Nádherné, spektakulární fiasko. Nový film Francise Forda Coppoly je velikášský spíš než velký
Nejdiskutovanějším filmem letošního ročníku canneského festivalu je překvapivě novinka slavného amerického režiséra Francise Forda Coppoly. Ohledně chaotického Megalopolisu padají superlativy všeho druhu.
Režisér, scenárista a producent Coppola má za sebou snímky jako Apokalypsa, Kmotr nebo Rozhovor, které patří ke kánonu americké i světové kinematografie. A taky úspěšnou vinařskou kariéru. Část vinic musel před lety prodat, aby financoval svůj nový film Megalopolis.
Nápad na něj rozvíjel od začátku 80. let minulého století. Připravoval ho tedy s přestávkami čtyři dekády. Teď ho přivezl do Cannes, kde se stal zatím nejkontroverznějším a nejdiskutovanějším dílem.
Oscarový režisér Francis Ford Coppola měl snímek Megalopolis v hlavě čtyři desítky let. Poslechněte si recenzi Pavla Sladkého
Pro Coppolu dlouhé, komplikované a kontroverzní projekty nejsou ničím novým, přesto svou novinkou dokázal mnohé zaskočit. Snímek, natočený v New Yorku, se odehrává v Novém Římě, který je před svým pádem. Starosta Cicero (hraje ho Giancarlo Esposito) zdědil městskou kasu s velkými dluhy a za bučení občanů při takřka každém veřejném vystoupení se snaží zalepit rozpočet výstavbou kasinové zábavní čtvrti.
Architekt, umělecký vizionář a držitel Nobelovy ceny za revoluční organický stavební materiál Cesar Catalina (Adam Driver) má jinou představu. Chce město budoucnosti. (To se vyznačuje biologickým tvaroslovím a jezdícími eskalátorovými plochami.) Střetají se v dramatu, které je filmem o politice, lásce, vizionáři a čase. Ten má podobu všudypřítomného zlatavého světla.
Ve vedlejších rolích se objeví Shia LaBeouf jako populistický politik a závistník, Dustin Hoffman jako starostův podporovatel anebo Nathalie Emmanuel, představující starostovu dceru Julii, která se do Cesara Cataliny zamiluje.
Coppola dost svévolně nakládá s antickými odkazy, aby vytvořil paralelu mezi současnou Amerikou a Římem na konci své slávy. Nad městem několikrát přelétne sovětská kosmická loď, vizionáři řeční o svém vizionářství a dokážou zastavit čas. Postupně se řeší několik zápletek skandálního charakteru. A snímek dokonce během canneských projekcí obsahoval živou interakci s natočeným obrazem na pódiu. Jeho hlavním tématem je ale čas.
Vývoj Megalopolis vykazuje značné mezery v návaznostech a působí dojmem, že se sotva drží pohromadě. Každý z herců hraje dost odlišným způsobem z hlediska mimiky, intenzity i celkového fyzického projevu. Film trvá dvě hodiny a 18 minut. „Nejšílenější věc, co jsem kdy viděl,“ napsal jeden z kritiků.
Největší hvězdy dneška jsou ženy – a Tom Cruise, říká herecká legenda Meryl Streepová
Číst článek
Snímek je nepokrytě osobní, ale zároveň velikášský. Na projekcích během festivalu vzbuzoval smích i nevěřícné kroutění hlavou. Podle některých je to „delirický sen, který ale může inspirovat kinematografii budoucnosti“, podle jiných zase šílený a podmanivý.
Problém s tím je ale ten, že Megalopolis nechce varovat nebo měnit svět, chce jen oslavovat vlastní myslitelský pokus o to. A ten se sám o sobě rozpadá na části, z nichž některé by samy o sobě měly relevanci, akorát v jiném kontextu a rozvinuté.
Jestli se Megalopolis dostane do českých kin, je zatím otázkou. Diskuze kolem jeho canneské premiéry z něj udělaly tak trochu „must-see“ záležitost. Zda si budeme časem pamatovat víc celou vyhrocenou debatu kolem premiéry, nebo film samotný, se teprve uvidí.
Coppola byl mezitím obviněn ze sexuálního obtěžování komparzistek během natáčení. A nechal se slyšet, že rozhodně nekončí. Naopak už prý píše svůj další film.