Syrský režim padl kvůli ekonomice, islamisté se z toho chtějí poučit, soudí Kocian z Člověka v tísni

Část Syřanů slaví pád režimu Bašára Asada. Věří, že skončila letitá diktatura a otevírá se šance vybudovat novou Sýrii. Světoví státníci připouštějí, že taková naděje je, zároveň ale upozorňují na velká rizika. „Ještě není konec, hlavně v kurdských oblastech na severovýchodě země panuje velmi napjatá situace,“ přitakává v pořadu Interview Plus Českého rozhlasu Plus regionální ředitel pro Blízký východ ze společnosti Člověk v tísni Tomáš Kocian.

Damašek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Víc než 13 let trvající válka dále prohloubila fragmentarizaci syrské společnosti. Na počátku všeho byly události arabského jara a nespokojenost s ekonomickou situací, postupně se ale konflikt transformoval v etnický a sektářský, až nakonec vyústil v zástupnou válku mezi velmocemi a regionálními mocnostmi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tomáš Kocian, regionální ředitel pro Blízký východ ze společnosti Člověk v tísni

„Co vím od kolegů, tak nyní panuje velká naděje, že se společnost dostane na cestu ke smíření. Teď vše překryl revoluční étos a nadšení, ale obávám se, že v příštích týdnech a měsících se začnou projevovat odlišné pohledy jednotlivých skupin obyvatel na to, jak má vypadat budoucnost Sýrie,“ poznamenává Kocian.

Kocian se zároveň neobává další velké migrační vlny, protože kdo mohl, tak již ze země odešel. Okolní státy Syřany nevítají, neboť mají vlastní velké problémy.

„Myslím, že ta velká víra v budoucnost naopak spoustu lidí povede zpátky. Ale nepočítal bych, že se bude vracet větší množství lidí, kteří se usadili v Evropě. Je to ale věštění z křišťálové koule,“ připouští Kocian.

Transformace teroristů

Člověk v tísni působí v severních oblastech Sýrie, které před 14 dny nekontrolovala vláda v Damašku. „Několikrát jsme žádali o to, abychom mohli působit na zbytku území, ale nebylo nám to dovoleno,“ popisuje Kocian s tím, že nyní je v plánu rozšíření činnosti do Damašku a na zbytek území.

Jen v provincii Idlib s 1,5 milionu původních obyvatel našly útočiště další 3 miliony vnitřních uprchlíků. „Bylo to jedno velké kempoviště, ti lidé neměli žádné pracovní příležitosti nebo zdroje obživy. Byli závislí na pomoci, snažili jsme se jim pomoci postavit se na vlastní nohy,“ dodává Kocian.

Po změně režimu v Sýrii jsou v ohrožení Kurdové a ženy. Být uprchlicí, nevracím se, říká Klicperová

Číst článek

Právě Idlib byl baštou hnutí Haját Tahrír al-Šám, které stálo v čele povstalecké ofenzívy, jež vyústila v pád Asadova režimu.

„Nebylo to tak, že tam měli jednoznačnou podporu, velmi často se proti nim demonstrovalo. Oni se teď pravděpodobně budou tvářit jako konstruktivní, tolerantní a otevřená opozice, ale posledních pět let jejich vlády v Idlibu k tomu mělo daleko,“ zdůrazňuje Kocian.

Podle Kociana zde docházelo k talibanizaci společnosti, byla potlačována práva žen a nesměla existovat opozice. Nyní je ale šance, že by skupina, kterou řada států i Evropská unie vede na seznamu teroristů, mohla alespoň navenek opustit totalitní islamistickou ideologii. Naznačují to poslední vystoupení jejího vůdce Muhammada al-Džawláního.

„Uvědomuje si, že jednou z hlavních příčin pádu režimu byla ekonomika. Lidé byli na dně, což podrývalo jejich loajalitu. Ví, že Sýrie musí být otevřená přílivu cizích peněz, proto se budou snažit budovat zdání ne snad demokracie, ale pluralitní společnosti,“ uzavírá Kocian.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme