V USA po deseti letech překreslují volební okrsky. Těžit z toho můžou hlavně republikáni

Za necelých deset měsíců půjdou Američané znovu k volbám, těm kongresovým i guvernérským. Ale zatím není vůbec jisté, jak přesně bude hlasování vypadat. Do své závěrečné fáze vstupuje jak souboj o podobu amerických volebních zákonů, tak o podobu volebních obvodů. Ty se aktuálně po deseti letech překreslují. Už teď se tak částečně rozhoduje o tom, kudy se budou Spojené státy v budoucnu ubírat.

Washington Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Američané volí prezidenta.

Demokrati chtějí prosadit novou volební legislativu na federální úrovni, kterou pro změnu kritizují a blokují republikáni. Upravovala by také překreslování volebních map (ilustrační foto) | Foto: Eduardo Munoz | Zdroj: Reuters

Prezident Joe Biden v úterý v Georgii kritizoval tamní nový volební zákon, kterým republikáni kromě jiných omezení zavedli zákaz poskytování jídla a pití lidem ve frontách u volebních místností.

Podobných zákonů, podle republikánů na ochranu regulérnosti voleb, teď vznikají po Spojených státech desítky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Demokraté v USA chtějí novou volební legislativu na federální úrovni, vadí jim i překreslování obvodů. Více si poslechněte v reportáži zpravodaje Českého rozhlasu v USA Jana Kaliby

Demokrati tomu chtějí čelit prosazením nové volební legislativy na federální úrovni, kterou pro změnu kritizují a blokují republikáni. Upravovala by také překreslování volebních map. To se ve Spojených státech děje po každém sčítání lidu. Problém je, jakým způsobem.

„Ve většině amerických států určují hranice volebních obvodů samotní zákonodárci. To vytváří obrovský konflikt zájmů, protože kreslí hranice svých vlastních obvodů. Takže často vidíme, jak si tím strana, která je zrovna u moci, snaží tu moc ochránit nebo upevnit,“ říká Radiožurnálu profesorka Rebecca Greenová, specialistka na volební právo z vysoké školy ve Williamsburgu ve Virginii.

3:12

‚Nic se nenašlo, protože se nevyšetřovalo.‘ I po roce třetina Američanů věří tvrzení o ukradených volbách

Číst článek

Kritici rádi používají bonmot, že politici si takto vybírají voliče, místo aby to bylo naopak. V praxi někdy vznikají velmi bizarní tvary volebních obvodů propojující vzdálená místa tak, aby celkové rozložení voličů vyhovovalo straně, která v daném státě vládne.

Ta může jen překreslením mapy získat více zákonodárců ve svém státě i federálně ve Sněmovně reprezentantů, případně je mít jistější. Takto lze cíleně omezovat politickou reprezentaci určitých skupin obyvatel a udržovat si moc i z pozice menšiny nebo výraznou moc z pozice těsné většiny.

„Můžete se podívat na státy jako Wisconsin, kde většina voličů hlasuje spíš pro demokraty, ale tamní republikány ovládaný zákonodárný sbor dokáže udržovat svou moc velmi chytrým rýsováním hranic volebních obvodů. Tohle patří k největším problémům co do základní férovosti navrhování hranic obvodů,“ popisuje Greenová.

Dělají to tak obě strany. Teď republikáni v Texasu, Ohiu nebo Severní Karolíně a demokrati v Illinois nebo Marylandu. A mnoho návrhů nových map končí u soudu.

Výhoda pro republikány

Ovšem stejně jako při posledním překreslování před deseti lety, i teď z toho mohou těžit hlavně republikáni.

Jednak díky ziskům v posledních volbách a své nadvládě nad zákonodárnými sbory ve většině států. A jednak díky tomu, že volební obvody ve velkých demokraty ovládaných státech jako Kalifornie nebo New York už navrhují nezávislé komise, a nikoli politici.

Jejich takzvaný gerrymandering, jak se manipulativnímu překreslování map říká, pak podle profesorky Greenové přispívá i k polarizaci americké společnosti.

Texaský parlament schválil volební restrikce. Kritikům vadí, že ztíží hlasování i zástupcům menšin

Číst článek

„Vede to k méně konkurenčním volebním obvodům. V takových obvodech se pak víc daří kandidátům, kteří tíhnou spíš k extrémům než k politickému středu. Rozdělování společnosti to tedy podle mě přiživuje, i když je to komplikovanější a překreslování map zdaleka není jediným důvodem polarizace. Z našeho volebního systému k ní podle mě ještě víc přispívá systém primárek. Je nešťastné, že nemáme poměrný zastupitelský systém,“ vysvětluje Greenová.

Systém primárek je také do značné míry důvodem, proč si Donald Trump i rok po odchodu z Bílého domu při své popularitě mezi specifickou částí voličů stále udržuje tak silný vliv v Republikánské straně a usiluje o to, aby se po letošních volbách dostalo do Kongresu co nejvíc jemu loajálních republikánů.

Těm teď v opozici hraje před volbami do karet mnoho věcí zároveň – kromě překreslování volebních obvodů a různých krizí, které za vlády demokratů Američané pociťují, také to, že desítky demokratů plánují z politiky odejít a své křeslo už v Kongresu neobhajovat.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme