Čtvrteční invazí na Ukrajinu Rusko započalo válku. Setkalo se s nečekaným odporem nejen Ukrajinců, ale také na mezinárodní scéně. Západní země postupují jednotně – Evropská unie, Velká Británie i Spojené státy uvalují na Kreml ekonomické sankce. Státy uzavírají své vzdušné prostory. Do izolace se nedostávají ale pouze politici a oligarchové. Omezení pociťují i ruští sportovci. Server iROZHLAS.cz přináší přehled protiruských restrikcí.

přehled Moskva 5:00 28. února 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ekonomické sankce

Opatření jsou navržena tak, aby ochromila ruskou ekonomiku a potrestala režim prezidenta Vladimira Putina za vojenskou akci. Evropská unie, Velká Británie, Spojené státy a Kanada již potřetí zvýšily sankce proti Rusku.

V neděli se kvůli dalšímu postupu sešli zástupci ministrů zahraničí. Nový balíček sankcí se zaměří nově i na běloruský režim Alexandra Lukašenka, který ruské armádě umožňuje útočit na Ukrajinu ze svého území, jak na tiskové konferenci připomněla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Jeho součástí je také vyloučení významných ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT či zákaz transakcí Ruské centrální banky. Na sankční seznam rovněž přibudou více než dvě desítky ruských představitelů či oligarchů. 

Bezprecedentním rozhodnutím, které země EU přijaly, je také financování zbraní pro Ukrajinu jakožto mimounijní stát.

Odpojení některých bank od mezibankovního systému SWIFT a další opatření proti ruské centrální bance nevyhnutelně povedou k pádu ruského rublu, uvádí americká televize CNN. Odstřižení od mezinárodních finančních trhů následně povede k neschopnosti Ruska splácet své závazky.

Strmý pád rublu se očekává hned v pondělí. Ruské akcie přitom padaly už ve čtvrtek, tedy bezprostředně po invazi na Ukrajinu. Hodnota akcií na burze v Moskvě tak klesla o více než 250 miliard dolarů, tedy v přepočtu 5,6 bilionu korun. Centrální banka zahájila intervenci na devizových trzích, aby propad kurzu rublu mírnila.

Ještě před ruskou invazí byl zastaven projekt Nord Stream 2. Německý kancléř Olaf Scholz tak reagoval na Putinovo uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny. Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu nebylo kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině možné, vysvětlil Scholz na tiskové konferenci.

Jednání o vízech

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce představil plán na jednání se svými protějšky ze zemí EU v Bruselu. Navrhl zastavení vydávání vstupních víz ruským občanům do zemí Schengenu. 

Česko přestane vydávat víza ruským občanům. Vláda schválila i 300 milionů na humanitární pomoc

Číst článek

Unie nicméně zatím pozastavení vydávání víz neschválila. Podle Rakušana na jednání EU ale další tři země na jednání přišly se stejným návrhem. Zástupci by se k návrhu měli vrátit v následujících dnech.

Vláda Petra Fialy (ODS) totiž na pátečním mimořádném jednání v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Plánuje navíc i revizi již vydaných pobytových víz Rusům žijících v Česku.

Vzdušný prostor

Evropské země také oznámily, že uzavřou svůj vzdušný prostor pro ruská letadla. Už minulý týden k tomu přistoupily Polsko, Česko, Bulharsko či Rumunsko. Ve čtvrtek, v den zahájení ruského útoku na Ukrajinu, zakázala Velká Británie s okamžitou platností přistávat strojům ruského Aeroflotu na svém území. Následně tamní ministr dopravy Grant Shapps oznámil, že zákaz se týká i ruských soukromých letounů.

V sobotu zapověděly ruským letadlům svůj vzdušný prostor Litva, Lotyšsko a Slovinsko. V neděli se připojily Rakousko, Německo, Francie, Itálie, Španělsko, severské země, Severní Makedonie, země Beneluxu či Kanada. Stejný krok má v plánu Estonsko. 

O celounijním zákazu v neděli večer jednali zástupci EU. A rozhodli uzavřít omezení uplatnit na všechna ruská letadla, včetně soukromých strojů oligarchů. 

Sportovní diskvalifikace

Opatření namířená proti Rusku se projevila také ve světě sportu. Mezinárodní olympijský výbor vyzval sportovní organizace, aby zrušily nebo přesunuly všechny akce plánované v Rusku a Bělorusku, zároveň přestaly používat vlajky a hymny těchto zemí.

Moskva podle výboru porušila olympijské příměří tím, že pouhé čtyři dny po závěrečném ceremoniálu zimních her v Pekingu napadla Ukrajinu.

Jedná se o třetí ruské porušení olympijského příměří za posledních 14 let. Poprvé se tak stalo během během letních olympijských her v Pekingu v roce 2008, kdy došlo k napadení Gruzie, ukrajinský poloostrov Krym pak Rusko anektovalo krátce po skončení zimních her v Soči v roce 2014.

Putinovi byl kvůli probíhající invazi pozastaven status čestného prezidenta Mezinárodní federace juda (IJF), a to „ve světle probíhající války na Ukrajině“. V čele organizace byl přitom od roku 2008.

Mezinárodní lyžařská federace pro změnu oznámila, že Rusko nebude tuto zimu hostit žádný ze závodů Světového poháru.

