„Slovní útoky ze strany politiků jsou v Evropě na vzestupu, ačkoliv jde o region, který respektuje svobodu tisku nejvíce. V Česku (pokles o 11 bodů na 34. místo) například prezident (Miloš) Zeman vystoupil na tiskové konferenci s falešným kalašnikovem, na němž byl nápis 'na novináře',“ stojí ve zprávě.

Organizace zmiňuje také obavy, které vyvolávají úvahy nad zákony, které by zužovaly prostor pro novináře - třeba zákon proti hanobení prezidenta.

Možná důležitější věc, kterou Reportéři bez hranic kritizují, je ale koncentrace médií v rukách vlivných podnikatelů a politiků - konkrétně jmenují především premiéra v demisi Andreje Babiše z hnutí ANO.

'Špinavé prostitutky'

Podobně jako Česko kleslo i Slovensko, to se propadlo o deset bodů na 27. příčku. Autoři zprávy připomínají především slova bývalého premiéra Roberta Fica, který novináře označil třeba za „špinavé protislovenské prostitutky“ a proslul i tím, že v posledních měsících své vlády vůbec neodpovídal na otázky novinářů.

Zmiňují i potíže, do kterých se dostala slovenská veřejnoprávní RTVS, ale i to, že média vlastněná dřív nějakou větší zahraniční společností se v několika případech přesunula do rukou vlivných podnikatelů.

Organizace připomíná také smrt investigativního novináře Jána Kuciaka, který byl zastřelen ve svém domě na Slovensku v únoru tohoto roku – jen čtyři měsíce poté, co byla zavražděna další evropská novinářka – Daphne Caruana Galiziová z Malty (pokles o 18 bodů na 65. příčku – jde o největší propad v Evropě i celosvětově).

Nebezpečný politický oheň

Ve čtveřici evropských zemí s nejzápornější tendencí vývoje svobody tisku vrcholní politici novináře napadali projevy nevraživosti, nadávkami i právními kroky, upozorňuje zpráva Reportérů bez hranic. V demokraciích podle nich otravují politické klima mimo slovní výpady proti novinářům také jejich pronásledování.

„Politici, kteří podněcují opovrhování novináři, nesou velkou zodpovědnost, protože podkopávají koncept veřejné diskuse založené na faktech místo propagandy. Zpochybňovat legitimitu novinařiny je v dnešní době jako hrát si s extrémně nebezpečným politickým ohněm,“ komentuje generální tajemník Reportérů bez hranic Christophe Deloire.

Mezi 180 sledovanými státy světa si pozici země s nejsvobodnějšími podmínkami pro působení médií udrželo Norsko. Dvaačtyřicet procent zemí si však v aktuálním žebříčku ve srovnání s předchozím rokem pohoršilo. Až na výjimky ale stále patří evropské země v rámci celého světa k těm nejsvobodnějším.

Mezi Francií a OECS

Po Norsku následuje Švédsko, Nizozemsko a Finsko. Na opačném konci žebříčku jsou Severní Korea, Eritrea, Turkmenistán. Sýrie a Čína. Česko se v letošním žebříčku umístilo těsně za Francií a před Organizace východokaribských států (OECS).

Například Polsko je v letošním žebříčku na 58. místě a oproti loňsku si pohoršilo o čtyři body, Německo si naopak polepšilo o jeden bod a skončilo na 15. místě. Rakousko stejně jako vloni zůstává na 11. místě.

Reportéři bez hranic se snaží vyjádřit stupeň svobody, které se těší novináři, blogeři a média ve 180 státech světa. Zpráva hodnotí pluralitu médií, jejich nezávislost, legislativní rámec a také prostředí, ve kterém se média v jednotlivých zemích pohybují – tedy jestli jsou třeba cílem výpadů ze strany politiků. Reportéři bez hranic se přitom spoléhají na hodnocení expertů z daných zemí, kteří vyplňují komplexní dotazníky.

Druhou složkou žebříčku je bezpečnost novinářů, jejich fyzické napadání, věznění nebo vraždy. Tady zpracovává organizace Reportéři bez hranic své vlastní analýzy založené na informacích od svých lidí přímo ve většině hodnocených zemích.

dp, onh, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít