Německo je zemí včerejška. Motorem evropského růstu bude střední a východní Evropa
Německo mělo po ruské agresi na Ukrajině historickou šanci převzít vůdčí roli v Evropě, Berlín toho ale nevyužil. Prázdné místo v novodobých dějinách naopak vyplňují státy střední a východní Evropy, které se stávají novým centrem kontinentu. Jak ve svém komentáři píše německý list Die Welt, vedle ztráty moci bude mít nečinnost Berlína následky také pro hospodářství a blahobyt celé republiky.
Estonská premiérka Kaja Kallasová představuje budoucnost Evropy v očích mnohých uživatelů sociálních sítí, kteří sdílejí společnou fotografii političky s předsedkyní finské vlády Sannou Marinovou.
Vedle obrázku umisťují také fotografii bývalé německé kancléřky Angely Merkelové s titulkem Evropská minulost?
Podle německého deníku je zřejmé, že od únorové invaze Ruska na Ukrajinu probíhá v Evropě přeskupování pořádku a centrum Evropské unie se přesouvá na Východ.
Není to přitom vidět jen na masivní vojenské podpoře Ukrajiny ze strany Polska, Česka nebo Estonska nebo na tom, že právě jejich regiony poskytly útočiště velké části ze sedmi milionů ukrajinských uprchlíků.
„Polsko je hlavním uzlem v dodávkách zbraní na Ukrajinu.“
Ze zastaralého německého pohledu jde přitom o „mezistáty“, které se nacházejí kdesi mezi Německem, Rakouskem a Ruskem a kterým se dlouhodobě nevěnovala pozornost.
Teď se zvedly a udávají tempo evropské sankční politice vůči Rusku. O přísnějších trestech pro Moskvu se nejprve rozhoduje v Tallinnu a ve Varšavě, až poté se připojuje Berlín.
Slovensko, Rumunsko nebo Polsko, jejichž četná varování před Ruskem Brusel dlouho považoval za hysterii, se proměnily ve frontové státy.
Slovensko brání východní křídlo NATO
Zejména Polsko se stalo nepostradatelným uzlem v dodávkách zbraní na Ukrajinu a také zemí, která v rámci NATO nejvíce zbrojí.
Také pobaltské republiky a Slovensko ukazují trvalé odhodlání v obraně východního křídla Aliance. Očekávají, že Moskva zůstane vůči Evropě nepřátelská i poté, co zbraně na Ukrajině utichnou.
Dělící linie nových bloků totiž nepovede jako po 2. světové válce na hranicích Německa, ale právě skrz střední a východní Evropu, domnívá se autor článku.
Z pohledu Spojených států se proto význam střední a východní Evropy zvyšuje a regiony získávají na bezpečnostně-politickém významu, zatímco Německo ztrácí.
Unijní státy hledají recept na energetickou krizi. ‚Gang patnácti‘ narazil u německo-nizozemského tandemu
Číst článek
Na německou politickou scénu může tato změna dělat revoluční dojem, ale zahraniční komentátoři ji vnímají jen jako opožděné přizpůsobení se standardům NATO.
Důvěra v Německo u jeho partnerů utrpěla škody. Zatím je nelze zřetelně vidět, ale na postavení Berlína se odrazí, nepochybuje komentátor.
Obraz Německa jakožto nejistého střelce nebude snadné setřást a dá se čekat, že povede k hospodářským otřesům.
Pro Berlín je důležité, aby ho východoevropské země považovaly za spolehlivého spojence. Východní státy Unie jsou totiž pro Německo ekonomicky důležitější než Čína – i takové Polsko je jeho čtvrtým největším obchodním partnerem.
Region střední a východní Evropy mnozí odborníci označují jako možný budoucí motor evropského růstu.
„O budoucnosti Evropy se rozhoduje právě dnes. Kde bude centrum a kde periferie.“
Klíčové přitom je, že kvůli napětí mezi Washingtonem a Pekingem mnoho evropských a amerických firem omezuje činnost v Číně nebo se k tomu v příštích letech chystají. Středem pozornosti se pak vzhledem ke své poloze a kvalifikovaným pracovníkům může stát právě střední a východní Evropa.
Přestože se Ukrajina brzy členem Unie asi nestane, týká se přeskupení i jí, protože je pravděpodobné, že Kyjev své vazby na Brusel v budoucnosti upevní.
Spolupráce by se mohla týkat přeshraniční dopravy, energetiky a investic do železnice, silnic a mnoha dalších odvětví. Některé projekty už začaly.
Evropa se začala rychle měnit
V prostoru střední a východní Evropy žije kolem 150 milionů lidí, a jak říká polský ekonom Marcin Kedzierski – vážnou politickou a hospodářskou konkurenci dominantnímu německo-francouzskému tandemu dělá už dnes.
I ti, kteří Kedzierského tezi o konkurenci mezi východními a západními členy Unie nevěří, musejí podle Die Welt uznat, že se Evropa mění radikálněji než v předchozích desetiletích.
Nejde ovšem jen o ztrátu důvěry východní části Unie v kroky Berlína. Pokud ceny energií zase neklesnou, hrozí Německu další nebezpečí.
Společnosti jako Google, Tesla nebo i domácí Volkswagen nebudou mít v zemi, kde je elektřina příliš drahá, důvod vytvářet pracovní místa.
Německá vláda očekává v nadcházejícím roce hospodářskou recesi. HDP klesne o 0,4 procenta
Číst článek
Bylo by ale přehnané popisovat země střední a východní Evropy jako vzorné. Tyto regiony se stávají centrem spíše nevyhnutelně. Na prvním místě je sice válka na Ukrajině, ale za pozornost stojí také migrace.
Velké množství uprchlíků směřujících do Německa v současnosti proudí balkánskou trasou přes Slovensko a Česko. Ani na polsko-běloruské hranici se situace neuklidnila.
A k tomu si Polsko a Maďarsko musí vyřešit krizi právního státu. Situace v těchto dvou zemích ukazuje, že být v centru pozornosti nutně neznamená být příkladem pro ostatní.
Ale bez ohledu na všechna negativa, právě dnes se rozhoduje, kde se v budoucnosti bude nacházet centrum a kde periferie Evropy. A také se zdá, že nám budoucnost přinese ještě několik překvapení, uzavírá komentář německý list Die Welt.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Tea Veseláková a Jakub Rerich.
