Smetana: Rusko přišlo o klíčový vliv. Povstalci v Sýrii využili válku na Ukrajině i dění v Izraeli
Bez ohledu na to, jak to v Sýrii dopadne, platí, že ruský prezident Vladimir Putin v tomto případě prohrál, je přesvědčený analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Smetana. „Ať už bude budoucí syrský režim vypadat jakýmkoli způsobem, už to nebude pro Moskvu tak pevný spojenec, jako byl Bašár Asad,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus.
Bašár Asad se i s rodinou ukryl v Moskvě. Ta zdůvodnila jeho přijetí humanitárním účelem. „Je to poslední snaha Moskvy signalizovat, že alespoň v posledním momentu se o svého spojence zvládne postarat,“ vysvětluje.
Pro Putina šlo o důležitého spojence, přestože Asadův režim byl známý i tím, že používal proti vlastním lidem chemické zbraně. „OSN byla schopna identifikovat asi několik desítek incidentů, ve kterých byly s velkou precizností použity chemické zbraně vládními silami,“ upozorňuje analytik.
Rusko přesto mělo podle něj několik důvodů s Asadovým režimem spolupracovat a být s ním spojováno.
„Moskvě to umožnilo operovat v regionu. Byl to pro ně klíčový spojenec směrem k Blízkému východu,“ přibližuje Smetana s tím, že Sýrie byla pro Rusko vstupenkou především do Středomoří. „Rusové tam byli schopní fungovat na své základně, kterou jim Sýrie poskytla.“
„Zároveň byla tato oblast pro Rusko vstupenkou do Afriky pro jakékoliv možné operace. A také to byla vhodná pozice vzhledem k postavení jižního křídla Severoatlantické aliance v možném budoucím konfliktu.“
Ztráta klíčového vlivu
Moskva podle Smetany ztrácí klíčový vliv a také přichází o symbol, že Rusko není jen regionální mocnost, ale také globální hráč.
Asadův pád nastolil možnost návratů lidí do Sýrie, nestabilita ale může vést i k další migraci do Evropy
Číst článek
„Je jasné, že ať už bude budoucí syrský režim vypadat jakýmkoli způsobem, už to nebude pro Moskvu tak pevný spojenec, jako byl Bašár Asad. Na druhou stranu stále ještě není jasné, jaký bude osud klíčových základen. Moskva vyjednává s povstaleckými silami, zda a za jakých podmínek by byla schopna si přístup k nim ponechat,“ tvrdí.
Pokud by Rusko nebylo zaměstnáno válkou na Ukrajině, tak je podle Smetany možné si představit scénář, ve kterém by Putin vyslal více sil do Sýrie a pokusil se režim Bašára Asada zachránit. Je také možné, že by ani k žádnému povstání nedošlo.
„Právě válka na Ukrajině i to, co se děje mezi Izraelem, Gazou, Íránem a Hizballáhem, vytvořilo určité vakuum, kterého opozice v Sýrii bezesporu byla schopna využít,“ vysvětluje.
Jaderné zbraně
Smetana přitom soudí, že prohrávající Putin by pro Evropu mohl být ještě větším rizikem. Existuje totiž možnost, že by mohl sáhnout po jaderných zbraních. Podle analytika je tu ale celá řada kroků, které by Rusko podniklo ještě před tím, než by Putin zmáčkl pomyslné červené tlačítko.
Podzemní věznice Sajdnájá jako symbol krvavosti Asadova režimu. Syřané pátrají po příbuzných
Číst článek
„Rusko bude chtít být v mnohem vyšší pohotovosti. Také bychom viděli například přesun jaderných zbraní, které jsou uloženy v centrálních skladech,“ vysvětluje analytik.
„Pro Rusko by ale bylo velmi netypické, kdyby se najednou zničehonic rozhodlo použít jadernou zbraň proti Ukrajině. Není to vyloučené. Technicky to samozřejmě lze, ale zároveň to trochu postrádá strategickou logiku,“ uklidňuje zároveň analytik.
Rusko podle něj ví, že při použití jaderných zbraní proti Evropě by NATO reagovalo protiútokem.
„Obě dvě strany, to znamená NATO a Rusko, se drží v šachu tím, že každá strana může druhou zničit svým protiútokem. Nejsou schopny mu zabránit, ale jsou schopny ho vrátit takový způsobem, že to druhou stranu permanentně odstrašuje,“ uzavírá analytik.
Jak pravděpodobné je, že Putin na Sýrii a podporu Bašára Asada už neměl dost sil kvůli Ukrajině? Jak moc Asadův pád ublížil Putinovi na mezinárodní scéně? A je prohrávající Putin rizikovější než Putin s pevnými pozicemi? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus.
