla II. se dnes koncentruje především do Varšavy, Krakova a Wadowic. Do těchto měst se sjelo nejvíce věřících.
Ve Wadowicích žil Karol Wojtyla se svým otcem až do maturity. Radnice zde kvůli beatifikace opravila svoji budovu a náměstí, kde se dnes tísnily tisíce lidí v dešti. Společně s polským premiérem Donaldem Tuskem na velkoplošných obrazovkách sledovali lidé vše, co se dělo ve Vatikánu.
Slavilo se i v Krakově. Tam totiž budoucí papež začal svůj duchovní život, kdy se rozhodl pro studium teologie. V Krakově byl i vysvěcen na kněze.
Zatímco rodné Wadowice spíše symbolizují jeho dětství, Krakov je hlavně spojený s jeho duchovní kariérou. I tam sledovaly na velkoplošných obrazovkách tisíce věřících blahořečení.
Další velkou církevní akci spojenou s Janem Pavlem II. zažije město zhruba za měsíc a půl. V krakovském centru bude uložena nejcennější relikvie polského papeže – ampulka s jeho krví. Nyní je uložena v krystalu, který se stane součástí oltáře kostela právě v tomto centru.
Krev odebrali papeži lékaři z římské kliniky při tracheotomii krátce předtím, než před šesti lety Jan Pavel II. zemřel. Je pravděpodobné, že půjde asi o jedinou takovouto relikvii.
Sami Poláci věří, že dalšího stupně – svatořečení – se u svého rodáka, papeže Jana Pavla II. dočkají už brzy. K takovému aktu je ale třeba prokázání dalšího zázraku.
Jan Pavel II. patří mezi nejvýznamnější osobnosti 20. století a svými postoji inspiruje i naši českou společnost, konstatuje pro Radiožurnál pražský arcibiskup Dominik Duka.
„Pro nás, kteří jsme ztratili mnoho z nadějí a iluzí 90. let, má tato beatifikace především význam proto, abychom si uvědomili, že to byl právě on, kdo se nepodrobil a nerezignoval. Viděl ponížení Polska za 2. světové války ze strany nacistů i Sovětského svazu. Ale byl to také on, kdo pracoval nejenom pro svobodu a důstojnost církve, ale pro důstojnost a svobodu každého člověka,“ říká arcibiskup.
Ministr Schwarzenberg si papeže Jana Pavla II. cení za jeho podíl na odbourání komunismu. Vzpomíná na něj ale také jako na originálního pořadatele filozofických a politických debat v Castel Gandolfo. „Měl ohromný smysl pro humor. Zajímavé bylo, že když se někdo příliš vytahoval a příliš mnoho mluvil, tak ho nějakým vtipem uzemnil. Pozorovat to bylo báječné,“ vypráví Karel Schwarzenberg.
