Ruský režim funguje jako pyramida, která je špičkou dolů. Není tím pádem moc stabilní, míní historik
Podle historika a novináře Jaroslava Šimova je Kreml čím dál izolovanější od okolního světa. K tomu přispěla i pandemie, během níž se Vladimir Putin skrýval v něčem, čemu se říká bunkr. Jakým způsobem a za jak dlouho se v Kremlu bude předávat moc? A jak je v Rusku silný mýtus „falšování dějin“?
„Všichni jsme lidé a každý tady má odměřenou nějakou dobu. A Putinovi je 70 let,“ komentuje Jaroslav Šimov, který se narodil v Bělorusku, vystudoval v Moskvě a už skoro čtvrtstoletí žije v Česku, kde působí jako zástupce ředitele ruského vysílání Rádia Svobodná Evropa.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské. Hostem je Jaroslav Šimov, novinář a historik
„Samozřejmě existují různé fámy o jeho stavu. Moc jim nevěřím, protože on nevypadá, že by trpěl nějakou vážnou nemocí. Pokud dáme stranou jeho psychický stav a budeme se na něj dívat z čistě fyzického hlediska, na sedmdesátiletého člověka nevypadá vůbec špatně,“ dodává.
K Putinově čím dál větší odtrženosti od jeho okolí podle Šimova přispěla především pandemie, během níž se Putin údajně skrýval a byl zcela izolován.
„Bál se o vlastní zdraví a podepsalo se to na něm. A samozřejmě teď je těžké posuzovat, co se mu honí hlavou. Ruský režim je ale řízen takovým způsobem, že v podstatě funguje jako pyramida, která je špičkou dolů místo toho, aby byla špičkou nahoru. A tato pyramida není tím pádem moc stabilní.“
Putin nařídil založení muzeí, která se budou věnovat ruské invazi na Ukrajinu. Vznikají i nové učebnice
Číst článek
Šimov si myslí, že z hlediska fyzického zdraví musí za nějakou dobu dojít i na Vladimira Putina, přestože se v současnosti zdá být zdravý. I proto se přiklání k názoru, že změna ve vedení Kremlu nastane v důsledku Putinova stáří, a ne politickou výměnou ještě předtím, než přestane být současný prezident schopný vládnout.
Zájem na dalším vedení války
Podle některých odhadů může mít Rusko na vedení války na Ukrajině peníze a politický kapitál ještě dva až tři roky. Podle Šimova se ruská ekonomika kvůli sankcím nezhroutila, jak doufali někteří západní politici.
Na dalším vedení války může mít podle Šimova zájem především Čína.
„Pro Čínu je to nesmírně výhodné. Tato válka a její dlouhé trvání má výhodu i pro Putina, protože může dál utahovat šrouby,“ míní Šimov.
„Tato válka a její dlouhé trvání má výhodu i pro Putina, protože může dál utahovat šrouby.“
Jaroslav Šimov
„Pozorujeme, jak se ruský režim stává čím dál represivnějším. Před pár dny například padl rozsudek v kauze opozičního politika Vladimira Kara-Murzy, a to 25 let vězení. To už jsme opravdu v Stalinových dobách, nikoliv Brežněvových. Oproti těmto rozhodnutím soudu se Brežněv zdá být velký humanista.“
Zároveň v Rusku nadále pokračuje tvrdá propaganda, pomocí které režim vysvětluje, že válka na Ukrajině není agresivní, ale obranná.
„Jak tvrdí Putin a jeho propagandisti, pokud by Rusko nezaútočilo na Ukrajinu, tak by zákeřný Západ využil Ukrajinu k tomu, aby zaútočil na Rusko.“
Podle Šimova velká část ruské společnosti takto uvažuje i z historického hlediska. „Rusové ve své historii často zdůrazňují situace, kdy se jejich vlast stala terčem útoku,“ říká Šimov.
„Rusko má strašně moc nesplněných domácích úkolů z dějepisu. Například téma Stalin a stalinské represe nejsou vůbec vyřešené,“ upozorňuje.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské v audiozáznamu výše.
