Neodstupujte, naléhá Moskva na Spojené státy po schůzce Boltona s ruským šéfem bezpečnostní rady Patruševem
Šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev při pondělní schůzce s bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Johnem Boltonem partnera přesvědčoval, aby Spojené státy neodstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, a vyjádřil ochotu Ruska spolupracovat na odstranění výhrad ohledně neplnění dohody.
Oba představitelé také jednali o prodloužení smlouvy o omezení strategických zbraní (START) o dalších pět let po roce 2021. Oznámily to ruské agentury.
Smlouva o likvidaci raket přinesla Evropě stabilitu. Její případný konec zvýší riziko konfliktu, říká odborník
Číst článek
„Ruská strana znovu vyjádřila principiální pozici ohledně důležitosti zachovat smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) v platnosti a potvrdila ochotu spolupracovat na odstranění vzájemných výhrad ohledně plnění této smlouvy,“ uvedla bezpečnostní rada podle agentury TASS. Vypovězení dohody z roku 1987 by podle ní představovalo „vážný úder celému systému mezinárodního práva ohledně nešíření a kontroly zbraní“.
„Nyní lépe chápeme ruské stanovisko, ale chceme je ještě upřesnit, vidět podrobnosti,“ uvedl Bolton podle agentury RIA Novosti. Pokud jde o prodloužení smlouvu START, americké stanovisko se ještě finalizuje.
Jednání s Putinem v úterý
Bolton, který jednal půldruhé hodiny i s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a v úterý bude hovořit s prezidentem Vladimirem Putinem, hovořil s Patruševem také o Sýrii, Íránu, Severní Koreji a boji proti terorismu. Jednání Boltona a Patruševa trvalo podle TASS asi pět hodin.
While we're discussing the Bolton-Trump "wisdom" of unilaterally withdrawing from the landmark 1987 INF Treaty, which for the first time banned an entire class of nuclear delivery systems, here are photos of the verified dismantlement of US GLCMs and a Pershing II rocket motor. pic.twitter.com/b17zx6mFKr
— Stephen Schwartz (@AtomicAnalyst) 21. října 2018
Bolton listu Kommersant řekl, že jednal s Patruševem i o nové schůzce prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. „Myslím, že dalším krokem by mělo být rozhodnutí prezidenta Putina,“ řekl Bolton a dodal, že „možná brzy budeme mít, co říct“.
Británie podporuje rozhodnutí USA vypovědět odzbrojovací smlouvu. Gorbačov Spojené státy kritizoval
Číst článek
Kommersant připomněl, že oba prezidenti navštíví 11. listopadu oslavy konce první světové války v Paříži a 30. listopadu summit G20 v Argentině. Bolton ale podle listu nevyloučil ani separátní schůzku, jako bylo červencové setkání v Helsinkách.
Před odletem do Moskvy Bolton prohlásil, že cílem jeho návštěvy je pokračovat v dialogu, který v červenci v Helsinkách zahájili prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump. Bohatý Boltonův program v ruské metropoli zahrnuje i jednání s hlavním zahraničněpolitickým poradcem Kremlu Jurijem Ušakovem a Lavrovovými náměstky.
Po sobotním Trumpově oznámení, že USA vypoví smlouvu INF, ruští komentátoři nevylučují, že téma odzbrojení zastíní všechny ostatní citlivé otázky v rusko-amerických vztazích. Z porušování smlouvy se vzájemně obviňují obě země, Trumpovo rozhodnutí, podpořené vedením NATO, vyvolalo ale v Rusku mimořádně tvrdou kritiku.
Závody ve zbrojení
Kreml v pondělí varoval, že v případě vypovězení smlouvy INF bude situace ve světě nebezpečnější. Pokud USA začnou vyvíjet nové rakety, bude podle něj Moskva nucena reagovat adekvátně s cílem obnovit vojenskou rovnováhu.
Doufáme v zachování smlouvy, reagovala Evropská unie na Trumpovu snahu vypovědět odzbrojovací dohodu s Ruskem
Číst článek
Evropská unie v pondělí vyzvala Washington a Moskvu k dialogu, aby smlouvu zachovaly. Zatímco Británie už v neděli krok Spojených států rozhodně podpořila, z Berlína v pondělí zaznělo, že německá vláda amerického záměru lituje. K opatrnosti nabádaly i Francie a Čína.
INF byla prvním dokumentem v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní. Smlouva zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5500 kilometrů.
Smlouvy START 1 a START 2, které výrazně omezovaly stavy mezikontinentálních balistických raket, uzavřely obě jaderné mocnosti počátkem 90. let. V dubnu 2010 podepsaly Rusko a USA v Praze dohodu o dalším omezení o 50 procent. Každá ze zemí má mít nanejvýš 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných na maximálně 700 odpalovacích zařízeních. Ve Spojených státech pražskou smlouvu označují jako Nový START, v Rusku jako START 3.
