Řecko oslaví 200 let nezávislosti. Požádalo Francii o zapůjčení parthenónského vlysu z Louvru
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis požádal při čtvrteční návštěvě Paříže francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o zapůjčení části dekorativního vlysu z chrámu Parthenón, jež je uložen v muzeu Louvre v Paříži. Příležitostí k zápůjčce jsou oslavy dvousetletého výročí řecké nezávislosti plánované na rok 2021. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný zdroj z řecké vlády.
Vlys, který zobrazuje scénu z mytické bitvy mezi lidmi a kentaury, pochází z pátého století před naším letopočtem. Řecko francouzskému muzeu na oplátku navrhlo zápůjčku antických bronzových sošek, uvedla řecká tisková agentura ANA.
Část vlysu nalezl v roce 1788 na zemi u Parthenónu, který je dominantou athénské akropole, Louis François Sébastien Fauvel, francouzský diplomat a amatérský archeolog, uvedl Louvre.
Francie společně s Británií a Ruskem společně porazily v roce 1827 osmanské síly v námořní bitvě u Navarina, která se později ukázala být rozhodující pro zisk řecké nezávislosti. Kvůli tomu byly tyto tři mocnosti silně přítomny v politickém životě země několik dalších desetiletí.
Poprvé od roku 1975 nepodepíšou země G7 společné prohlášení. V dobách rozkolu mezi Evropou a USA
Číst článek
Největší sbírku parthenónských vlysů má Britské muzeum v Londýně. Z památky je sundal a převezl v roce 1806 lord Elgin, tehdejší britský velvyslanec u osmanského dvora a vášnivý obdivovatel řeckého umění.
Tehdejší osmanští vládci mu povolili vlysy odvést za štědrou úplatu. Británie je tím považuje za právoplatně získané. Atény však v posledních dvou staletích několikrát požadovaly jejich navrácení, jelikož podle jejich názoru dali povolení k vyvezení části památky tehdejší okupanti, a ne Řecko. Britské muzeum však výzvy pokaždé odmítlo.
