Když ruští vojáci obsadili ukrajinský Cherson, dostala šestnáctiletá Anastasia zajímavou nabídku. Mohla odjet na týden na dovolenou na Krym a odpočinout si tak od války.

Aspoň to řekla okupační správa její matce. Jak ale plynul čas a z jednoho týdne se stalo hned několik, uvědomila si, že nešlo o rekreační pobyt a že se její dcera domů možná nevrátí. Nakonec Anastasii našla díky neziskové organizaci Save Ukraine, která jí pomohla dceru odvézt zpátky.

Osudů, jako ten Anastasiin, je na Ukrajině bezpočet – ruská správa vezme rodinám děti a odveze je do Ruska nebo na Rusy okupované území. Právě Save Ukraine jim pomáhá dostat se zpátky domů. Mnohým z nich, včetně Anastasie a její matky, pak poskytne přístřeší v Kyjevě.

„Některým je líto, že museli opustit své domovy. Ale také jsme všichni velmi šťastní, protože chápeme, že život není jen o zničených domech. Teď máme příležitost se přes to přenést,“ řekla Anastasia deníku The New York Times.

Podobnou zkušenost má i Veronika Tsymbolarová, která málem přišla o svojí osmiletou dceru Marharytu. Ta bydlela se svým otcem Oleksim Mitiuninem poblíž Dněpru.

Rusové ale v oblasti blokovali komunikační kanály, takže zkontaktovat svého bývalého manžela bylo pro Veroniku možné až ve chvíli, kdy začala ukrajinská armáda z oblasti tu ruskou vytlačovat.

Až tehdy se dozvěděla, že se její dcera pohřešuje. Unesla ji sousedka jejího bývalého manžela, která sympatizovala s Kremelským režimem. Ruská armáda je ale nepustila přes kontroly a tak Marharytu žena na místě opustila a pokračovala dál sama.

Mitiunin deníku The New York Times řekl, že se dceru snažil najít a odvézt zpátky domů, ruská armáda ho ale napadla a donutila vrátit se. Až s pomocí neziskové organizace svoji dceru našel, a to opět na Krymu. Nyní je rodina zase pohromadě.

„Jediné, co vám k tomu řeknu, je, že Rusko nesnáším z celého svého srdce,“ řekla Marharytina matka.

Tisíce únosů

Ukrajinská vláda odhaduje, že od začátku ruské invaze zmizelo z Ukrajiny aspoň 16 000 dětí. Únosů si všiml i Mezinárodní trestní tribunál a v březnu vydal na šéfa Kremlu Vladimira Putina zatykač s tím, že je za ně zodpovědný.

I proto posílají na hledání těchto dětí peníze zahraniční organizace a vlády. K nim patří třeba Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj, která podpořila Save Ukraine 290 000 dolary (v přepočtu přibližně 6 204 500 korunami).

„Jedna z nejvíce inspirujících věcí, které u Ukrajinců vidíme, je, že dokážou vyjít s velmi málo penězi. Ve srovnání s miliardami, které na Ukrajinu posíláme, je to malá částka. Ale je to malá organizace, která dokáže dělat věci velmi efektivně,“ říká zástupkyně správce agentury Isobela Colemanová.

Save Ukraine zatím zachránila necelou stovku dětí. S druhým rokem války ale rozšířila své pole působnosti. Poté, co začalo být zjevné, že Rusko sváží děti daleko za frontové linie, začala organizovat i záchranné mise. Dává tak lidem, jako je Veronika Tsymbolarová nebo Anastásia, naději na návrat k normálnějšímu životu.

„Nic není zoufalejšího než rodič, kterému bylo sebráno dítě… A v zemi sužované válkou funguje velmi málo institucí, které by mohly těmto rodičům pomoci. Save Ukraine je záchranou, která může tyto děti vystopovat a najít způsob, jak je vrátit domů,“ uzavírá Colemanová.

kth Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít