Pozorujeme pád impéria, říká Rus, který utekl před Putinovou mobilizací do Turecka
Vasil je jeden z prvních, kterému se podařilo utéct před brannou povinností z Ruska. „Je vyčerpávající, když neustále víte, že vás někdo může zatknout, když neustále musíte bojovat proti režimu. Dřív nebo později vám dojdou baterky. Teď cítím, že ty moje docházejí,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro server iROZHLAS.cz. Redakce jeho identitu zná, ale z obav o jeho bezpečnosti ji nezveřejňuje.
21. září vyhlásil ruský prezident Vladimír Putin částečnou mobilizaci. Do války podle něj budou muset jen ti, kteří jsou v záloze, nebo mají už nějakou vojenskou zkušenost. Vy spadáte do téhle kategorie?
Ano, jsem v kategorii A. To je důvod, proč jsem se rozhodl odjet z Ruska co nejdřív to půjde. Letenku do Turecka jsem si koupil týden před odletem, když se k vyhlášení branné povinnosti schylovalo. Myslím, že jsem byl jeden z úplně prvních, co utekli.
Podrobit se mobilizaci pro vás nebyla možnost?
Ne, absolutně ne. Ne, to není možnost.
Proč?
Myslím si, že zabít někoho můžete, jen pokud bráníte svůj vlastní život nebo život někoho z rodiny, ale zabíjet kvůli zájmu vlády nebo prezidenta je to nejhorší, co mě napadá. Nedává mi to smysl.
Muži ze Sibiře: Bojovat za co? Za Putina, poslance a jejich jachty? Dobrovolně se odebrat na jatka?
Číst článek
Jak se vám podařilo utéct? Bylo to jednoduché?
No, pro mě to bylo jednoduché. Začal jsem se na to připravovat už před tím, než nastala oficiální mobilizace. Ta cena za letenky byla už tehdy docela vysoká, ale mohl jsem si to dovolit. U pasové kontroly se mě na nic moc neptali. Respektive položili mi otázky, proč letím, na jak dlouho a také se ptali, kdy jsem si tu letenku koupil. Neptali se mě na vojenskou službu nebo tak něco.
Zaznamenal jste na letišti někoho dalšího, kdo v té době utíkal?
Bylo to 22. září (den po vyhlášení mobilizace, pozn. red.). Pravděpodobně tam někdo takový byl, ale konkrétně si to nepamatuji.
Proč jste si letenku kupoval v předstihu?
Už dřív jsem pochopil, že nemohu zůstat v Rusku. Bylo to těžké, protože tam mám rodinu, která mě potřebuje. Ale věděl jsem, že zůstat tam je nebezpečné nejen pro mě, ale i pro mé příbuzné. Když se v Rusku dostanu do problémů, dostane se do nich celá moje rodina. Pro mě to bylo jednodušší i v tom, že nemám manželku ani děti. Mám sestru a ta má svojí rodinu. Jsou pravoslavní a zároveň konzervativní. Moji rodiče o emigraci nestojí.
Potkal jste v Turecku někoho dalšího, kdo podobně jako vy utekl?
Ne, žiju tu v malém městečku a nikoho z Ruska jsem tu nepotkal, ale mám spoustu kamarádů a známých v Rusku, kteří se snaží utéct a to hlavně do Kazachstánu a Mongolska. Letenky do Turecka jsou už tak strašně drahé. Sem se už nikdo nedostane. To je důvod, proč většina lidí vybírá levné možnosti, tedy většinou Mongolsko a Kazachstán.
Máte nějaké zprávy o tom, jak moc těžké je nyní opustit Rusko?
Slyšel jsem nějaké historky, že se lidé potýkají s problémy u pasové kontroly, že tam probíhají výslechy. Ale z mých přátel, kdo se rozhodl utéct, tak to zvládl. Z toho, co vím, tak to stále jde. Na konci září jsem mluvil s kamarádem, kterému se podařilo dostat do Mongolska. Hranici přešel bez problémů. Tedy myslím, že to stále jde, ale to se může kdykoliv změnit.
Putin avizoval částečnou mobilizaci. Co si myslíte o tom, že je jen částečná? Víte o někom, kdo se musel podrobit branné povinnosti i přesto, že nespadá do té kategorie A?
Ano, slyšel jsem takové příběhy, hlavně na internetu. Například příběh muže, který je na vozíčku, ale stejně dostal povolávací rozkaz. Z mých přátel jsou všichni buďto v kategorii A nebo kategorii B a teď se snaží utéct.
A myslíte, že se jim to podaří? Říkal jste, že jste ze Sibiře, to asi není tak jednoduché, jako když někdo bydlí například v Moskvě?
Největší problém jsou finance. Lidé, kteří bydlí na Sibiři, jsou často velmi chudí. Nemohou si jen tak vzít batoh a utéct.
„Lidé kteří bydlí na Sibiři jsou často velmi chudí. Nemohou si jen tak vzít baťoh a utéct.“
Vasil
Musí se na to připravit. Všichni mají rodiny, rodiče, manželky, děti. Někteří se také bojí, co se stane, až se dostanou do nové země, nové životní situace. Ne všichni mohou pracovat online nebo dostat novou práci, nebo se nově vyučit.
Jaká je teď nálada v Rusku? Změnila se společenská atmosféra od té doby, co Putin vyhlásil mobilizaci?
Jsem součástí specifické bubliny a komunity. Většina mých přátel je nějak politicky angažovaná. Všichni kolem mě si myslí, že nastává v Rusku kolaps. Myslím, že je to začátek něčeho radikálnějšího a katastrofičtějšího. Pozorujeme pád impéria.
Čeho přesně je to začátek?
Myslím, že v Rusku teď nenastane revoluce. Všichni protirežimní aktivisté už dlouho podléhají opresi a mnoho z nich sedí ve vězení. Není tam žádná občanská společnost. Proto si myslím, že tam není potenciál nějakých změn v tuhle chvíli, ale možná později, až to bude ještě horší než teď. Například chudí lidé v sibiřských vesnicích často podporují Putina, válku a cítí, že chtějí být součástí jakéhosi velkolepého impéria.
Nevím, možná se jejich vnímání změní, až si sami projdou něčím dramatickým. Například moje sestra a její rodina, která bydlí v malé vesnici na Sibiři, byli typickými podporovateli Putina. Měli na autě symbol ‚Z‘. Teď je ale zřejmé, že jejich syna odvedou do války, tak se cítí bezmocně. Vědí, že tam může jednoduše zemřít a bojí se.
Myslíte, že by evropské země měly přijímat uprchlíky z Ruska, kteří se nechtějí podrobit branné povinnosti a nesouhlasí s Putinem a jeho válkou?
To je těžká otázka. Jsem z Ruska a znám jen tu ruskou stranu politiky. Ale ano, myslím, že by to bylo logické, ale samozřejmě by bylo těžké prověřovat jednotlivé případy, zda opravdu nesouhlasí s válkou. Myslím si ale, že když vidíte člověka, který potřebuje pomoci, tak se mu musíte snažit pomoci. To je úplně základní předpoklad lidskosti.
Ten protiargument je, že jestliže všichni z Ruska odejdou, tak tam nezbyde nikdo, kdo by se Putinovi postavil. Co si to o tom myslíte?
O tom přemýšlím už dlouho. Ale řeknu vám to takhle, proti režimu se stavím už dlouho. Účastnil jsem se spousty akcí a demonstrací, ale teď si myslím, že toho zmůžu víc ze zahraničí než z Ruska. Jsem hrozně unavený z tohohle životního stylu. Je vyčerpávající, když neustále víte, že vás někdo může zatknout, když neustále musíte bojovat proti režimu. Dřív nebo později vám dojdou baterky. Teď cítím, že ty moje docházejí.
