,Kampaň k získání spolupracovníků.‘ Ruský špion ve Francii předstíral, že je Čech hledající doučování
Ruský špion se ve Francii vydával za českého konzultanta, aby získal ke spolupráci nadějné inženýry. Informoval o tom deník Le Monde. Podle něj ruští agenti na francouzském inzertním serveru vyhledávali perspektivní studenty a absolventy prestižních škol, kteří nabízeli doučování. Postupně se z nich snažili vylákat citlivé informace o výzkumu, technologických inovacích nebo politice.
„Ukázalo se, že ruská zpravodajská služba SVR vedla masivní systematickou kampaň k získání nových spolupracovníků. Využívala přitom inzertní internetové stránky. Mezi nimi i nejznámější francouzský inzertní server Leboncoin. Strategie ruských špionů spočívala v tom, že odpovídali na nabídky doučování matematiky, francouzštiny, jazyků nebo ekonomie,“ popsal Českému rozhlasu novinář deníku Le Monde Jacques Follorou, který rozkryl taktiku ruských špionů.
„Při hodinách se představovali jako zaměstnanci ruské ambasády ve Francii nebo využívali falešnou identitu a vydávali se například za Čechy,“ dodává Follorou.
Před dvěma lety se za českého konzultanta vydával ruský agent Valentin Vladimirovič Zacharov. Podle bývalého pracovníka francouzské tajné služby DGSE Pierra Martineta se jako Čech představoval proto, aby nevzbuzoval tolik pochybností.
„Chtěl tak snadněji proniknout do společnosti. Je to jedna ze strategií, že si špioni zvolí národnost bezrizikové nebo přátelské země,“ vysvětluje Follorou.
Zacharov byl příslušník ruské zpravodajské služby SVR. Na internetu odpověděl na inzerát na doučování matematiky, který zveřejnil mladý odborník na umělou inteligenci v napůl civilní a napůl vojenské společnosti.
Ruská špionka byla tajemnicí klubu důstojníků NATO. Aspoň s jedním z nich měla milostný poměr
Číst článek
„Všechno začalo úplně normálně a neškodně. Zacharov předstíral, že potřebuje hodiny matematiky. Doučoval ho mladý inženýr. Zacharov po něm postupně chtěl informace z odvětví umělé inteligence, kterému se jeho učitel věnoval. A v další fázi požadoval i zprávy o společnosti, ve které pracoval – o jejím vedení i vnitřní struktuře,“ říká Follorou.
Ruský špion se s mladým francouzským inženýrem setkával několik měsíců. Večerní hodiny matematiky měli obvykle jednou za tři týdny v pařížských restauracích. Podniky střídali, další hodiny domlouvali přímo na schůzkách.
Zacharov po sobě nechtěl nechat elektronické stopy. Za setkání platil v hotovosti několik set eur. Tyto peníze ruská rozvědka vnímala jako investici do budoucna.
Tvárné cíle
„Tyto cíle si vybírali z toho důvodu, že jsou tvárnější a je jednodušší je přesvědčit ke spolupráci. Cílili na mladé absolventy prestižních škol z moderních technologických nebo ekonomických oborů, kteří jim mohli posloužit ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu,“ vysvětluje bývalý člen francouzské tajné služby Pierre Martinet.
Martinet o svém působení v tajných službách nedávno napsal novou knihu s názvem „Rukojmí“. Francouzští agenti nakonec ruského špiona, který se vydával, za českého konzultanta, odhalili. Upozornil na něj francouzský inženýr, který ho doučoval matematiku.
„Začal mít pochybnosti a dal o tom vědět vedení společnosti, které upozornilo tajné služby. Francouzská kontrarozvědka nejdřív ruského špiona sledovala. Zasáhla zrovna v momentě, kdy Zacharov předával svému učiteli peníze v obálce. Nejdřív popíral, že je ruským špionem. Pak ale využil svou diplomatickou imunitu,“ říká novinář Follorou.
Francouzské úřady podle Jacquese Folloroua vyhostili Zacharova v listopadu r. 2020. Ministerstvo vnitra zaznamenalo dvanáct podobných pokusů o získání citlivých informací.
Další ruští špioni oslovili absolventy prestižních vysokých škol nebo parlamentní spolupracovníkovi a požadovali po nich informace z domácí i zahraniční politiky, z projektu plynovodu Nord Stream 2 nebo z francouzského startupového prostředí.
