Ruští vojáci na přehlídce ke Dni vítězství | Foto: Alexander Nemenov | Zdroj: Profimedia
Místo piety ukazování svalů: Putin militarizoval oslavy 9. května, zneužil svátek ke své agendě
Sovětský svaz padl a tím vzaly zasvé oslavy nejvýznamnějšího svátku 7. listopadu. Nová Ruská federace proto hledala nový symbol, který by obyvatele největší země na planetě spojoval. Volba padla na 9. květen. „Možná to bude znít paradoxně, ale vojenská přehlídka dlouho se Dnem vítězství nebyla spojována,“ popsal pro iROZHLAS.cz historik a rusista Marek Příhoda.
Počasí se moc nepovedlo. Pokud to Vladimiru Putinovi zkazilo náladu, nedává to znát. Čas od času něco přátelsky prohodí k americkému prezidentu Georgi W. Bushovi, který sedí vedle něj. Oba muži se smějí, a Putin dokonce Bushe několikrát vřele chytí za předloktí.
Tribuna na Rudém náměstí je 9. května 2005 plná vzácných hostů: společně s ruským prezidentem přijelo do Moskvy oslavit 60 let od vítězství nad nacismem 50 světových státníků, mezi nimi třeba francouzský prezident Jacques Chirac, čínský prezident Chu Ťin-tchao, italský premiér Silvio Berlusconi nebo německý kancléř Gerhard Schröder.
Putin je na vrcholu své mezinárodní prestiže. O tři roky později jeho armáda vtrhne do Gruzie, v roce 2014 se neoznačení ruští vojáci zapojí do konfliktu na východní Ukrajině a v roce 2022 už sousední zemi Moskva napadne zcela otevřeně.
Oslavy nejvýznamnějšího ruského svátku – Dne vítězství – v roce 2022 proběhly bez zahraničních státníků. Což Putinův mluvčí vysvětlil slovy, že se nejednalo o kulaté ani půlkulaté výročí. Letos přijeli prezidenti Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu a také arménský premiér Nikol Pašinjan a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
V průběhu let se také měnila Putinova rétorika a hlavním motivem jeho projevů se v den, který je jinde po světě spojován s pietou, stala válka, a to navíc válka aktuálně probíhající, nikoliv ta, která skončila v roce 1945.
Lidský rozměr
9. května si Rusové připomínají vítězství ve Velké vlastenecké válce, která pro Sovětský svaz začala až 22. červa 1941 poté, co na něj zaútočilo do té doby spřátelené nacistické Německo. Podoba svátku jako takového prošla od roku 1945 velkou změnou a Putin má nemalou zásluhu na tom, jak vypadá dnes, kdy jde především o manifestaci síly.
„Možná to bude znít paradoxně, ale vojenská přehlídka dlouho se Dnem vítězství nebyla spojována. Dlouho, dvě desetiletí po válce, se takové oslavy nekonaly,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz Marek Příhoda z Ústavu východoevropských studií pražské filozofické fakulty.
Pro demonstraci vojenské síly byl v kalendáři vyhrazen jiný den: největší svátek Sovětského svazu, tedy 7. listopad neboli den velké říjnové socialistické revoluce.
První dvě poválečná desetiletí měl 9. květen především osobní a lidský rozměr.
Lidé měli hrůzy války, ve které zahynulo podle odhadů, které se často liší, asi 18 milionů sovětských civilistů i vojáků, v živé paměti. Veteráni se setkávali a společně vzpomínali.
V roce 1965, za vlády Leonida Brežněva, pak poprvé od konce války proběhla vojenská přehlídka na Rudém náměstí 9. května.
„Vojenské přehlídky se na Den vítězství konaly pouze několikrát, v době velkých výročí, třeba v roce 1985 nebo 1990,“ říká rusista a historik Příhoda. Oproti tomu od roku 1996 vojáci po Rudém náměstí pochodují každoročně.
S rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 přišli (nejen) Rusové o svůj nejdůležitější, základní, až mýtotvorný svátek velké říjnové socialistické revoluce. Nově den, kdy se bolševici definitivně chopili moci, ruskou společnost více rozděloval, než stmeloval.
„Nové Rusko hledalo jiný historický symbol, který by spojoval,“ vysvětluje Příhoda. Svátkem číslo jedna se tak v Rusku stal právě 9. květen.
Státní monopol na dějiny
Jenže jak postupně veteráni a lidé, kteří zažili válku na vlastní kůži, umírali, ruský stát přitvrzoval v oficiálním výkladu dějin a paměti a Putinovým vlivem se svátek míru postupně víc a víc militarizoval.
„Když jsem chodil do školy, účastníci Velké vlastenecké války ještě zdaleka nebyli staří lidé. Byly jich desítky milionů, a právě oni formovali postoj společnosti k válce. Stát, který se snažil realizovat své plány ohledně historické paměti, musel stále brát v úvahu přítomnost desítek milionů nositelů živé paměti na válku ve společnosti,“ vzpomíná bývalý diplomat, novinář a odborník na východní Evropu v Carnegiho nadaci Alexander Baunov.
Putinovi se podle něj povedlo „monopolizovat příběh války a využít jej ve svůj prospěch“.
Zatímco v nultých letech 21. století ruský prezident ve svých proslovech mluvil o svobodě, demokracii a blahobytu lidí, postupně se od „mírové agendy“ posouvá ke svým vlastním tématům.
„Jako kdyby mluvili dva různí lidé,“ hodnotí Příhoda.
Video z vojenské přehlídky ke Dni vítězství 9. května 2015:
Definitivně se to potvrdilo v roce 2015, rok po anexi Krymu a rozpoutání války na východní Ukrajině. Mezi Rusy sílila obliba hesla „může se to opakovat“ a západní státníci odmítli účast na květnových oslavách.
Tedy až na kyperského prezidenta a tehdejšího českého prezidenta Miloše Zemana, který se sice přímo vojenské přehlídky nezúčastnil, následující den ale jednal s Putinem.
O válce – té současné
„Dnes stejně jako v minulosti bojujete za naše lidi na Donbase. Za bezpečí naší vlasti – Ruska (…) morální degradace (na Západě) se stala základem pro cynické falšování dějin druhé světové války,“ pronesl s důrazem na každé slovo Putin ve svém loňském proslovu.
Pryč jsou doby, kdy z tribuny mával veteránům společně s Georgem W. Bushem. V den, který má být spojený s pietou, Putin mluví o „jediném správném řešení“, jak označil válku, kterou o tři měsíce dříve rozpoutal na Ukrajině.
„Klaníme se památce všech obětí Velké vlastenecké války stejně jako civilistů na Donbase, kteří zemřeli při ostřelování a barbarských útocích neonacistů,“ dodal a vyjmenoval významné okamžiky ruských dějin, kromě druhé světové války třeba bitvu u Borodina, kdy se v roce 1812 vojáci ruského impéria střetli s francouzským vojevůdcem Napoleonem.
Podle Příhody se tak ruský prezident snaží vytvořit jakousi linku ruských historických vítězství a „naroubovat boj proti nacismu na válku na Ukrajině“.
A u části Rusů to funguje. Také proto, že Putin mluví k lidem, kteří už si nepamatují válku ani zprostředkovaně z vyprávění svých rodičů či prarodičů.
„První den míru, den bez války, se změnil v den oslav války,“ shrnuje historik Baunov z Carnegiho nadace.
Související témata: válka, svátek, slavnost, George W. Bush, Rudé náměstí, Ukrajina, Moskva, Rusko, Jacques Chirac, druhá světová válka, vojenská přehlídka
