Rozšíření EHP nestojí nic v cestě
Šéfové diplomacií Lichtenštejnska, Norska a Islandu dnes ve Vaduzu s konečnou platností otevřou vrátka rozšiření Evropského hospodářského prostoru. Lichtenštejnsko s podpisem původně váhalo vzhledem k přetrvávajícím majetkovým sporům s Českem a Slovenskem. Knížectví svůj souhlas původně spojovalo se zrušením platnosti Benešových dekretů, na jejichž základě byl rodu Lichtenštejnů zkonfiskován majetek v bývalém Československu. Lichtenštejnsko také požadovalo uznání suverenity alpského knížectví od roku 1945.
Lichtenštejnská vláda se dostala svým přístupem do mezinárodní izolace. Nakonec musela ustoupit tlaku nejen partnerských států, tedy Islandu a Norska, ale i Evropské unie. "Snažili jsem se ukázat ze všech sil Lichtenštejnsku cestu z této situace," říká komisař EU Günter Verheugen. Místní opozice považuje vládní postoj za nerealistický a z hlediska mezinárodní politiky za neetický. Také odborníci varovali Lichtenštejnsko, že se ocitne na periferii sjednocené Evropy, pokud bude odmítat spolupráci s Českem a Slovenskem, zejména s ohledem na očekávaný vstup Norska i Islandu do EU.
Vítězství zdravého rozumu, tak hodnotí dnešní podpis smlouvy o rozšíření Evropského hospodářského prostoru lichtenštejnská opozice. Úspěch vládní politiky, tvrdí kabinet bez dalšího upřesnění.
Majetkové nároky knížecího rodu tím však neodpadají. V bleskové anketě Českého rozhlasu se s požadavky knížete Hanse Adama II ztotožňuje je třetina dotázaných. "Jde o bývalé majetky knížectví a je jasné, že je chceme zpět."
Dohodu doplňují dvě deklarace - jedna lichtenštejnská a druhá česko-slovenská. V ní, mimojiné Praha a Bratislava konstatují, nehodlají přehodnocovat historické události a cokoli měnit na majetkoprávním uspořádání.