V EU berou ženy v průměru o 16 procent méně než muži. V Česku je rozdíl ještě větší
Ženy v EU berou za stejnou práci v průměru o 16 procent nižší mzdu než muži. To je takový rozdíl, jako kdyby ode dneška až do konce roku ženy pracovaly zadarmo. V Česku je nerovnost mezi ohodnocením mužů a žen ještě větší. Pomyslný bod, od kdy začaly oproti mužům v příjmech ztrácet, nastal pro Češky už před dvěma týdny. Zvlášť drtivě rozdíly dopadají na důchodkyně. Na nerovné odměňování upozorňuje den rovných platů.
V přeneseném slova smyslu od 2. listopadu ženy v EU pracují až do konce roku zdarma, protože v práci pobírají o 16 procent menší plat než muži. Den rovných platů je paralelou na den daňové svobody, kdy člověk od určitého data už nevydělává na zaplacení daní, ale takzvaně do své kapsy.
Ženy v EU berou za stejnou práci v průměru o 16 procent méně než muži. V Česku je to 22 procent
České ženy pracují zadarmo prakticky už 14 dní, protože platové rozdíly mezi ženami a muži jsou ještě větší, než je průměr EU. V České republice je to více než 22 procent.
Česko je tak třetí nejhorší zemí Evropské unie v rozdílech odměňování mužů a žen. Hůř než Češky jsou na tom podle Evropské komise (EK) už jen Rakušanky a Španělky. Pokud se odměna za stejnou práci mužů a žen bude sbližovat tak pomalu jako doposud, bude stejná až za 70 let.
Podle eurokomisařky Věry Jourové jsou výrazné rozdíly v odměnách u nás způsobené tím, že ženy mají větší zátěž, co se týče péče o členy rodiny, zejména děti.
„Proč je to u nás vyšší, si vysvětluju tím, že ženy zůstávají tradičně s dětmi déle doma. Není to žádná kritika, jsem sama matka, která byla krátce s dětmi doma a lituji toho. Ale myslím si, že statistická odchylka od průměru v Evropě může být způsobená tím,“ popsala Jourová.
Někteří ministři členských států prý tvrdí, že ženy nepřispívají do daní a sociálního systému právě tím, že pečují o členy rodiny a děti:
Pomoc demografické křivce
„Já se vždycky poměrně dost zlobím a říkám: ‚Tak pojďme děti nacenit jako naturální plnění.‘ Samozřejmě tím, že máme děti, napomáháme demografické křivce, která jde v Evropě špatným směrem, takže si myslím, že by to společnosti měly více oceňovat,“ vysvětlila.
Podle Kláry Cozlové z Gender Studies však legislativa v Česku pomáhá tomu, aby rovné odměňování bylo, protože opak považuje za diskriminační.
„Druhá otázka je, jakým způsobem se právo vymáhá. Z našeho pohledu je to právě otázka práva, role kontrolní a zastupitelské moci. To znamená například inspektorátu práce a soudů,“ popsala Cozlová a dodala:
„Nedílnou součást mají i jednotlivci, zaměstnankyně a zaměstnanci, ale také zaměstnavatelé, kteří by ve svém zájmu tuto agendu měli sledovat a uplatňovat rovné odměňování.“
Nabídka jeslí a mateřských škol
Důvodů, proč existují takové rozdíly mezi odměnami žen a mužů v Česku, je několik. Část z nich je kulturně podmíněná, s čímž se bojuje těžko. Zároveň ale existují faktory, se kterými něco dělat lze.
Jedním z nich je i fakt, že ženy jsou většinou s dětmi déle doma, což je brzdí v kariéře. EK proto doporučuje výrazně rozšířit nabídku jeslí a mateřských škol, která je v Česku nedostačující.
Další možností řešení nerovných odměn by mohly být takzvané kvóty na povinné zastoupení žen ve vedení velkých firem. Opatření nevynucuje skutečně 40procentní zastoupení žen, ale pouze to, aby byly funkce obsazovány za pomoci transparentních výběrových řízení.
Je možné, že už v prosinci bude mít Česko v rozhodování o kvótách zastoupení žen ve vedení velkých firem velkou úlohu. Jestliže Německo podle očekávání podpoří tento návrh, k jeho platnosti bude stačit už jen jeden hlas menší země, tedy například Česka. Ve vládě je ale zatím situace patová a návrh nemá podporu.
Dopad na důchodkyně
Věra Jourová na den platové rovnosti také zveřejnila údaje o dopadu nerovných odměn na důchodkyně v Česku. Ty mají dokonce o 40 procent nižší starobní penze.
K rozdílům v odměnách žen a mužů i k jejich dopadům na důchodkyně v Česku se vyjádřila eurokomisařka Věra Jourová
Zatímco 75 procent jich má důchod nižší než 11 tisíc korun, 75 procent jejich mužských protějšků naopak bere víc než 12 tisíc.
Podle Jourové se dá říct, že jsou seniorky potrestány za to, že se během života staraly o rodinu.
„Najednou je tam tento velký schodek a my se tady dnes vážně bavíme o tom, že je tady chudoba žen na penzi. To si myslím, že je velké politikum, kterým by se ministři měli zabývat,“ okomentovala.
Jourová také uvedla, že statistiky napovídají tomu, že starobní penzistky patří mezi nejohroženější sociální skupiny vzhledem k chudobě.
„Ještě jako ministryně pro místní rozvoj jsem se zabývala otázkami bydlení. Tam byla velmi varovná čísla, že třeba ženy seniorky, které ovdověly, těžko táhnou bydlení v Praze a jistě i v jiných metropolích.“
„Mělo se za to, že rozumný výdaj na bydlení je kolem 35 procent příjmů, a ženy seniorky žijící v Praze, tam máme daleko vyšší čísla, kdy se opravdu musíme zamyslet nad tím, kde berou peníze na jídlo a na normální důstojný život,“ dodala eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů Věra Jourová.