Výkonný výbor Norské lyžařské federace v sobotu uvedl, že si nepřeje, aby ruští sportovci startovali na nadcházejících závodech Světového poháru a mistrovství světa v Norsku. „Ruské porušování mezinárodního práva a útoky na ukrajinský lid vyžadují mezinárodní odsouzení a sankce,“ uvedla federace v prohlášení. „Vzkaz Norské lyžařské federace Rusku a ruským sportovcům je naprosto jasný: nestojíme o vaši účast,“ cituje jejich vyjádření France24.

Reakce NATO na Putinovo vyhrožování jadernými zbraněmi: Nepřijatelné. Rusku nikdy nic nehrozilo

Číst článek

V pátek byl Rusku odebrán status pořadatelské země finále fotbalové Ligy mistrů. Z Petrohradu bylo přesunuto do Paříže. UEFA dále oznámila, že ruské a ukrajinské kluby a národní týmy účastnící se mezinárodních soutěží musí hrát domácí zápasy na neutrálních místech „až do odvolání“.

Formule 1 v pátek vyhlásila, že ruší Velkou cenu Ruska v Soči, která se měla konat 25. září. Tlak na organizátory vzrostl poté, co úřadující šampion Max Verstappen a čtyřnásobný šampion Sebastian Vettel prohlásili, že do Soči nepojedou.

Také Mezinárodní tenisová federace zrušila na neurčito všechny akce konané v Rusku.

V neděli se kvůli situaci na Ukrajině sešli také zástupci českých sportovních svazů. Závěrem konference byla podle předsedy Národní sportovní agentury Filipa Neussera shoda, že se nebudou konat žádné reprezentační zápasy s Ruskem, jinak agentura zastaví financování reprezentace daného svazu, informoval na twitteru Neusser.

Dobrý přítel Trump

Zatímco západní země se rychle sjednotily v kritice Kremlu, spojenci Moskvy reagovali mírněji.

Putin ztratil podporu také někdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten přitom ještě ve středu (tedy krátce před ruskou invazí – pozn. red.) řekl, že Putinovo počínání je „geniální“.

„Putin prohlásí velkou část Ukrajiny za nezávislou. To je úžasné. A já říkám: ‚Jak chytré to je?‘ A on tam půjde a bude udržovat mír. To jsou ty nejsilnější mírové síly. Mohli bychom to využít na naší jižní hranici,“ řekl Trump s odkazem na Mexiko. Před volbami v roce 2016 zde totiž sliboval vystavět zeď, která by zabránila migraci.

Trump otočil. Na konferenci vpád Ruska na Ukrajinu odsoudil, Zelenskyj je podle něj odvážný

Číst článek

Za Trumpovy vlády by prý k invazi nedošlo, řekl v pořadu The Clay Travis & Buck Sexton Show. „Znal jsem Putina velmi dobře. Skvěle jsme spolu vycházeli. Měl jsem ho rád. On měl rád mě,“ popsal vzájemné vztahy.

O víkendu nicméně otočil a ruskou invazi odsoudil. Na konzervativní konferenci CPAC na Floridě uvedl, že se za Ukrajince modlí. Pochvalně se bývalý americký prezident naopak vyjádřil o ukrajinském prezidentovi Volodymyrovi Zelenském. Agentura Reuters v sobotu vyjádření označila za „ostrý názorový obrat“.

Politická (ne)podpora

Ještě před dny demonstrovaly dobré vztahy Rusko a Čína na olympijských hrách. „Čína podporuje Rusko ve snaze vyřešit ukrajinskou krizi prostřednictvím dialogu,“ citovala v pátek čínská televize CCTV prezidenta Si Ťin-pchinga, který rovněž vyzval všechny zúčastněné strany, aby opustily mentalitu studené války.

Sankce západu jsou podle prezidentů Ruska a Číny nepřijatelné, shodli se při telefonátu

Číst článek

Země prohlásila, že Moskvě neposkytne vojenskou podporu, ale nadále podporuje obchod, například ve čtvrtek zvýšila dovoz pšenice z Ruska. Al Džazíra to označila za ekonomické záchranné lano pro Putina. Čínský ministr zahraničí však v pátek zdůraznil, že je třeba respektovat suverenitu každé země, a vyzval strany, aby se vrátily k jednacímu stolu.

Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid v krátkém prohlášení odsoudil ruský krok jako „vážné porušení mezinárodního řádu“, ale zároveň zdůraznil „hluboké, dlouhodobé a dobré vztahy Izraele s Ruskem a Ukrajinou“.

Izraelský premiér Naftali Bennett se pak podle serveru The Times of Israel v neděli Putinovi nabídl jako prostředník pro jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se nechal slyšet, že vojenské akce Moskvy představují „těžkou ránu“ pro mír a stabilitu v regionu, a zopakoval, že Turecko „vyzývá k vyřešení problémů mezi Ruskem a Ukrajinou“. Úřady však zatím nepoužily slova „odsouzení“ nebo „invaze“, protože se snaží udržet dobré vztahy s oběma zeměmi, které spolu sousedí přes Černé moře.

Myanmarská vojenská junta v pátek prohlásila, že ruská invaze na Ukrajinu byla „oprávněná“. Také venezuelská vláda se postavila za Kreml a z „ukrajinské krize“ obvinila NATO a Spojené státy.

Představitelé Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu nevydali žádné oficiální prohlášení.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít