Jenom zbraněmi se válka nevyřeší. Rusko a USA spolu musí mluvit, vyzývají analytici v New York Times
Vývoj rusko-ukrajinské války ukazuje, že Západ nepřipustí porážku Ukrajiny. Prohrát ale nechce ani Rusko. Z toho plyne hrozba další eskalace konfliktu. V komentáři na stránkách amerického deníku New York Times před tím varují experti Samuel Charap z výzkumného institutu Rand Corporation a Jeremy Shapiro, vědecký ředitel panevropského think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy.
Během pěti měsíců od chvíle, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu, jí Spojené státy přislíbily vojenskou pomoc ve výši čtyřiadvaceti miliard dolarů. To je částka, která čtyřikrát převyšuje ukrajinské výdaje na obranu v loňském roce. Američtí partneři v Evropě i jinde přidali dalších dvanáct miliard dolarů.
Ani tyto obrovské částky ale nestačí k tomu, aby si Ukrajina mohla pořídit všechny zbraně, o které by stála. Nesoulad mezi tím, co by chtěla Ukrajina, a tím, co jsou její západní partneři ochotni poskytnout, odráží skutečnost, že západní představitelé musí vyhovět dvěma protichůdným požadavkům.
Na jednu stranu jsou odhodláni pomoci Kyjevu v obraně před ruskou agresí, na druhou stranu se ale také snaží zabránit tomu, aby konflikt přerostl ve válku supervelmocí.
Podpora ano, ale i jednání s Ruskem
Ke stupňování konfliktu už ale dochází, domnívají se Charap a Shapiro, i když je pořád omezen jen na Ukrajinu. Západ poskytuje napadené zemi stále výkonnější zbraně, kdežto Rusko působí čím dál tím větší zkázu.
Na zimu nebudou Ukrajinci připravení, čekejme další vlnu uprchlíků, říká humanitární pracovník
Číst článek
Dokud jsou obě strany odhodlané porazit tu druhou a neváhají kvůli tomu sahat hluboko do svých zbraňových rezerv, další eskalace se zdá být v podstatě nevyhnutelná.
Spojené státy a jejich spojenci by Ukrajině určitě měli dál poskytovat vojenský materiál, který země potřebuje, nepochybují autoři komentáře. Měli by ale také – v těsné součinnosti s Kyjevem – začít otvírat kanály pro komunikaci s Ruskem.
Cílem by podle amerických expertů mělo být uzavření příměří, i když se to z dnešního pohledu jeví jako těžko dosažitelná meta.
Zahájit jednání v době, kdy zuří boje, bude politicky riskantní a neobejde se to bez nemalého diplomatického úsilí, obzvláště vůči Ukrajině. Úspěch je navíc krajně nejistý.
Rozhovory ale můžou ukázat cestu ke kompromisu a pomoct najít únikovou cestu ze spirály. Jinak by válka mohla vést až k přímému konfliktu mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, obávají se Charap a Shapiro.
Nepřijatelná porážka, nepřijatelné vítězství
Problém není v tom, že by snad Západ neměl Ukrajině dodávat některé typy zbraní, jak se o tom někdy diskutuje. Podle expertů je to mnohem prozaičtější – pokud Západ poskytne Ukrajině takovou podporu, s jejíž pomocí by zastavila ruský postup, pro Moskvu to bude znamenat nepřijatelnou porážku. Stejně tak je pro Západ nepřijatelné vítězství Ruska.
Rusové obnovili přístup do Chersonu, posilují kontrolu nad obyvatelstvem okupovaných území
Číst článek
Pokud by Rusko na Ukrajině dál postupovalo, západní spojenci by poslali Ukrajině víc zbraní. Kdyby tato výzbroj ukrajinským silám umožnila situaci na frontě zvrátit, Moskvu by to pravděpodobně donutilo zdvojnásobit své úsilí.
V případě reálné hrozby porážky by pak Kreml mohl začít uvažovat o přímých útocích proti NATO. Jinými slovy řečeno zatím neexistuje žádné, oboustranně přijatelné východisko. Rozhovory by přinejmenším pomohly zjistit, jaké kompromisy by takové řešení umožnily.
Hlavním motorem eskalace je odhodlání jak Západu, tak Ruska udělat pro vítězství na Ukrajině cokoliv, co bude potřeba. Západní představitelé by si měli uvědomit, že jejich cíle jsou naprosto nekompatibilní s cíli Kremlu. Opatrnost při dávkování vojenské podporu Ukrajině je sice rozumná, ale nejspíš se mine účinkem.
Jak se dostat ze spirály
Jenom tím, že Ukrajině poskytneme víc a lepších zbraní, se pravděpodobně situaci vyřešit nepodaří. Je jasné, že západní zbraně umožnily ukrajinské armádě obstát na bojišti. Rusové ale už ukázali, že aby zvítězili nebo přinejmenším neprohráli, jsou ochotní nasadit jakékoliv množství zdrojů a nezastaví se před sebevětší zkázou.
Jsme svědky klasické spirály, ve které jedna strana cítí nutnost přidat ve chvíli, kdy začíná mít druhá strana navrch. Nejlepším způsobem, jak předejít tomu, aby se nám tato dynamika vymknula z rukou, je začít komunikovat dřív, než bude příliš pozdě, uzavírají svůj komentář na stránkách amerického deníku New York Times experti Samuel Charap a Jeremy Shapiro.
