Většina Ukrajinců nechce s Ruskem o míru ani začít jednat, tvrdí průzkumy
Ukrajinci žijí ve válce téměř dva roky, od začátku ruské invaze uteklo ze země přes šest milionu Ukrajinců, přes 3,5 milionu jich bylo vnitřně vysídleno. Válka má negativní geopolitické i ekologické dopady. Ale jaká nálada panuje mezi Ukrajinci, kteří v zemi zůstali, analyzuje pro akademickou platformu Conversation politický geograf Gerard Toal.
Téměř každý čtvrtý Ukrajinec musel opustit svůj domov. A přestože se tisíc kilometrů dlouhá frontová linie do značné míry stabilizovala, raketové a dronové útoky jsou na denním pořádku. Vlastenecké cítění je vysoké, stejně jako nedůvěra těch, kdo pocházejí z míst dřív okupovaných Ruskem.
Většina výzkumů veřejného mínění se na Ukrajině dělá prostřednictvím telefonických rozhovorů, ten nejnovější z Národního demokratického institutu se sídlem ve Spojených státech poskytuje přehled o tématech, která teď ve válkou poznamenané zemi rezonují.
Od začátku války se tak think-tank ptá Ukrajinců, jestli zažili ztrátu rodinných příslušníků a přátel v důsledku války. V květnu 2022 pětina respondentů odpověděla kladně.
V listopadu 2023 to byla už téměř polovina oslovených, přičemž podíl lidí, kteří přišli o blízké, byl vyšší mezi Ukrajinci středního věku a mladými lidmi.
Náklady na duševní zdraví Ukrajinců způsobené válkou jsou značné. Mnozí z nich jsou nuceni utíkat do úkrytů, a to ve dne i v noci. Nejnovější průzkum ukazuje, že téměř tři čtvrtiny žen a polovina mužů hlásí zhoršení svého duševního zdraví. Může za to zejména nedostatek spánku, často je však na vině i ztráta příjmu, zhoršení fyzického zdraví a rozdělení rodiny.
Poválečná Ukrajina bude nevyhnutelně společností, ve které se značná část obyvatelstva bude potýkat s fyzickým a duševním postižením. A potřeba rehabilitací bude dál růst, konstatuje autor analýzy.
Nálady se mění
Od začátku války se Národní demokratický institut ptal Ukrajinců, jestli by se jejich země měla zapojit do jednání s Ruskem a pokusit se dosáhnout míru. Skoro 60 procent dotázaných odpovídalo kladně už v květnu 2022, po několika měsících války. V srpnu téhož roku se patrně v důsledku hromadících ruských útoků a údajných válečných zločinů nálada obrátila.
9:13
Milion dělostřeleckých granátů do března na Ukrajinu doputuje, myslí si premiérův poradce Pojar
Číst článek
Za současného stavu je většina Ukrajinců proti snahám o jednání s Ruskem. Takové rozhovory ale nejsou ani na pořadu dne. V současné válečné atmosféře se zdá, že snaha o mírová jednání s Ruskem Vladimira Putina v době, kdy prohlubuje militarizaci státu, ekonomiky a společnosti, je předem prohraný boj.
Akademické výzkumy založené převážně na zkušenostech ze Spojených států od druhé světové války naznačují, že s rostoucím počtem obětí klesá podpora veřejnosti pro válku. Zdá se ale, že obranné války jsou odlišné a veřejnost v nich více toleruje ztráty, protože konflikt je vnímán jako nezbytný a spravedlivý.
Válka bude pokračovat
Od počátku války se mezi Ukrajinci provádí také průzkumy, které mají zjistit, co by byli ochotní obětovat za mír. Ukazuje se, že převládají nálady proti územním ústupkům za okamžitý mír.
Ukrajinci jsou pochopitelně rozděleni v názoru na to, co by mělo být upřednostněno: zachování území, nebo lidských životů. Záleží také na válečných zkušenostech. Dřívější výzkumy naznačily, že ti, kdo jsou válkou nejvíce postiženi a obávají se o svou bezprostřední bezpečnost, dávají častěji přednost příměří.
Zelenskyj navštívil vojáky na frontě a předal jim medaile. Chtěl ‚podpořit bojovníky a ocenit je‘
Číst článek
Ukrajinci si nemyslí, že konflikt v dohledné době skončí, 43 procent z nich má za to, že válka bude pokračovat nejméně dalších dvanáct měsíců. V květnu 2022, ještě každý čtvrtý Ukrajinec věřil, že do tří měsíců bude po všem. Loni v listopadu si to myslela už jen tři procenta dotázaných.
Únava z války na Ukrajině mezi západními spojenci roste, nikdo ale není válkou unavený víc než Ukrajinci. Náklady, které platí občané napadené země, jsou obrovské – ať už v podobě ztracených životů, zničených domovů, otráveného životního prostředí, nebo ohrožené budoucnosti.
To se pak přirozeně projevuje i v průzkumech veřejného mínění. Stejně tak je ale patrná touha, aby ukrajinský válečný odpor něco znamenal, aby potvrdil nezávislost a územní celistvost Ukrajiny, uzavírá politický geograf Gerard Toal pro akademickou platformu.
Celý pořad Svět ve 20 minutách najdete v audiu výše.
