Zuzana Čaputová o vítězném prvním kole prezidentských voleb: Je to generační vzkaz o změnách
Pětačtyřicetiletá právnička potvrdila roli favoritky prvního kola prezidentských voleb na Slovensku. Hlas jí dalo 40 procent těch, kteří v sobotu přišli volit. Úspěch prozápadních kandidátů označila Zuzana Čaputová za dobrou zprávu o tom, že Slovensko se cítí být víc součástí Evropské unie. „Může to být i vzkazem od slovenského voliče, že tato orientace je něco, v čem máme setrvat,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál.
Podpořilo vás 40 procent Slováků, jaké pocity to ve vás vzbuzuje?
Je to překvapení, které zatím nestíhám úplně zpracovat. Je to velmi milé, velmi povzbudivé. Zároveň je to obrovská míra odpovědnosti, kterou cítím, protože je to velký závazek, který – zatím mluvíme jen o prvním kole voleb – do mě lidé vkládají.
Prezidentské volby na Slovensku: Kisku vystřídá právnička Čaputová, nebo eurokomisař Šefčovič
Číst článek
Tu naději a poselství vnímám jako velmi silné. Vnímám to jako velkou poptávku po změně. Slovensko je dobrou, úspěšnou zemí. Mnoho věcí tu funguje, ale jsou i věci, které možná brzdí náš potenciál. A tak vnímám ten vzkaz o 40 procentech.
Marian Kotleba a Štefan Harabin dohromady získali 25 procent hlasů. Jak chcete jejich voliče oslovit ve druhém kole?
To, co si umím představit, je, že mezi jejich a mým vnímáním situace na Slovensku můžou být styčné plochy. Je to právě spíše v rovině příčin než v rovině řešení. Vím, že to jsou lidé, kteří jsou převážně nespokojeni se současným stavem věcí. Že jsou frustrovaní, zklamaní z dosavadní politické reprezentace.
Mojí snahou je nabídnout i těmto lidem jistou míru důvěry, kterou do mě můžou vložit s tím, že prezident samozřejmě nemůže změnit Slovensko, ale může přizvat lidi, může být lídrem změny. Tím, kdo se snaží mírnit konflikty, které jsou v politickém prostoru vyhrocené. Možná ten pocit nespokojenosti souvisí s tématy, jimž se věnuji - tedy spravedlnosti a férovosti fungování země. Možná můžou být tím, na co i voliči těchto dvou pánů můžou slyšet.
(Rozhovor pokračuje pod grafem.)
S Marošem Šefčovičem jste oba prozápadní kandidáti, proevropsky orientovaní. V čem je mezi vámi dvěma hlavní rozdíl?
Maroše Šefčoviče spíš vnímám jako představitele kontinuity toho, co na Slovensku je. Souvisí to přímo i nepřímo s tím, že je nominantem strany Smer, která tu poměrně dlouho vládne. Já jsem - i v očích voličů - spíš představitelkou jisté změny, možná i jiné politické kultury a jiné politické komunikace. Takže tohle je možná, zjednodušeně řečeno, ten hlavní rozdíl.
Dá se druhé kolo voleb brát jako referendum o expremiérovi Robertu Ficovi, nebo Smeru obecně?
Asi by to bylo trochu zjednodušující, já to opravdu vnímám trochu šířeji. Bude to i zpětná vazba vládní koalici anebo Smeru, ale abych byla férová: je to spíš širší a politický generační vzkaz o změnách, které je potřeba na Slovensku udělat a dotáhnout. Týkají se věcí, jako jsou vyvozování odpovědnosti vůči veřejným činitelům, zneužívání moci, korupce a jiné negativní jevy, které tu máme.
„Pravděpodobně je to zároveň dobrá zpráva o tom, že Slovensko se cítí být víc součástí Evropské unie.“
Zuzana Čaputová
Maroš Šefčovič se v povolebním projevu poměrně kriticky vyjádřil k části vaší kampaně. Sám se označil za někoho, kdo se zajímá o životy starších lidí. A vy se tomu údajně příliš nevěnujete. Jak na taková slova reagujete?
Respektuji to jako jeho názor. Vím, že se každý zabýváme nějakými tématy. Témata, která mám ve volebním programu já, jsou ta, jichž jsem se v minulosti profesně dotýkala. Téma seniorů jsem měla, když jsem pracovala v městské samosprávě a kromě jiného jsem se věnovala týraným zneužívaným, zanedbávaným dětem v jiných projektech a přes jinou činnost. Potom jsem se jako právnička víc věnovala tématu životního prostředí.
Mám rodiče v tomto věku, měla jsem prarodiče... Pohybuju se v prostředí lidí, kteří vnímají, že je to problém. Jsme třetí nejrychleji stárnoucí populací v Evropě, což má samozřejmě ekonomické, sociální i jiné souvislosti. Na takové útoky a zpochybňování reagovat nebudu a budu se snažit konstruktivně vysvětlovat agendu, kterou zastupuji.
Skutečně odráží proevropská a prozápadní orientace a výsledky vás a pana Šefčoviče názory všech Slováků?
Zdá se, že odráží názory opravdu většiny. Pravděpodobně je to zároveň dobrá zpráva o tom, že se Slovensko cítí být víc součástí Evropské unie. Vyplývá to i z nedávného průzkumu veřejného mínění, který proběhl u obyvatel všech států Evropské unie – my jsme v současnosti na historickém maximu, pokud jde o spokojenost z hlediska přínosů členství v EU.
Míra důvěry je paradoxně velmi vysoká, navzdory tomu, že se v různých zemích Evropy ozývají a nabírají na síle strany, které mají opačnou tendenci. Jelikož jsme s panem Šefčovičem na prvních příčkách - a oba dva jsme jasně proevropští kandidáti -, může to být i vzkazem od slovenských voličů, že tato orientace je něco, v čem máme setrvat.
Zuzana Čaputová
