Rusko podle šéfa NATO porušuje odzbrojovací dohodu řadu let. ‚Smlouva zastarala,‘ řekl v Moskvě
Ruská federace řadu let porušuje podmínky smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu a klíčová dohoda z roku 1987 tak nemůže být funkční. Novinářům to ve středu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že Spojené státy, které před několika dny oznámily záměr od smlouvy odstoupit, její podmínky plní.
Severoatlantická aliance je k Rusku kritická už řadu let. „Spojenci zdůrazňují, že situace, kdy Spojené státy a další strany smlouvu dodržují, zatímco Rusko ne, způsobuje závažné a urgentní znepokojení,“ uvedlo NATO v prohlášení v prosinci 2017.
Stoltenberg upozornil, že tato situace není novinkou a upozorňovala na ni už administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy. „Aby mohly být efektivní, musí být dohody o kontrolách zbraní respektovány všemi stranami. Problém se smlouvou o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) byl, že ji respektovala jen jedna strana,“ dodal generální tajemník.
Smlouva o likvidaci raket přinesla Evropě stabilitu. Její případný konec zvýší riziko konfliktu, říká odborník
Číst článek
INF zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5500 kilometrů. Podle Spojených států, NATO i mezinárodní odborné komunity patří ruský systém označovaný jako Novator 9M729 do této kategorie.
Že je hlavní problém s dodržováním smlouvy ze strany Ruska, a ne tolik ze strany Spojených států, potvrdil pro iROZHLAS.cz v neděli také Michal Smetana, odborník na problematiku jaderných zbraní i zbrojení a odzbrojení ze Střediska bezpečnostní politiky.
„Z mého pohledu Spojené státy smlouvu neporušují, ale mohl by existovat systém, díky kterému to může Rusko ověřit a zároveň se s Ruskem dohodnout tak, aby se vrátilo zpátky do smluvního režimu. A ty systémy, které smlouvu porušují, se adaptovaly tak, aby splňovaly její podmínky. To technicky proveditelné je,“ řekl Smetana.
Trump a Putin se setkají v listopadu
Situaci kolem INF řešili počátkem října v Bruselu ministři obrany aliance. Reakci na vývoj budou také ještě tento týden probírat velvyslanci členských zemí NATO, uvedl Stoltenberg.
O záměru odstoupit od dohody informoval v sobotu americký prezident Donald Trump. V návaznosti na to jednal jeho bezpečnostní poradce John Bolton v pondělí a v úterý v Moskvě, kde se mimo jiné sešel s prezidentem Vladimirem Putinem.
Neodstupujte, naléhá Moskva na Spojené státy po schůzce Boltona s ruským šéfem bezpečnostní rady Patruševem
Číst článek
Bolton po jednání prohlásil, že odstoupení Spojených států od dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu neohrozí globální bezpečnost. Smlouva je podle Spojených států zastaralá. Následně obě strany oznámily, že se Trump a Putin setkají 11. listopadu v Paříži na okraj oslav konce první světové války.
„Smlouva (INF) se porušovala, zastarala a nezahrnuje všechny strany. Jen jedna strana závazky plnila,“ prohlásil Bolton už po jednání s Putinem před novináři. Hrozbu podle něj nepředstavuje odstoupení USA od smlouvy, ale „ruské rakety, které už jsou v Evropě“.
Vladimir Putin na jednáních s Boltonem upozornil, že Spojené státy vůči Rusku podnikají kroky, které nejsou přátelské a které Rusko nevyprovokovalo. Ruský prezident také zdůraznil, že i přes rozdílné názory na mnoho otázek je záhodno udržet dialog. Vyčetl ale Američanům kromě odstupování od odzbrojovacích smluv i uvalování nových sankcí na Rusko, a to i po vydařené červencové schůzce s Trumpem v Helsinkách.
Nepřátelské kroky
„Občas udivuje, že Spojené státy přijímají vůči Rusku naprosto ničím nevyprovokované kroky, které nemůžeme označit za přátelské. Dokonce jsme prakticky nereagovali ani na jediný z vašich kroků. Všechno to ale pokračuje a pokračuje,“ postěžoval si ruský vůdce.
Nicméně podle Boltonových náznaků od ohlášení záměru o odstoupení od smlouvy po skutečné vypovězení uplyne řada měsíců a ještě delší čas si vyžádá případné rozhodnutí o případném rozmístění amerických raket v Evropě.
O tomto kroku ale mnoho odborníků pochybuje. „Nemyslím si, že USA požádá někoho o rozmístění pozemních INF systémů. To by bylo předem odsouzené k nezdaru,“ cituje americký server The Time Pavla Podviga, nezávislého výzkumníka a ředitele Projektu ruských nukleárních sil.
Bolton opět pootočil pozornost na Čínu, která není signatářem smlouvy, ale zakázanými raketami disponuje.
Trump asijskou supervelmoc jmenoval už v sobotu na předvolebním mítinku v Nevadě: „Budeme muset tyto zbraně vyvíjet – pokud k nám nepřijde Rusko, pokud k nám nepřijde Čína, oni všichni k nám přijdou a řeknou: ‚Buďme opravdu chytří a ať nikdo z nás tyto zbraně nevyvíjí.‘ Ale jestli je Rusko vyvíjí, Čína vyvíjí a my dodržujeme smlouvu, tak to je neakceptovatelné.“
Británie podporuje rozhodnutí USA vypovědět odzbrojovací smlouvu. Gorbačov Spojené státy kritizoval
Číst článek
S tím ale mnozí odborníci nesouhlasí. „Čínská linka je nesmysl. INF nezakazuje střely vypouštěné z moře a ze vzduchu, nezakazuje Jižní Koreji a Japonsku vyvíjet střely s dlouhým doletem. Pokud by Čína byla opravdu problém, Spojené státy a spojenci by jednali daleko dříve,“ cituje britský The Guardian Jeffreyho Lewise z amerického Middlebury institutu mezinárodní studií v Monterey.
Jenže podle expertů oslovených americkým serverem Foreign Policy může být skutečným důvodem vojenský balanc v Asii. Jde ale o konvenční střely, ne ty jaderné. Vzhledem k tomu, že Čína má ve výrobě volné ruce, vytlačuje tím přítomnost Spojených států a posiluje přítomnost v Jihočínském moři, na které si dělá nároky devět asijských států.
„Vojenská rovnováha v Pacifiku jde špatným směrem. Nárůst čínské vojenského vybavení je tak rozsáhlý a vyspělý, že musíme využít každou možnost, kterou máme,“ cituje Foreign Policy Elbridge Colbyho, ředitele programu obrany na Novém centru americké bezpečnosti.
