Nejen v Polsku panuje debata, jestli by členské země NATO neměly sestřelovat ruské rakety. Otázka nastala po incidentu s ruskou střelou, která v druhé polovině března narušila polský vzdušný prostor.
Rozkaz „alfa scramble“ dával Tomáš Sedmík už mnohokrát. Český podplukovník totiž třetím rokem slouží ve středisku vzdušných operací NATO v německém Uedemu.
Letoun RAF RC-135 Rivet Joint letěl 29. září 2022 na pozorovací misi nad Černým mořem v mezinárodním vzdušném prostoru. V jeden okamžik se k němu přiblížily dvě ruské stíhačky SU-27.
Starší stíhačky typu J-10 létaly spíš blíže čínskému pobřeží, zatímco stoje J-16, mnohem novější a mnohem vyspělejší stíhačky, doletěly až do oblasti na severovýchod od Prataských ostrovů.
„Úřad pro civilní letectví potvrzuje, že letecký dopravce Wizz Air od 14. března 2023 pozastavil všechny lety z mezinárodního letiště Kišiněv,“ uvedli ve zprávě.
Americké letectvo v uplynulých týdnech sestřelilo celkem čtyři neznámé objekty nad svým územím. Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na základní otázky, které se jich týkají.
„Kolikrát jsme slyšeli od ruských generálů a dalších představitelů, ať už armádních, nebo i civilních složek, že Moldavsko je dalším potenciálním cílem ruské agrese,“ říká analytik Pavel Havlíček.
Podle bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho se objekt nacházel ve výšce zhruba 12 tisíc metrů a mohl představovat nebezpečí pro civilní letadla. Trosky předmětu dopadly do amerických vod.
„Ministerstvo obrany ve spolupráci s odpovědnými strukturami země pozorně sleduje situaci v regionu a důrazně odsuzuje narušení vzdušného prostoru Moldavska,“ uvedlo moldavské ministerstvo obrany.
Podle pozorovatelů šlo ze strany Číny a Ruska o taktické vojenské cvičení, dodala agentura Yonhap. Jihokorejské vojenské letouny byly podle Soulu nasazeny v rámci taktického kroku kvůli možné nehodě.
Celý incident trval asi 90 minut. Britský průzkumný letoun Boeing RC-135 Rivet Joint prováděl rutinní hlídku nad Černým mořem, když jej začaly sledovat dva ruské bojové letouny SU-27.
Mezinárodní letecké dny SIAF proběhly na letecké základně Malacky - Kuchyňa. Slováci se zde také rozloučili se stíhačkami MiG-29, nahradí je americké letouny.
„Hlídky sil protivzdušné obrany zaznamenaly nad Barentsovým mořem neznámý vzdušný cíl, který se pohyboval směrem k ruské státní hranici,“ uvedlo ruské ministerstvo.
Tamní ministerstvo ministerstvo dopravy nicméně v prohlášení dodalo, že Tchaj-wan bude i nadále směřovat lety a lodě mimo oblast čínského vojenského cvičení u svého východního pobřeží.
O pomoc při střežení slovenského vzdušného prostoru Českou republiku požádal v červnu slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Podobná žádost směřovala i do Polska. Obě země výpomoc přislíbily.
Otevření vzdušného prostoru všem civilním dopravcům má přispět k „upevnění pozice království jako globálního uzlu spojujícího tři kontinenty a posílit mezinárodní leteckou propojenost“.
Premiér Petr Fiala také odhadl, že Parlament ratifikuje vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance na začátku podzimu. Brzy to očekává i slovenský premiér Eduard Heger ve své zemi.
Po ruské invazi na Ukrajinu začala Bratislava připravovat předčasné ukončení provozu bitevníků ruské výroby, zatímco objednané americké stíhačky země podle dostupných informací dostane až za dva roky.
Tchaj-wan vyslal do vzduchu své stíhací stroje, protože jeho vzdušný prostor narušilo 13 čínských letadel. Jde o další z incidentů, na něž Tchaj-wan poukazuje přes rok.
Vojenští experti vyzývají NATO k ustavení alespoň částečné bezletové zóny nad Ukrajinou, volá po tom i tamní prezident Volodymyr Zelenskyj. Co by to znamenalo pro další vývoj války?
„Jsme si vědomi toho, že let 111 společnosti Aeroflot porušil zákaz, který byl dnes vydán pro ruské lety využívající kanadský vzdušný prostor,“ uvedl v neděli pozdě večer na twitteru úřad.