Ruské ministerstvo tvrdí, že vyšetřování nedávných útoků na jeho území ukázalo, že „všechny stopy ohledně těchto zločinů vedou na Ukrajinu“.

Vedle březnového útoku v Krasnogorsku u Moskvy ruská diplomacie zmiňuje také bombový útok v kavárně v Petrohradu, při kterém zemřel proválečný bloger známý jako Vladlen Tatarskij, útoky na Krymský most spojující jižní Rusko s okupovaným ukrajinským poloostrovem, či útok, jehož obětí se stala dcera nacionalistického ideologa Alexandra Dugina Darja.

Kyjev popírá, že by se jakýmkoli způsobem podílel na teroristickém útoku na komplex Crocus City Hall u Moskvy, při kterém zahynulo 144 lidí a přes pět set bylo zraněno. Spojitost atentátu s Ukrajinou začali ruští představitelé včetně prezidenta Vladimira Putina naznačovat už krátce po útoku z 22. března.

Tento týden ruští vyšetřovatelé uvedli, že nalezli důkazy o finanční podpoře útočníkům ze strany „ukrajinských nacionalistů“. Ke střelbě a založení požáru se přihlásila teroristická organizace Islámský stát, kterou považuje za zodpovědnou i Bílý dům.

Cynická prohlášení

Moskva v neděli uvedla, že zaslala Kyjevu žádost o zadržení a vydání všech lidí, kteří se podíleli na zmíněných činech.

Na seznamu je podle prohlášení ruské diplomacie i šéf ukrajinské tajné služby SBU Maljuk, který se podle ruských úřadů přiznal ve vyjádřeních poskytnutých tisku k podílu na bombovém útoku na Krymský most v říjnu 2022. Rusko také tvrdí, že bude požadovat od Kyjeva odškodnění pro oběti útoků.

„Prohlášení o terorismu jsou mimořádně cynická vzhledem k tomu, že přicházejí od státu, který je sám teroristický,“ uvedla v reakci ukrajinská tajná služba SBU. Dodala, že prohlášení přišlo v den, kdy si Ukrajina připomíná druhé výročí osvobození Buče a dalších měst v okolí Kyjeva, které na počátku války v roce 2022 krátce okupovala ruská armáda.

Podle Kyjeva tam ruští vojáci spáchali válečné zločiny na civilním obyvatelstvu. „Ruské ministerstvo zahraničí zapomíná, že je to Putin, který figuruje na mezinárodním seznamu hledaných osob,“ uvedla dále tajná služba. Na ruského prezidenta v souvislosti se zavlečením ukrajinských dětí do Ruska vydal v minulém roce zatykač Mezinárodní trestní soud v Haagu.

Západní tisk se domnívá, že se ukrajinské tajné služby mohly podílet na některých z útoků, které zmiňuje ruské ministerstvo zahraničí. V říjnu loňského roku deník The Washington Post například napsal s odkazem na své zdroje, že Ukrajina se podílela na útoku, jehož cílem měl být pravděpodobně Dugin a při kterém zemřela jeho dcera, či na útoku na Krymský most.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít